Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO (daň z příjmů právnických osob, pozn. red.), avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. Kč, pozn. aut.) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
Výdaje za rok 2023 meziročně vzrostly o 217,8 miliardy korun (11 %). Na tom se podepsal zejména nárůst váhově nejvýznamnějších sociálních dávek (100,1 mld. Kč), což odráželo především navýšení důchodů (97,1 mld. Kč). Samotný systém důchodového pojištění přitom loni dosáhl rekordního schodku ve výši 73 mld. CZK (po -21 mld. v roce 2022).
K meziročnímu nárůstu výdajů dále přispěly kompenzace domácnostem a firmám za vysoké ceny energií, vyšší investice, dražší obsluha státního dluhu, navýšené výdaje na platy zaměstnanců základních a středních škol a rovněž vyšší platby za státní pojištěnce.
Meziroční růst příjmové strany táhly mimořádné daně, prostředky z EU, pojistné, DPPO a dividenda z ČEZu. Celkové příjmy od začátku roku byly meziročně vyšší o 289,7 miliardy korun a relativně o 17,8 procenta.
K nárůstu příjmů nejvíce přispěly mimořádné daně v podobě WFT a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, dále prostředky z EU (Národní plán obnovy), pojistné na sociální zabezpečení, DPPO a dividenda z ČEZu.
Naopak inkaso váhově druhé nejvýznamnější příjmové položky, kterou je DPH, odráželo svým nárůstem o 5,8 procenta na celoroční bázi útlum spotřeby domácností v souvislosti s poklesem reálných mezd a přetrvávající vysokou mírou úspor.
Určitým příslibem oživení spotřeby domácností v letošním roce však mohou být měsíční inkasa DPH v listopadu a prosinci. Na druhé straně nárůst výběru DPPO (bez WFT) meziročně o 33,1 procenta, které překročilo celoroční plán o výrazných 28,3 procenta, potvrzuje solidní ziskovost firem.
Pro letošní rok přepokládáme zmírnění deficitu státního rozpočtu k 250 miliardám korun. Přispět by k tomu měl konsolidační balíček, odeznění některých mimořádných podpůrných opatření a oživení domácí ekonomiky.
Celkově očekáváme, že tak dojde již letos ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), konkrétně z loňských 3,5 procenta na 2,4 procenta HDP. Celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu by tak měl ve výsledku růst jen pozvolně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ukrajina jde do peněz…..