Vyplývá to z aktualizované studie a interaktivní aplikace thik-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR, které analyzují strukturu a dlouhodobé trendy v počtech zaměstnanců státu, výše jejich průměrných platů a výdaje na ně v letech 2003 až 2024.
Finanční a ekonomické informace (faei.cz) mají výsledky studie k dispozici. Vyplývá z ní například to, že státních úředníků je nyní zhruba 75 tisíc, což je 15 procent všech zaměstnanců států. Mnohem větší skupinu tvoří učitelé, nepedagogičtí pracovníci a příslušníci ozbrojených sil.
„S ohledem na to, jak velká je obvykle věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty a podíly na všech zaměstnancích státu poměrně nízké a případná očekávání ohledně rozsahu možných úspor jsou značně nadsazená,“ uvádí analýza.
O 3 tisíce více osob
V roce 2024 se počet zaměstnanců státu meziročně mírně zvýšil o zhruba tři tisíce osob (zhruba o 0,6 %). Ubylo hlavně úředníků v neústřední správě – například na finančních úřadech a úřadech práce (-3,6 %), zatímco jejich počty na ministerstvech se nezměnily.
Výrazně přibylo státem placených pracovníků v regionálním školství, přibližně o pět tisíc, což ale s ohledem na jejich velký počet odpovídá nárůstu pouze o 1,8 procenta.
„Počty státních úředníků od roku 2011, od kterého lze čísla srovnávat, kolísaly mezi 71 a 79 tisíci. K poklesům došlo po roce 2010 a pak 2021 v rámci snah o konsolidaci veřejných financí,“ uvedl spoluautor studie Daniel Münich.
Naopak resort školství přispívá k růstu zaměstnanosti státu v poslední dekádě pravidelně. Souviselo to jak s demograficky přechodným nárůstem počtu dětí školního věku, tak se zaváděním inkluze, která dříve v českém školství chyběla.
V roce 2024 reálné platy všech státních úředníků celkově stagnovaly, ale těch na ministerstvech klesly, a to už pátý rok v řadě. Průměrné relativní platy státních úředníků, tedy v poměru k průměrné mzdě v ekonomice, klesají už od roku 2019.
V roce 2024 dosáhly nové minimální úrovně, zejména v neústřední správě a u ostatních ústředních orgánů. „Konkurenceschopnost platů v těchto sektorech tedy delší dobu klesá a v roce 2024 byla nejnižší za poslední dvě dekády,“ konstatuje se ve studii.
Výrazné platové rozdíly
Platové rozdíly mezi jednotlivými složkami státní správy i uvnitř složek zůstávají výrazné. Nejvyšší průměrné platy měli v roce 2024 zaměstnanci ministerstev (59 tis. Kč hrubého měsíčně, pozn. aut.), nejnižší naopak zaměstnanci neústřední státní správy.
Průměrné platy zaměstnanců ministerstev se liší od průměrné mzdy v Praze v rozpětí 15 procent. „Tato srovnání nicméně nezohledňují rozdíly v kvalifikačních požadavcích, vzdělání, věku, regionu a dalších,“ upozorňuje studie.
V roce 2024 dosáhly výdaje na platy zaměstnanců státu zhruba 265 miliard korun, což je 11,8 procenta státního rozpočtu a 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje na samotné státní úředníky činily 43,5 miliardy korun, tedy 1,9 procenta rozpočtu a 0,54 procenta HDP.
Náklady na platy úředníků ministerstev představovaly 16 miliard korun, tedy 36 procent celkových nákladů na státní úředníky. „Laická očekávání, že úspory v těchto segmentech mohou výrazně přispět ke konsolidaci veřejných výdajů, jsou tedy přehnaně optimistická,“ uvádí analýza.
Nominální výdaje na platy státních úředníků v posledních dvaceti letech převážně rostly, zejména mezi lety 2012 až 2019 kvůli růstu počtu zaměstnanců i platů. Po roce 2021 byl růst nominálních výdajů tažen snahou kompenzovat vysokou inflaci.
„Reálné výdaje však poslední dvě dekády kolísaly a od roku 2021 prudce klesly v důsledku inflace i snah o konsolidaci výdajů státního rozpočtu. V roce 2024 tak výdaje byly v reálném vyjádření na podobné úrovni jako v roce 2009,“ konstatuje analýza.
Půl milionu zaměstnanců
Podle brožury Státní rozpočet v kostce, kterou zveřejnilo ministerstvo financí a jejímž smyslem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti, zaměstnávají letos ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace 488 961 lidí, což je o 1 370 osob více než loni.
Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou, stejně jako v minulosti, učitelé, tvoří 41,3 procenta z celkového počtu. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství.
Učitelů je podle ministerstva financí 201 883, proti loňsku zhruba o 800 více. Naopak počet nepedagogických pracovníků ve školství se meziročně mírně snížil na 59 987, loni jich bylo zhruba o 100 víc.
V ozbrojených silách, jako jsou policisté, hasiči, vězeňská služba nebo celní správa, pracuje 68 828 lidí, jejich počet se ve srovnání s rokem 2024 snížil o 250. Vojáků je 30 334, meziročně jich přibylo 1 100.
Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 286,8 miliardy korun, což je přibližně o 20 miliard více než v loňském roce.
