Právě Notářská komora vede statistiku těchto smluvních úprav majetkového režimu manželů. Nejvyšší počet smluv zaznamenala v roce 2019, kdy si smlouvu pořídilo 10 891 párů. Vzhledem k počtu svateb, který se v posledních letech pohybuje kolem 50 tisíc ročně, se dá říci, že smlouvu upravující majetkové poměry manželů má každý pátý pár.
Sepsat ji v Česku může výhradně notář a při vstupu do manželství o ni žádají také již rozvedení lidé. Většinou proto, že s dělením majetku po předešlém vztahu bez smlouvy měli špatnou zkušenost.
Smlouva chrání před odpovědností za partnerovy dluhy, a to ať už o nich manželé již vědí, nebo mají teprve vzniknout. Smlouvou lze také určit, zda budou manželé nabývat po svatbě majetek dohromady, nebo se ze společného jmění něco vyloučí.
Ochrana majetku
„Velký zájem o manželské a předmanželské smlouvy eviduje Notářská komora ČR dlouhodobě, notáři jich v posledních letech sepisují každoročně kolem deseti tisíc. Lidé se zajímají o ochranu svého majetku a o to, komu bude po případném rozvodu patřit,” uvedl prezident komory Radim Neubauer.
Každý rok se rozvede okolo 25 tisíc manželských párů. Smlouva podle Neubauera také chrání před neuhrazenými starými dluhy a následným zabavením majetku tomu, který nic nedluží. „Sepisujeme ji párům, které chtějí mít vlastnická práva ke svému majetku jasně stanovena,“ dodal Radim Neubauer.
Smlouvu mohou využít lidé i v případech, kdy jeden z manželů začíná podnikat a nechce riskovat, že případný krach ovlivní finanční situaci celé rodiny včetně dětí.
Manželská smlouva totiž jasně stanovuje, kdo vlastní konkrétní část majetku, a je nadřazena zákonnému režimu společného jmění manželů. Takový režim vzniká společně se sňatkem za předpokladu, že manželé smlouvu, která jej mění, nepodepsali.
Projev nedůvěry?
Předmanželské smlouvy část veřejnosti často vnímá jako projev nedůvěry mezi partnery. Podle advokáta Pavla Strnada jsou ale jedním z vhodných nástrojů uspořádání majetkových vztahů, který může ochránit majetek obou stran.
„Předmanželskou smlouvu je dobré uzavřít především tam, kde jeden ze snoubenců vlastní významný majetek, má výrazně vyšší příjmy, nebo naopak závazky,“ uvedl před časem právník z advokátní kanceláře Polverini Strnad.
Možná ještě lepším důvodem ale podle něj může být případ, kdy jeden ze snoubenců má blíže k rizikům – například když podniká, protože rizika s tím spojená by pak mohla negativně dopadnout na celou rodinu.
Správné vyřešení majetkových záležitostí manželů ale není jednoduché a mnoho párů tak neřeší právní ochranu majetku dostatečně. Podle Strnada se tak velmi často stává, že zájemci čekají vyšší ochranu přímo ze zákona, než jakou jim současná právní úprava poskytuje.
„Tento problém se pak obvykle ukáže v případech, kdy se jeden z manželů dostane do dluhů a exekucí je ohrožen i majetek ve výlučném vlastnictví druhého manžela. K právní ochraně majetku je tak třeba přistupovat zodpovědně a řešit ji komplexně,“ upozornil advokát Pavel Strnad.
