Přesto stojí za to si přečíst následující řádky. Jednak pro to, že na vstup do režimu paušální daně zbývá už jen několik dní, konkrétně do 10. ledna, takže rozhodnout se musíte rychle. Stejné datum platí pro ty, kteří v roce 2024 naopak chtějí paušální dani dát vale a vrátit se k placení záloh.
1. Přihlásit (či odhlásit) se můžete do 10. ledna. Pokud začínáte podnikat, pak v průběhu roku se zahájením činnosti. Hlavní podmínkou je, že OSVČ nesmějí být plátci DPH.
2. V paušální dani platíte naráz symbolickou daň z příjmu i odvody na zdravotní (nařízené minimum) a sociální pojištění (minimum navýšené o 15 %). Přicházíte však mj. o daňové slevy a zvýhodnění.
3. Podle výše příjmu a předmětu podnikání jsou OSVČ zařazeni do tří pásem, nejčastěji do prvního s příjmovou hranicí 1 milion. V něm letos zaplatí měsíční paušální daň 7 498 Kč.
Paušální daň může pro někoho v konečném součtu znamenat i úsporu, obvykle to ale bude malé mínus oproti zálohovým platbám, protože paušální daní se mj. ruší slevy a daňová zvýhodnění.
Tato nevýhoda je mírně vyrovnána tím, že plátci paušální daně nepodávají daňové přiznání ani přehledy zdravotní pojišťovně či sociálce.
Výrazně si připlatíte (jako ostatní)
Jedna špatná zpráva hned na úvod. Kdo paušální daň platil už v loňském roce, v tom letošním musí do peněženky sáhnout hlouběji bez ohledu na to, do kterého ze tří pásem spadá. Nejhlouběji však při účasti v prvním daňovém pásmu, kam spadá nejvíce plátců.
Uklidníme vás však dodatkem, že toto navýšení je dáno plošným zvýšením odvodů na zdravotní a sociální pojištění a bude se týkat všech osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Tedy i těch bez paušální daně.
Ostatní parametry zůstávají nezměněny. Připomeňme si tedy, že paušální daň je určena pouze pro OSVČ, kteří nejsou plátci DPH (mají příjmy nižší než dva miliony korun ročně, pozn. aut.), nevykazují příjmy ze zaměstnání podléhající zálohové dani z příjmu (mohou si ale přivydělat na dohodu) a jejich případné roční pasivní příjmy nepřekračují 50 tisíc korun.
Týká se vás paušální daň?
Podstata paušální daně spočívá v tom, že se daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění platí měsíčně v jedné fixní částce. Nehrozí tak nebezpečí nedoplatků při ročním vyúčtování. Tím se dostáváme k tomu hlavnímu – na kolik paušální daň vyjde?
I pro letošní rok zůstala zachována tři pásma paušální daně. Plátce se do nich řadí podle toho, kolik si vydělal v předchozím roce a jakým způsobem.
To není převratná novinka, protože podle předchozího výdělku se obdobně hradí také zálohy v následujícím roce a způsob podnikání se odráží v procentuální hranici paušálních výdajů v běžném daňovém přiznání.
Na druhý pohled je to lepší
Letošní měsíční paušální daň v prvním pásmu se zvyšuje z loňských 6 208 na 7 498 korun, ve druhém pásmu z 16 000 na 16 745 korun a ve třetím pásmu se připlácí z loňských 26 000 Kč na 27 139 korun.
Aby se zájemce mohl rozhodnout, zda je pro něj paušální daň výhodná, musí si v první řadě rozklíčovat, z čeho se skládá. Pokud vezmeme nejvyužívanější první pásmo (určené především pro podnikatele s příjmem do jednoho milionu korun ročně), pak měsíční daň 7 498 vypadá hrozivě a roční „odevzdávka“ 89 976 Kč přímo odpudivě.
Je tu však i druhý, tentokrát optimistický pohled, že totiž necelých 90 000 korun je vše, co podnikatel státu odevzdá z milionového ročního příjmu – tedy daň i odvody. Nejnižší měsíční paušál 7 498 korun se totiž skládá z minimální zálohy na zdravotní pojištění 2 968 Kč, o 15 procent navýšené minimální zálohy na sociální pojištění (4 430 Kč) a víceméně symbolických 100 korun daně z příjmu.
Tři pásma s výjimkami
Podle správce daně nejvíce podnikatelů spadá do prvního pásma paušální daně. Jsou to ti, kteří mají příjmy do jednoho milionu ročně. Pro druhé pásmo je hranice 1,5 milionu ročně, pro třetí dva miliony.
V každém pásmu však existují výjimky pro OSVČ s vyššími příjmy, pokud nejméně tři čtvrtiny jejich výdělků pocházejí z činností, na které je možné uplatnit šedesáti až osmdesátiprocentní výdajový paušál.
Úřad neschvaluje, pouze registruje
Přihlášení se k paušální dani stačí oznámit do 10. ledna příslušným formulářem na finanční správě. Při zahájení samostatné výdělečné činnosti v průběhu roku 2024 až současně se zahájením činnosti. Paušální daň se odvádí vždy k 20. dni příslušného měsíce.
O paušální daň se nežádá, pouze se oznamuje přistoupení do příslušného režimu. Finanční úřad oznámení neschvaluje, pouze registruje. Podnikatel musí odhadnout, zda splní základní podmínku, aby jeho příjmy v nadcházejícím roce byly nižší než dva miliony korun.
V případě, že své příjmy za daný rok žadatel špatně odhadne a přesáhne nastavený strop (i pro jednotlivá pásma), musí paušální daň změnit na standardní přiznání k dani z příjmů a přehledy k povinným pojistným.
Pro koho je výhodná?
Je tedy paušální daň výhodná? Pro zhruba 120 000 podnikatelů, kteří ji momentálně využívají, patrně ano.
Obecně se dá vytipovat, že po ní sáhnou především OSVČ, jejichž roční příjmy se těsně blíží jednomu milionu korun (či dalším dvěma hranicím), na svou činnost mohou uplatnit nejvýše 40% výdajový paušál a nenárokují si daňové slevy na manželku, děti apod.
Ale také tentokrát v první řadě platí, že o své peníze se má starat především každý sám, co nejpečlivěji a s předstihem. Tedy si propočíst a rozvážit, zda je pro něj výhodnější paušální daň či placení záloh s ročním vyúčtováním. Má na to ještě pár dní času a není to nic složitého.
