Redakce FAEI.cz si prošla různé dokumenty a vyjádření expertů a politiků, z nichž jednoznačně vyplývá, že střídání času je přežitek. A že by si veřejnost přála jeden čas. Jenže zásadní problém je v tom, jestli letní, nebo zimní.
Je to už pět let, co se agentura STEM/MARK zeptala českých obyvatel, co si myslí o střídání času. S jeho zrušením už tehdy souhlasilo 70 procent lidí. Jenže pak přišel zásadní problém: Který z obou časů by občanům vyhovoval více? Celkem 44 procent by si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.
Už to představuje první zádrhel. Podle vědců je totiž právě zachování letního času tou nejhorší variantou. To už je prý lepší zůstat u posouvání hodinových ručiček dvakrát do roka. Ideální variantou je pro lidský organismus zimní, tedy standardní čas.
Zimní je lepší, tvrdí vědkyně
Letní čas nám posouvá světlou část dne do pozdějších hodin, proto můžeme být déle do večera aktivní. Ovšem sociální čas jsme ponechali stejný, a tak děti chodí do školy a lidé do zaměstnání stále ve stejnou denní dobu.
„V létě se to nezdá být velký problém, protože na nás sice působí světlo déle zvečera, čímž se nám naše vnitřní hodiny posouvají více do večerních hodin, ale protože jsou v našich zeměpisných šířkách velmi dlouhé dny, máme zároveň světlo brzy ráno. A ranní světlo působí obráceně, má tendenci vnitřní hodiny zase trošku předbíhat,“ řekla před časem Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Díky tomu kombinace světla zvečera i zrána fakticky udržuje hodiny jakž takž seřízené. Problém ovšem podle vědkyně nastává v zimě, kdy se významně zkrátí světlá část dne – noci jsou dlouhé a dny krátké.
Pokud bychom natrvalo ponechali letní čas, budeme mít sice o trochu déle odpoledne světlo, ale zase ne o moc, protože dny jsou v každém případě krátké. Hlavně by se ale významně posunula ranní tma, rozednívalo by se později. Ve výsledku by nám po relativně dlouhou část roku chybělo ranní světlo.
„Jenže právě to je velice důležité pro seřízení vnitřních hodin na správnou denní dobu, zejména když má velká část populace hodiny geneticky nastavené tak, že mají spíš tendenci se zpožďovat, běží spíš pomaleji než s čtyřiadvacetihodinovou periodou,“ vysvětlila Sumová.
Vnitřní hodiny sice neslyšíme tikat, ani se díky nim nerozdrnčí budík, i tak jejich nesprávné seřízení může mít negativní dopady na lidské zdraví. Může to například přispět k rozvinutí civilizačních chorob, ale také k nižším pracovním nebo studijním výkonům.
Nejednotná Evropská unie
Rozdílný názor na zachování letního, nebo zimního času nemají pouze obyvatelé České republiky, ale celé Evropy. Je to opět už několik let, co se Evropský parlament i Evropská komise shodly, že opakované posouvání hodinových ručiček skončí. Jenže tento plán ztroskotal na tom, že se jednotlivé státy nebyly schopné dohodnout, kterému času dají přednost.
Jaký je tedy aktuální stav? Obyvatelé Evropské unie se před několika lety vyslovili v konzultacích, které uskutečnila Evropská komise, proti změnám času. Evropský parlament v roce 2019 odhlasoval zřeknutí se změn času a setrvání u jediného – zimního, anebo letního.
Každý stát si měl vybrat oblíbený čas, ačkoliv Evropská komise vybízela ke koordinaci. Rozhodnutí europarlamentu měla ještě potvrdit Rada Evropské unie (tedy ministři z členských zemí, pozn. aut.), ale za čtyři roky si na změnu času nenašla čas. Záminkou k odkládání hlasování byl nejprve brexit (vystoupení Británie z EU), pak pandemie, migrační krize a teď válka na Ukrajině.
Podle některých evropských škarohlídů jsou to ale jenom záminky, ve skutečnosti se ministři vyhýbají debatě na toto téma, protože si uvědomují, že jednání o zachování jednoho ze dvou časů může rozhádat celou unii.
Podle výsledků konzultací jsou největšími stoupenci letního času Portugalci, Kypřané a Poláci. Naopak zimní – standardní – čas si přejí mimo jiné ve Finsku, Dánsku a Nizozemsku. Česká vláda je spíše zastáncem letního času, ale předloni schválila nařízení, podle něhož se bude čas měnit i v dalších pěti letech.
Historie od první světové války
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století.
Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.
Ale má také praktické dopady. Změna času ze soboty na neděli se například dotkne několika nočních dálkových spojů Českých drah a jejich partnerů – soupravy zůstanou uprostřed noci hodinu stát a odjedou až podle zimního času. „Pokud by tyto spoje nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Českých drah Petr Pošta.
