Citelný nárůst byl totiž v letošním prvním čtvrtletí patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Meziroční pokles výdajů odráží hlavně loňskou vysokou srovnávací základnu danou výplatou mimořádné pomoci domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.
Výdaje byly ke konci března meziročně nižší o 14,6 miliardy korun (-2,6 %). Oproti loňsku rostly zejména výdaje na sociální dávky (+10,5 mld. Kč), kde se promítá loňská mimořádná a letošní standardní valorizace starobních důchodů.
Z neinvestičních transferů podnikatelům (-15,9 mld. Kč) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií a nižší byly rovněž výdaje na obsluhu státního dluhu (-5,0 mld. Kč), což souviselo s loňskou lednovou výplatou výnosů protiinflačních státních dluhopisů.
Příjmy meziročně vzrostly o 46,6 miliardy korun (11,6 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+13,0 mld. Kč), daň z neočekávaných zisků (+13,0 mld. K), DPH (+6,9 mld. Kč) a daň z příjmů právnických osob (+5,8 mld. Kč).
Solidní inkaso DPH, která je druhou nejvýznamnější příjmovou položkou, svým meziročním nárůstem o 8,7 procenta za první tři měsíce roku v kombinaci se snížením spotřebitelské inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB naznačuje pokračující oživení reálné spotřeby domácností.
V tom se patrně odráží svižně rostoucí nominální mzdy, jejichž dynamika podle našeho odhadu letos v celoročním vyjádření předčí inflaci.
To potvrzuje i výběr pojistného na sociální zabezpečení, který byl do konce března oproti loňsku vyšší o téměř osm procent, byť zčásti to může souviset s daňovými změnami platnými od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu OSVČ, pozn. aut.).
Letos přepokládáme zmírnění deficitu státního rozpočtu k 250 miliardám korun. Přispět by k tomu měl konsolidační balíček, odeznění některých mimořádných podpůrných opatření a mírné oživení domácí ekonomiky.
Celkově očekáváme, že tak dojde již letos ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), konkrétně z loňských 3,3 na 2,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu by tak měl ve výsledku růst jen pozvolně.
Relativně pozitivní výhled vývoje tuzemských veřejných financí přispívá k tomu, že ČR nadále disponuje vůbec nejlepším ratingem v rámci regionu střední a východní Evropy a jeho výhled je již od února u všech klíčových ratingových agentur na „stabilní“ úrovni. To má za následek i nižší náklady na obsluhu státního dluhu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
