Téma týdne (3): Jaká jsou daňová pravidla pro vysoké příjmy v roce 2025?

A máme tu třetí díl prvního letošního Tématu týdne. Kvůli zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí letos lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Ušetřit ale mohou na dani z příjmu díky posunutí výše průměrné mzdy. Sazbě daně ve výši 23 procent totiž budou podléhat příjmy až nad daňový základ 1 676 052 korun.
Lidé s vysokými příjmy, kteří si letos přijdou na více než deset milionů korun, zaplatí na zdravotním pojištění více než na tom sociálním. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Lidé s vysokými příjmy, kteří si letos přijdou na více než deset milionů korun, zaplatí na zdravotním pojištění více než na tom sociálním. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Finanční a ekonomické informace (faei.cz) o tom zpravila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. V Česku, jak připomněla, jsou aktuálně sazby daně z příjmu – 15 a 23 procent, přičemž první daňový interval se v závislosti na výši průměrné mzdy meziročně posunuje. Lidé s vysokými příjmy tak ušetří na dani z příjmu.

Za rok 2024 podléhal vyšší, 23% sazbě daně z příjmu daňový základ nad 1 582 812 korun a za rok 2025 to bude nad 1 676 052 Kč. „V praxi to znamená, že daňoví poplatníci s vysokými příjmy nad první daňové pásmo ušetří příští rok na dani z příjmu přibližně sedm a půl tisíce korun, což je osm procent z posunutého prvního daňového pásma,“ uvedla daňová poradkyně.

Sazby daně z příjmu v Česku jsou stejné pro všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů. „Neplatí tedy, že vyšší daňová sazba platí pouze pro aktivní příjmy, jako tomu bylo v minulosti,“ vysvětlila Gabriela Ivanco.

Tehdy bylo podle ní zdanění pasivních příjmů bylo velmi příznivé. „Od roku 2021 jsou ale dvě daňové sazby, které platí pro všechny zdanitelné příjmy, což je rozdíl oproti situaci v roce 2020 a v předcházejících letech, kdy sedmiprocentní solidární dani podléhaly pouze příjmy ze zaměstnání a podnikání,“ upřesnila odbornice.

Od roku 2008 funguje pro výpočet sociálního pojištění maximální vyměřovací základ. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2025 se maximální vyměřovací základ zvyšuje, neboť je legislativou stanoven na 48násobku průměrné mzdy.

Z částky nad uvedený strop neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatel za zaměstnance. „Vzhledem k tomu, že sociální pojištění se platí pouze z příjmů ze zaměstnání a podnikání, tak zvýšení maximálního vyměřovacího základu nemá vliv na zdanění pasivních příjmů,“ upřesnila daňová poradkyně Forvis Mazars.

Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu letos zaplatí lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. „Pro letošní rok činí maximální vyměřovací základ 2 234 736 korun, pro rok 2024 činil 2 110 416 Kč,“ připomněla Ivanco.

Například podnikatelé s hrubým ziskem nad 4 100 000 korun podle jejího sdělení zaplatí meziročně na sociálním pojištění o 36 301 Kč více, přičemž povinné sociální pojištění nelze nijak snížit o slevy, jako je tomu u daně z příjmu.

Pro výpočet zdravotního pojištění je stanovena jedna sazba a není zaveden žádný maximální vyměřovací základ. Při stejně vysokém příjmu za rok 2024, jako za rok 2025, tak nedojde k žádné změně při výpočtu zdravotního pojištění pro OSVČ (Osoba samostatně výdělečně činná, pozn. red.), ani zaměstnance.

Pokračování zítra

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena