Výdaje byly v lednu meziročně vyšší o 34,4 miliardy korun (24,7 %). Kromě výše zmíněné dřívější realizace transferů do regionálního školství (+30,7 mld. Kč) byl meziroční nárůst spíše technického rázu zaznamenán také u dotací na obnovitelné zdroje energie (+5,7 mld. Kč), které byly v loňském roce poprvé poskytnuty až v únoru (změna legislativy v termínech výplaty, pozn. aut.).
Z ostatních položek rostly v lednu oproti loňsku výdaje na sociální dávky (+4,1 mld. Kč) a transfery SZIF (+2,5 mld. CZK). Nižší byly naopak výdaje na obsluhu státního dluhu (-6,7 mld. Kč), což souviselo s loňskou lednovou výplatou výnosů protiinflačních státních dluhopisů.
Příjmy meziročně vzrostly o 15,2 miliardy korun (11,5 %). Nejvíce k tomu přispěly prostředky z EU (+4,5 mld. Kč), pojistné (+3,1 mld. Kč), spotřební daně (+2,4 mld. Kč) a DPH (+2,2 mld. Kč).
Inkaso DPH, která je druhou nejvýznamnější příjmovou položkou, svým meziročním nárůstem o 6,2 procenta navázalo na určité zlepšení patrné v posledních dvou měsících loňského roku. V kombinaci s očekávaným snížením spotřebitelské inflace jsou tak lednová čísla ze státního rozpočtu určitým příslibem pro oživení spotřeby domácností v letošním roce.
Letos přepokládáme zmírnění deficitu státního rozpočtu ke 250 miliardám korun. Přispět by k tomu měl konsolidační balíček, odeznění některých mimořádných podpůrných opatření a mírné oživení domácí ekonomiky.
Celkově očekáváme, že tak dojde již letos ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), konkrétně z loňských 3,5 procenta na 2,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu by tak měl ve výsledku růst jen pozvolně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Není se čemu divit. Naše vláda rozhazuje co to dá…..