Vyplývá to z aktualizované studie a interaktivní aplikace thik-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR, které analyzují strukturu a dlouhodobé trendy v počtech zaměstnanců státu, výše jejich průměrných platů a výdaje na ně v letech 2003 až 2024.
Finanční a ekonomické informace (faei.cz) mají výsledky studie k dispozici. Vyplývá z ní například to, že státních úředníků je nyní zhruba 75 tisíc, což je 15 procent všech zaměstnanců států. Mnohem větší skupinu tvoří učitelé, nepedagogičtí pracovníci a příslušníci ozbrojených sil.
„S ohledem na to, jak velká je obvykle věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty a podíly na všech zaměstnancích státu poměrně nízké a případná očekávání ohledně rozsahu možných úspor jsou značně nadsazená,“ uvádí analýza.
O 3 tisíce více osob
V roce 2024 se počet zaměstnanců státu meziročně mírně zvýšil o zhruba tři tisíce osob (zhruba o 0,6 %). Ubylo hlavně úředníků v neústřední správě – například na finančních úřadech a úřadech práce (-3,6 %), zatímco jejich počty na ministerstvech se nezměnily.
Výrazně přibylo státem placených pracovníků v regionálním školství, přibližně o pět tisíc, což ale s ohledem na jejich velký počet odpovídá nárůstu pouze o 1,8 procenta.
„Počty státních úředníků od roku 2011, od kterého lze čísla srovnávat, kolísaly mezi 71 a 79 tisíci. K poklesům došlo po roce 2010 a pak 2021 v rámci snah o konsolidaci veřejných financí,“ uvedl spoluautor studie Daniel Münich.
Naopak resort školství přispívá k růstu zaměstnanosti státu v poslední dekádě pravidelně. Souviselo to jak s demograficky přechodným nárůstem počtu dětí školního věku, tak se zaváděním inkluze, která dříve v českém školství chyběla.
V roce 2024 reálné platy všech státních úředníků celkově stagnovaly, ale těch na ministerstvech klesly, a to už pátý rok v řadě. Průměrné relativní platy státních úředníků, tedy v poměru k průměrné mzdě v ekonomice, klesají už od roku 2019.
V roce 2024 dosáhly nové minimální úrovně, zejména v neústřední správě a u ostatních ústředních orgánů. „Konkurenceschopnost platů v těchto sektorech tedy delší dobu klesá a v roce 2024 byla nejnižší za poslední dvě dekády,“ konstatuje se ve studii.
Výrazné platové rozdíly
Platové rozdíly mezi jednotlivými složkami státní správy i uvnitř složek zůstávají výrazné. Nejvyšší průměrné platy měli v roce 2024 zaměstnanci ministerstev (59 tis. Kč hrubého měsíčně, pozn. aut.), nejnižší naopak zaměstnanci neústřední státní správy.
Průměrné platy zaměstnanců ministerstev se liší od průměrné mzdy v Praze v rozpětí 15 procent. „Tato srovnání nicméně nezohledňují rozdíly v kvalifikačních požadavcích, vzdělání, věku, regionu a dalších,“ upozorňuje studie.
V roce 2024 dosáhly výdaje na platy zaměstnanců státu zhruba 265 miliard korun, což je 11,8 procenta státního rozpočtu a 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje na samotné státní úředníky činily 43,5 miliardy korun, tedy 1,9 procenta rozpočtu a 0,54 procenta HDP.
Náklady na platy úředníků ministerstev představovaly 16 miliard korun, tedy 36 procent celkových nákladů na státní úředníky. „Laická očekávání, že úspory v těchto segmentech mohou výrazně přispět ke konsolidaci veřejných výdajů, jsou tedy přehnaně optimistická,“ uvádí analýza.
Nominální výdaje na platy státních úředníků v posledních dvaceti letech převážně rostly, zejména mezi lety 2012 až 2019 kvůli růstu počtu zaměstnanců i platů. Po roce 2021 byl růst nominálních výdajů tažen snahou kompenzovat vysokou inflaci.
„Reálné výdaje však poslední dvě dekády kolísaly a od roku 2021 prudce klesly v důsledku inflace i snah o konsolidaci výdajů státního rozpočtu. V roce 2024 tak výdaje byly v reálném vyjádření na podobné úrovni jako v roce 2009,“ konstatuje analýza.
Půl milionu zaměstnanců
Podle brožury Státní rozpočet v kostce, kterou zveřejnilo ministerstvo financí a jejímž smyslem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti, zaměstnávají letos ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace 488 961 lidí, což je o 1 370 osob více než loni.
Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou, stejně jako v minulosti, učitelé, tvoří 41,3 procenta z celkového počtu. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství.
Učitelů je podle ministerstva financí 201 883, proti loňsku zhruba o 800 více. Naopak počet nepedagogických pracovníků ve školství se meziročně mírně snížil na 59 987, loni jich bylo zhruba o 100 víc.
V ozbrojených silách, jako jsou policisté, hasiči, vězeňská služba nebo celní správa, pracuje 68 828 lidí, jejich počet se ve srovnání s rokem 2024 snížil o 250. Vojáků je 30 334, meziročně jich přibylo 1 100.
Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 286,8 miliardy korun, což je přibližně o 20 miliard více než v loňském roce.
A tohle musí uživit soukromý sektor.
A zajímalo by mě podle čeho si zvedají platy když firmy nemají zakázky a snižují platy ale státní zaměstnanci si platy zvyšují, když budou firmy v krizi tak si budou muset půjčovat aby státní sektor mohl fungovat?😂
Tyhle výdaje nikomu nevadí ale u důchodců nemocných a postižených je řev!
Příspěvek byl odstraněn pro porušení pravidel diskuse.
Redakce
Příspěvek byl odstraněn pro porušení pravidel diskuse.
Redakce
Příspěvek byl odstraněn pro porušení pravidel diskuse.
Redakce
Učitelé mají kolem 70 % mzdy, většina pracovníků ve školství pak méně než minimálku. Ti, co tam dělají, vlastně dotují z vlastních peněz chod toho kolosu tím, že mají 2 práce.
Školství má nyní kolem 470 tisíc zaměstnanců a bere asi 4,9 % HDP. Řekněme 5 %, ať nežeru. Armáda má brát taky 5 % HDP a momentálně má 37 tisíc zaměstnanců (třetina z toho nejsou vojáci). Za jednoho zaměstnance v armádě můžete zaplatit skoro 13 zaměstnanců ve školství.