Vejce zdražují, chovatelé začali pouštět slepice z klecí

Klecový chov slepic sice skončí podle loni schváleného zákona až v roce 2027, mnozí chovatelé se ale novým pravidlům přizpůsobuje s předstihem už nyní.  Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu. A ta se zvyšuje – právě i kvůli změně chovu nosnic.
Za šest let budou všechny slepice volné, klecový chov skončí. Ilustrační foto: Pixabay.com

Chovatelé nemají na výběr. Už v polovině roku 2018, když byly v televizi zveřejněny záběry z klecových chovů, téměř všechny obchodní řetězce oznámily, od kdy přestanou prodávat vejce z klecí. Některé dokonce i výrazně dříve než v roce 2027, od kdy zákaz klecových chodů platí.

Mnozí velcí i malí chovatelé tak postupně přecházejí k jiným druhům chovu slepic, především k volnému ustájení ve voliérách. O statistické údaje ukazují, že se dlouhodobě podíl slepic chovaných v klecích oproti alternativním systémům snižuje.

„Drůbežáři nemají moc na výběr, pokud budou chtít na trh uvádět vejce přes obchodní řetězce, musí technologie vyměnit. Někteří svou činnost ukončují úplně,“ konstatovala Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dodala, že tato změna už teď vede ke zdražování slepic.

Cenu si stanovuje řetězec

Podle březnového vyjádření místopředsedy Českomoravské drůbežářské unie Zdeňka Mlázovského letos chovatelé prodávali klecová vejce do řetězců za 1,80 Kč, tedy o pět haléřů dráže než loni. Z podestýlkových chovů pak za dvě koruny, loni šlo o 1,75 Kč.

Finální cenu pro zákazníky si však určují samy obchodní řetězce, takže může překročit i tři koruny – pokud nejde o slevovou akci. V některých obchodních řetězcích ovšem levnější vejce z klecí označených číslem 3 nejsou k dostání.

„Pokud obchodní řetězce avizovaly, ovšem nezávazně, že vejce z klecí nebudou prodávat, neměly by čistě teoreticky fungovat ani zvýšené dovozy levných vajec. Zakázat dovoz vajec z klecí například z Polska nemůžeme, protože by šlo o porušení pravidel jednotného trhu Evropské unie,“ uvedla Lichovníková.

Jednotný zákaz od roku 2030

Odhadla, že do budoucna lze spíše očekávat mírné snížení spotřeby vajec a zvýšení produkce v domácích hospodářstvích, tedy mimo zemědělský sektor. Ministr zemědělství Miroslav Toman přitom loni v Bruselu navrhnul, aby Evropská unie zakázala klecové chovy v celé EU.

„Ve společnosti se stále více ozývají hlasy pro další zvyšování pohody nosnic. Některé státy chov slepic v obohacených klecích zakazují a požadují, aby vejce pocházela pouze z alternativních chovů. Myslím si, že to je možné, ale musí k tomu být jednotný přístup v celé Unii, jinak znevýhodníme ty státy, které přijmou zákaz klecových chovů,“ řekl Toman.

Jednotný zákaz by měl podle ministra platit od roku 2030. Toman také zdůraznil, že je třeba řešit dovoz vajec ze zemí mimo unii, kde producenti přísné požadavky na pohodu zvířat dodržovat nemusejí.

Nejdůležitější je cena

Podle výzkumů se zájem české veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu vajíček. Evropská komise v letech 2006 a 2015 zkoumala, jak vnímají konzumenti všech členských zemí welfare, tedy podmínky chovu hospodářských zvířat.

„Jestli vůbec ví, o co jde, zda je tato problematika zajímá a jestli by byli ochotni si připlatit za produkty, které pocházejí z chovů zajišťujících hospodářským zvířatům lepší podmínky života,“ sdělila Lichovníková z Mendelovy univerzity.

V roce 2006 skončilo Česko mezi státy, kde měli zákazníci jen malé povědomí o chovu hospodářských zvířat a ani je tato problematika nezajímala. O devět let později se republika naopak umístila mezi třemi zeměmi, kde se zájem konzumentů zvýšil nejvíce. Přesto téměř polovina dotázaných odpověděla, že není připravena platit vyšší cenu za produkty z welfare chovů.

„V roce 2019 jsme provedli na naší univerzitě dotazníkové šetření a z výsledků vyplývá, že 48 procent respondentů při nákupu vajec zohledňuje především cenu a jen 36 procent způsob chovu,“ dodala Lichovníková. Hodnotit kvalitu života hospodářských zvířat je podle ní složité, proto se v jejich chovu používá termín welfare, v jehož rámci chovatelé stanovili měřitelné ukazatele.

„Nejde o nějaký nový převratný pohled, již v šedesátých letech minulého století se lidé aktivně zajímali o podmínky chovu zvířat. Jen jedno z kritérií hodnocení welfare se ale týká možnosti projevovat přirozené chování, a tady je mezi chovem v klecích a volným chovem velký rozdíl,“ uvedla Lichovníková.

Slepice jsou velmi aktivní zvířata, k jejich přirozenému chování patří pohyb, hrabání a hledání si potravy. V tomto směru je chov v klecích značně omezuje.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena