Ústní výpověď zní důrazně, ale nemá žádnou váhu

Poradna

Máte výpověď, okamžitě se sbalte a vypadněte! Takové zakončení pracovního poměru z úst majitele firmy nebo nadřízeného si nepřeje slyšet žádný pracovník. Ale stává se. Jenže v tom případě nadřízený porušil nejen pravidla slušného chování, ale i zákoník práce, protože ten takové ukončení pracovního poměru označuje jako jednání, k němuž se nepřihlíží.

Máte výpověď, okamžitě se sbalte a vypadněte! Ilustrační foto: Pixabay

Totéž však platí také na druhé straně, pokud zaměstnanec myslí vážně ukončení pracovněprávního vztahu prohlášením – Končím, zítra už mě tady neuvidíte. Co tedy znamená, že se k takovému jednání nepřihlíží? V podstatě totéž, jakoby neproběhlo, protože zákoník práce vyžaduje pouze písemnou formu.

NEPLATNOST SE ANI NEPOSUZUJE

„Propuštěný zaměstnanec“, kterému je bráněno docházet do práce, může tedy následně požadovat náhradu mzdy kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele. A ten naopak doloženou náhradu škody způsobené zmizevším pracovníkem. Ani na jedné straně však není možné řešit platnost či neplatnost ústně podané výpovědi, protože je považovaná za právní jednání, k němuž se nepřihlíží, a pracovní poměr nadále trvá.

Tím pádem neplatí ani dvouměsíční lhůta ode dne ukončení pracovního poměru, která se jinak uplatňuje v případě sporu o platnost výpovědi. Obecný právní názor je, že v tomto případě je možné využít až tříletou lhůtu, kterou zákon dává v případě obecné promlčecí doby. Tento odstup už tak dost složitou problematiku komplikuje zejména v oblasti dokazování a v návaznosti na stanovení výše případné kompenzace.

A SKUTEČNĚ NEPLATNÉ VÝPOVĚDI?

V případě ústně dané výpovědi se tedy nejedná o neplatnou výpověď, ale přihlíží se k ní jako k aktu, který vůbec nenastal. Ale co když dal zaměstnavatel zaměstnanci opravdu neplatnou výpověď? Pak záleží na tom, zda chce zaměstnanec hrdě „odejít středem“, nebo bez zbytečného odkladu písemně informuje zaměstnavatele o svém přesvědčení, že jeho pracovní poměr trvá i nadále.

Při neplatné výpovědi totiž musí zaměstnavatel počítat i s tím, že bude povinen nahradit zaměstnanci mzdu za dobu, kdy mu nezajistil jinou práci. Náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru (§ 69 odstavec 1 zák. práce).

SOUD MŮŽE KRÁTIT

Tuto výhodu na straně zaměstnance částečně kompenzuje legislativa zavedením tzv. moderačního práva, které zaměstnanci využívají k žádosti, aby soud vzhledem k okolnostem stanovil náhradu mzdy na dobu kratší, než v jaké došlo k ukončení sporu, resp. platnému ukončení pracovního poměru.

Ukončení pracovněprávního vztahu podle pravidel i práva je naštěstí častější, takže v příští Poradně se budeme věnovat otázkám kolem výpovědi a výpovědní doby.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Zaměstnání

O výpovědi se vyplatí diskutovat nebo se soudit

Chcete-li dát v práci výpověď, tak nikdy ne ústně, ale vždy jen písemnou formou. A jak jsme uvedli před týdnem v Poradně, totéž platí o výpovědi dané zaměstnavatelem. V obou případech se k takovému aktu přistupuje, …

Odbory úspěšně tlačily na růst mezd i více volna

Bezmála 900 tisíců zaměstnanců se loni týkaly nové kolektivní smlouvy. Ve dvou třetinách případů přinesly zvýšení mezd, tarify průměrně vzrostou o 4,3 procenta. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí …

Prognóza tlaku na zvyšování mezd

Náklady na pracovní sílu jsou v ČR téměř čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce je už jen v dalších osmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů za rok 2017, které zveřejnil statistický úřad Eurostat. Do …

Nejčtenější

„Investiční životní pojištění je hra pro střední třídu,“ říká respektovaný ekonom, profesor Jaroslav Vostatek

RozhovorTéma týdne
V poslední době se hodně mluví a píše o investičním životním pojištění. Požádali jsme proto o rozhovor jednoho z předních českých odborníků, profesora Jaroslava Vostatka. „Investiční životní pojištění není nic jiného, než investiční fond zabalený jako pojištění. To říkám svým studentům dlouhodobě. A kdyby se takové pojištění státu nelíbilo, tak je může zakázat,“ říká v rozhovoru, kterým dnes zahajujeme Téma …
Rolovat nahoru