Ústní výpověď zní důrazně, ale nemá žádnou váhu

Poradna
Máte výpověď, okamžitě se sbalte a vypadněte! Takové zakončení pracovního poměru z úst majitele firmy nebo nadřízeného si nepřeje slyšet žádný pracovník. Ale stává se. Jenže v tom případě nadřízený porušil nejen pravidla slušného chování, ale i zákoník práce, protože ten takové ukončení pracovního poměru označuje jako jednání, k němuž se nepřihlíží.
Máte výpověď, okamžitě se sbalte a vypadněte! Ilustrační foto: Pixabay

Totéž však platí také na druhé straně, pokud zaměstnanec myslí vážně ukončení pracovněprávního vztahu prohlášením – Končím, zítra už mě tady neuvidíte. Co tedy znamená, že se k takovému jednání nepřihlíží? V podstatě totéž, jakoby neproběhlo, protože zákoník práce vyžaduje pouze písemnou formu.

NEPLATNOST SE ANI NEPOSUZUJE

„Propuštěný zaměstnanec“, kterému je bráněno docházet do práce, může tedy následně požadovat náhradu mzdy kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele. A ten naopak doloženou náhradu škody způsobené zmizevším pracovníkem. Ani na jedné straně však není možné řešit platnost či neplatnost ústně podané výpovědi, protože je považovaná za právní jednání, k němuž se nepřihlíží, a pracovní poměr nadále trvá.

Tím pádem neplatí ani dvouměsíční lhůta ode dne ukončení pracovního poměru, která se jinak uplatňuje v případě sporu o platnost výpovědi. Obecný právní názor je, že v tomto případě je možné využít až tříletou lhůtu, kterou zákon dává v případě obecné promlčecí doby. Tento odstup už tak dost složitou problematiku komplikuje zejména v oblasti dokazování a v návaznosti na stanovení výše případné kompenzace.

A SKUTEČNĚ NEPLATNÉ VÝPOVĚDI?

V případě ústně dané výpovědi se tedy nejedná o neplatnou výpověď, ale přihlíží se k ní jako k aktu, který vůbec nenastal. Ale co když dal zaměstnavatel zaměstnanci opravdu neplatnou výpověď? Pak záleží na tom, zda chce zaměstnanec hrdě „odejít středem“, nebo bez zbytečného odkladu písemně informuje zaměstnavatele o svém přesvědčení, že jeho pracovní poměr trvá i nadále.

Při neplatné výpovědi totiž musí zaměstnavatel počítat i s tím, že bude povinen nahradit zaměstnanci mzdu za dobu, kdy mu nezajistil jinou práci. Náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru (§ 69 odstavec 1 zák. práce).

SOUD MŮŽE KRÁTIT

Tuto výhodu na straně zaměstnance částečně kompenzuje legislativa zavedením tzv. moderačního práva, které zaměstnanci využívají k žádosti, aby soud vzhledem k okolnostem stanovil náhradu mzdy na dobu kratší, než v jaké došlo k ukončení sporu, resp. platnému ukončení pracovního poměru.

Ukončení pracovněprávního vztahu podle pravidel i práva je naštěstí častější, takže v příští Poradně se budeme věnovat otázkám kolem výpovědi a výpovědní doby.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zaměstnání

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru