Cílem pilotního projektu, jehož stavba by mohla začít už v roce 2024, je prokázat funkčnost nového materiálu v rezidenční výstavbě v podmínkách České republiky a ověřit jeho potenciál pro budoucí využití s cílem urychlení výstavby a redukce uhlíkové stopy. Následně Skanska plánuje v Radlicích využít dřevo také při výstavbě komerční budovy.
Skanska v tiskové zprávě připomněla, že dlouhodobě směřuje k uhlíkové neutralitě, jíž chce dosáhnout do roku 2045. Vydala se cestou inovací v materiálech a technologiích a zapojení dřeva vnímá jako jeden z možných nástrojů pro dosažení udržitelnější výstavby.
Nesporným faktem je, že stavebnictví je zodpovědné za 40 procent celosvětových emisí uhlíku souvisejících s energetikou.
Naopak dřevo v sobě oxid uhličitý ukládá po celou dobu své životnosti a může tak do budoucna oboru ulevit při snižování objemu emisí.
Efektivnější je i z pohledu cirkulární ekonomiky. Dřevěný dům z masivního dřeva disponuje velmi dlouhou životností, na jejímž konci může být udržitelněji zdemolován a zrecyklován. Stavební suť v České republice dnes tvoří zhruba 45 procent celkové produkce odpadu a ročně se recykluje asi jen 15 procent.
Radlický Dřevák plánuje Skanska postavit v rámci jednofázového projektu o celkovém počtu 177 bytových jednotek, a kromě dřevostavby zahrnuje i další dvě budovy z konvenčního materiálu. Samotná čtyřpodlažní dřevostavba s téměř 80 byty využívá dřevěné CLT desky ve všech nadzemních podlažích a bude vystavěna na železobetonové monolitické podnoži.
„Máme jedinečnou příležitost porovnat dvě různé stavební technologie, a to nejen z hlediska rychlosti výstavby a managementu stavby, ale především redukce uhlíkové stopy. Předpokládáme, že si tu ověříme, že dřevo do budoucna může nahradit výraznou část konvenčních materiálů, které více zatěžují životní prostředí,“ uvedl Petr Michálek, generální ředitel rezidenčního developera Skanska.
CLT desky plánuje Skanska pro nosnou konstrukci budovy, dřevo plánuje využít i jako pohledový materiál pro vybrané interiérové příčky, ale také jako vybavení veřejného prostranství. 1 600 m3 dřeva nahradí téměř polovinu celkového objemu betonu potřebného na výstavbu objektu konvenční metodou.
V důsledku toho zajistí dřevodům nižší uhlíkovou stopou až o 560 tun CO2, tedy o 28 procent méně oproti konvenční výstavbě. Po dobu své životnosti uchová dalších 1 400 tun CO2 ve dřevě, což přibližně odpovídá emisím, které vyprodukuje 345 benzínových osobních aut za rok.
Radlický Dřevák je navržen podle přísných požadavků enviromentální certifikace BREEAM a zároveň cílí na mimořádně nízkou energetickou náročnost v nejvyšší kategorii PENB – A. Oproti referenční budově tak vychází úsporněji až o 40 procent.
Součástí důkladně zateplené obálky budovy budou také izolační trojskla a ve srovnání s referenční budovou bude mít o zhruba 20 procent lepší součinitel prostupu tepla. V létě spolu s využitím exteriérových žaluzií na všech oknech zajistí přirozené snižování teploty v bytech o 5-7°C.
Ke snížení energie na vytápění a chlazení přispěje také centrální rekuperační jednotka. Ta v místnostech zajistí čerstvý vzduch, který zároveň ohřívá odchozím vzduchem ve výměníku a díky tomu ušetří až 80 procent tepelných ztrát větráním.
Ve všech budovách projektu bude instalován systém pro hospodaření s recyklovanou, tzv. šedou vodou, která sníží spotřebu pitné vody až o čtvrtinu. Teplo z šedé vody bude navíc využito pro předehřev teplé užitkové vody, kde má ve spojení s fototermickými panely dojít ke snížení spotřeby zemního plynu pro předehřev TUV až o polovinu.
Celý objekt bude využívat dešťovou vodu prostřednictvím akumulačních a retenčních nádrží o celkovém objemu 135 tisíc litrů, které poslouží pro zalévání zeleně ve společných prostorách. Zelené střechy na objektech zachytí nemalé množství dešťových srážek a budou tak přispívat ke snížení nákladů na ochlazení budovy a zároveň zlepšovat lokální mikroklima.
„Použití dřevěné konstrukce namísto betonu nebo ocele je jedním z mnoha nástrojů, jak nalézt udržitelnější řešení. Odpovědný výběr konstrukčního materiálu není ale zdaleka to jediné, co by měl dnes projekt obsahovat. Musíme hledat cesty, jak snížit spotřebu energie v budově a rovněž hospodaření s vodou uvnitř i mimo budovu,“ uvedl architekt Jakub Cigler.
