„Obnovitelný zemní plyn“ se zde vyrábí z bioplynu pocházejícího z odpadů živočišné a rostlinné zemědělské výroby a následně je vtláčen do plynárenské sítě Gasnet. Součástí projektu je i plnicí stanice na stlačený plyn (CNG) v přilehlém areálu v obci Dolní Újezd. Družstvo se pro realizaci biometanové stanice rozhodlo v roce 2019. Hlavním důvodem bylo maximální využití energie z bioplynu.
V Česku jde o vůbec první technologii výroby biometanu, která je propojena se zemědělskou bioplynovou stanicí, plničkou CNG i vtláčením plynu do plynárenské sítě. Investici za více než 50 milionů korun realizovaly společnosti Hutira – Brno a Hutira green gas, které většinově patří jihomoravskému podnikateli Ivo Hutirovi.
„Nyní je zařízení ve zkušebním provozu. Nejprve však bylo nutné dosáhnout osvědčení od TIČR a ostatních institucí jako podmínky stavebního úřadu k povolení zkušebního provozu. Zahájení běžného provozu je plánováno na prosinec tohoto roku,“ informoval Hutira. Technologii upgradingu dodala nizozemská společnost DMT, která je v tomto odvětví jedním z celosvětových lídrů.
Nová biometanová stanice je inovací dosavadní bioplynky v areálu družstva, jejíž výstup v podobě bioplynu už nemusí být využíván pouze při kogenerační výrobě elektřiny a tepla. Kromě toho, že došlo k úpravě bioplynu na kvalitu zemního plynu (takzvaný upgrading, pozn. aut.), je nyní součástí biometanové stanice také jednotka vtláčející získaný biometan do vysokotlakého plynovodu.
Nově zprovozněná technologie obsahuje soubor několika zařízení. Surový bioplyn nejprve míří do jednotky předúpravy, kde se zbavuje vlhkosti a sulfanu. Odtud následně putuje do upgradingové jednotky s třístupňovou membránovou separací, která bioplyn upravuje na biometan v kvalitě zemního plynu.
Množství metanu v bioplynu se v Litomyšli pohybuje okolo 53 procent. „Technologie pro čištění na biometan je v našem případě oproti odpadářským bioplynovým stanicím jednodušší. Vstupní surovina v podobě bioplynu je pak z hlediska kvality prakticky stále stejná,“ sdělil ředitel Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů Litomyšl Jan Pechanec.
Právě vtláčení získaného biometanu do plynárenské sítě je primárním zájmem zemědělského družstva. „Chceme tuto komoditu nabídnout zákazníkům. Aktuálně probíhají obchodní jednání, v nichž jednáme o podmínkách dlouhodobého odběru,“ vysvětlil Pechanec s tím, že zemědělské družstvo nemá dostatek možností, jak biometan spotřebovat ve vlastním provozu.
Biometanová stanice by měla za deset let provozu zpracovat 30,6 milionu kubických metrů bioplynu, tedy zhruba tři miliony kubíků bioplynu ročně, což znamená produkci 1,7 milionu kubíků biometanu ročně. I přes obrovský zájem ze zahraničí by zemědělské družstvo chtělo, aby jeho biometan odebíral tuzemský zákazník.
„To proto, abychom pomohli snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelné energie na celkovém energetickém mixu Česka. Naše země má velmi dobré předpoklady, aby mohla biometanem do roku 2030 nahradit deset až dvacet procent spotřeby zemního plynu,“ konstatoval Martin Schwarz, vedoucí biometanové sekce Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM.
