Trh práce se změní s nástupem průmyslu 4.0

Nástup čtvrté průmyslové revoluce přinese výrazné změny na trhu práce. Budou pro českou ekonomiku pozitivní nebo negativní? Jaké můžeme očekávat dopady, koho se dotknou nejvíce? Na co se mají firmy a zaměstnanci připravit?
Už teď je jisté, že se zcela změní struktura pracovního trhu. Lidé se uplatní zejména v oborech, které vyžadují kreativitu, předvídavost, reakci na nečekané podněty a empatii. Foto: Pixabay

Průmysl 4.0 se u nás často zužuje na zavádění robotizace a automatizace do výroby, nutnost investovat do technologií, modernizovat a převést tak české firmy do digitální éry. To je ale jen jeden z možných pohledů na tuto problematiku

Průmysl 4.0 s sebou přinese také výraznou změnu struktury trhu práce. Nejde jen o nahrazení lidské práce stroji, i když to samo o sobě bude revoluční, především proto, že na rozdíl od předcházející průmyslové revoluce nepůjde jen o práci manuální.

Díky výrazným pokrokům ve vývoji umělé inteligence a strojového učení budou roboti schopní pracovat v dopravě a logistice, administrativě, zastanou řadu postů v bankovnictví, finančnictví, službách, státní sféře, ale budou schopní vykonávat i manažerskou činnost.

PSALI JSME:
Robotizace. Příležitost, nebo průšvih?

Ohrožení i příležitost

Jedním z předpokládaných dopadů čtvrté průmyslové revoluce bude návrat výroby do „vyspělých“ ekonomik z oblastí, kde je levná pracovní síla. To znamená pro část našeho průmyslu občas pejorativně nazývaného „montovnou“ značné ohrožení, protože Česká republika má největší podíl průmyslu na celkové ekonomice ze všech evropských států, tvoří více než 45 % HDP.

Na druhou stranu jde ale také o příležitost, zejména pokud se podaří podchytit invenci technicky zaměřených lidí, kterých je ve výrobě dostatek. Revoluční změny v uspořádání prakticky všech výrobků i jejich výrobních postupů otevřou dveře rozsáhlé inovaci a generační výměně v podstatě ve všech oborech.

PSALI JSME:
Čapkovi roboti už skutečně ohrožují lidstvo

Co se změní

V současné době, kdy je velký nedostatek zaměstnanců, se může zdát irelevantní zajímat se o to, co budou dělat lidé z široké škály profesí, které v souvislosti s nástupem robotizace a automatizace zmizí.

Už teď je jisté, že se zcela změní struktura pracovního trhu. Lidé se uplatní zejména v oborech, které vyžadují kreativitu, předvídavost, reakci na nečekané podněty a empatii. Na významu získají měkké dovednosti, kreativita, schopnost vést lidi, ale především schopnost a chuť vzdělávat se a doplňovat své dovednosti podle požadavků trhu.

PSALI JSME:
„Čtvrtá průmyslová revoluce donutí lidi se učit,“ říká Jan Skoták ze společnosti Infosys

„Z dalších profesí pak můžeme jmenovat například lékaře, umělce a veškeré profese, u nichž je úspěch založen na komunikaci mezi lidmi, na citu, schopnosti empatie a podobně. Prostě na „měkkých“ dovednostech. To je něco, co stroje nedokáží nahradit ani nyní a myslím, že ani v dohledné budoucnosti,“ uvedl v rozhovoru pro FAEI.cz ředitel centra společnosti Infosys v České republice Jan Skoták.

To ale předpokládá zásadní změny v koncepci vzdělávání, a to nejen školního, ale celoživotního. „Paralelu můžeme najít v předchozích průmyslových revolucích, kdy lidé, zacházející původně s jednoduchými nástroji, se najednou museli naučit ovládat stroje,“ uzavírá Skoták.

Zavřít reklamu ×
  1. Tento článek je v podstatě o ničem. Automatizace se dá zavádět jen do určitého stupně ( procenta výroby ), potom se přestane vyplácet. Vše pro NC-čka se musí připravit, vše z těchto strojů zase dodělat. A ještě jedna drobnost – aby se model průmyslu 4.0 mohl realizovat, musí se srovnat výkon všech ekonomik světa. Aby se nevyplatilo přenášet výrobu do jiného státu s levnější pracovní silou.

    • Přesně tak, dokud bude možnost dovést Ukrajinské otroky, kteří u nás budou pracovat za minimální mzdu, tak se do plné automatizace nikdo nepohrne.

  2. „To ale předpokládá zásadní změny v koncepci vzdělávání, a to nejen školního, ale celoživotního.“

    Souhlas. Já mám totiž dokumentován návrh první české aplikace českého systému umělé inteligence v září roku 1988. Za tento svůj počin jsem byl vyhozen z Vysokého učení technického v Bně v září 1991 („pro nadbytečnost“ je psáno ve výpovědi).

Napsat komentář: Miroslav Pivoda Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.