Ústní výpověď zní důrazně, ale nemá žádnou váhu

Poradna
Máte výpověď, okamžitě se sbalte a vypadněte! Takové zakončení pracovního poměru z úst majitele firmy nebo nadřízeného si nepřeje slyšet žádný pracovník. Ale stává se. Jenže v tom případě nadřízený porušil nejen pravidla slušného chování, ale i zákoník práce, protože ten takové ukončení pracovního poměru označuje jako jednání, k němuž se nepřihlíží.
Máte výpověď, okamžitě se sbalte a vypadněte! Ilustrační foto: Pixabay

Totéž však platí také na druhé straně, pokud zaměstnanec myslí vážně ukončení pracovněprávního vztahu prohlášením – Končím, zítra už mě tady neuvidíte. Co tedy znamená, že se k takovému jednání nepřihlíží? V podstatě totéž, jakoby neproběhlo, protože zákoník práce vyžaduje pouze písemnou formu.

NEPLATNOST SE ANI NEPOSUZUJE

„Propuštěný zaměstnanec“, kterému je bráněno docházet do práce, může tedy následně požadovat náhradu mzdy kvůli překážkám v práci na straně zaměstnavatele. A ten naopak doloženou náhradu škody způsobené zmizevším pracovníkem. Ani na jedné straně však není možné řešit platnost či neplatnost ústně podané výpovědi, protože je považovaná za právní jednání, k němuž se nepřihlíží, a pracovní poměr nadále trvá.

Tím pádem neplatí ani dvouměsíční lhůta ode dne ukončení pracovního poměru, která se jinak uplatňuje v případě sporu o platnost výpovědi. Obecný právní názor je, že v tomto případě je možné využít až tříletou lhůtu, kterou zákon dává v případě obecné promlčecí doby. Tento odstup už tak dost složitou problematiku komplikuje zejména v oblasti dokazování a v návaznosti na stanovení výše případné kompenzace.

A SKUTEČNĚ NEPLATNÉ VÝPOVĚDI?

V případě ústně dané výpovědi se tedy nejedná o neplatnou výpověď, ale přihlíží se k ní jako k aktu, který vůbec nenastal. Ale co když dal zaměstnavatel zaměstnanci opravdu neplatnou výpověď? Pak záleží na tom, zda chce zaměstnanec hrdě „odejít středem“, nebo bez zbytečného odkladu písemně informuje zaměstnavatele o svém přesvědčení, že jeho pracovní poměr trvá i nadále.

Při neplatné výpovědi totiž musí zaměstnavatel počítat i s tím, že bude povinen nahradit zaměstnanci mzdu za dobu, kdy mu nezajistil jinou práci. Náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru (§ 69 odstavec 1 zák. práce).

SOUD MŮŽE KRÁTIT

Tuto výhodu na straně zaměstnance částečně kompenzuje legislativa zavedením tzv. moderačního práva, které zaměstnanci využívají k žádosti, aby soud vzhledem k okolnostem stanovil náhradu mzdy na dobu kratší, než v jaké došlo k ukončení sporu, resp. platnému ukončení pracovního poměru.

Ukončení pracovněprávního vztahu podle pravidel i práva je naštěstí častější, takže v příští Poradně se budeme věnovat otázkám kolem výpovědi a výpovědní doby.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.