Až budu velký, budu učitelem? Zájem o kantořinu je v Česku nízký

Průzkum
Zájem o učitelskou profesi mezi patnáctiletými žáky je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi podprůměrný. Ukázala to nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) mají výslednou zprávu k dispozici.
Učitelská profese je oblíbená, ale nikoli v Česku. Ilustrační foto: Pixabay.com

Nedostatek kvalitních učitelů v mnoha evropských zemích vyvolává otázky, jak mladé lidi k volbě učitelského povolání motivovat a co stojí za nízkým zájmem o učitelskou profesi. Zmapování učitelských aspirací bylo cílem studie think-tanku IDEA, který také využil výsledky mezinárodního šetření PISA, programu OECD pro hodnocení studentů.

Průzkum ukázal, že největší podíl 15letých žáků, kteří reálně zvažují stát se učitelem, vykazuje Irsko (11,2 %), Lucembursko (10,6 %) a Španělsko (7,1 %). Naopak nejnižší jednoprocentní podíl mají Lotyšsko, Portugalsko a Island. Česká republika se s podílem 2,7 procenta nachází pod evropským průměrem, který je 4,5 procenta.

Feminizace učitelské profese

Ve všech zkoumaných evropských zemích jsou učitelské aspirace vyšší u dívek než u chlapců. Ani Česká republika není v tomto směru výjimkou. O učitelskou profesi má zájem pouze 1,1 procenta chlapců oproti 4,4 procenta děvčat.

PSALI JSME:
Učitelé ve stresu. České školství nemá systém, jak jim pomoci

„Zajímavé je, že nejnižší podíly patnáctiletých chlapců aspirujících na učitelství pozorujeme v postkomunistických zemích, jako Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko a Česko. Tyto země mají zároveň nejnižší zastoupení mužů v učitelské profesi, což může být způsobeno feminizací školství v devadesátých letech,“ konstatovala autorka studie Miroslava Federičová.

Výzkum rovněž prověřoval, jaký vliv má na učitelské aspirace žáků vysokoškolské vzdělání jejich rodičů. Ukázalo se, že zhruba třetina českých dětí má alespoň jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče.

Pouze v Česku, Itálii a na Slovensku je ale tento podíl nižší než u žáků zajímajících se o jiné povolání vyžadující také vysokoškolské vzdělání. Oproti jiným zemím se tedy tuzemští učitelé rekrutují z rodin s nižším vzděláním.

Dominantní Morava a Slezsko

Podíl žáků, kteří chtějí být v dospělosti učiteli, se neliší pouze stát od státu, ale také uvnitř zemí. V České republice je tak podle studie, která vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu, je vyšší podíl dětí s kantorskými ambicemi na Moravě a ve Slezsku.

PSALI JSME:
Pětina českých učitelek trpí fyzickým vyčerpáním, část už je „vyhořelá“

Nejnižší zájem je naopak ve středních a západních Čechách. To ostatně odpovídá nedávným zjištěním České školní inspekce, podle něhož se s nedostatkem učitelů potýkají školy zejména v českých krajích, zatímco na Moravě tento problém pociťují výrazně méně.

Zjištění studie IDEA potvrdilo také to, že učitelské aspirace českých žáků souvisí i se zkušenostmi z vlastní školní docházky a vztah s učiteli.

„Ke zvýšení zájmu o učitelská povolání by tedy zřejmě mohl sloužit pozitivnější přístup současných učitelů, stejně jako jejich lepší platové ohodnocení, modernizace počátečního a dalšího pedagogického studia či systematičtější podpora začínajících učitelů,“ konstatuje se v analýze.

Plat překročí 52 tisíc

Jedním z důvodů, proč se mladí lidé do učitelské profese moc nehrnou, je stále přetrvávající povědomí o tom, že tato profese není dostatečně finančně ohodnocená. Podle aktuálních informací ministerstva školství dostávali loni učitelé včetně vedoucích pracovníků v průměru 49 867 korun hrubého.

PSALI JSME:
Sedm z deseti Čechů považuje současný vzdělávací systém za nedostatečný

Meziročně jim stoupl o 3,45 procenta, brali tak přibližně 115 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství měli hrubý měsíční výdělek v průměru 29 070 korun, o 9,65 procent vyšší než o rok dříve. Jde o průměrné platy pracovníků ve školách, které zřizují obce či kraje.

V letošním roce mají učitelé podle loni schválené novely dostávat 130 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Částka se vypočítává z průměrné mzdy roku 2022, která podle Českého statistického úřadu činila 40 317 korun. Podle propočtů ministerstva školství by tak letošní průměrný plat měl být 52 412 korun.

Ve srovnání s loňskem jde o průměrný nárůst o 2,5 tisíce. Pro učitele mateřských škol se počítá s průměrným měsíčním platem 45 369 korun, pro učitele základních škol 54 488 korun a pro učitele středních škol 55 392 korun.

PSALI JSME:
Bereme málo, ale zůstaneme. Mladí učitelé nechtějí změnit profesi

Zavřít reklamu ×
  1. Platy ucitelu jsou na to ze uci porad dokola to same a to jen par hodin denne vysoke… Ale dnesni mladi jsou zrudy, nedivim se ze je nikdo nechce ucit. Navic generace Z nema budoucnost, proto je zbytecne je vzdelavat

  2. Rok a půl jsem to zkoušel a stačilo, proradní ředitelé, řevniví vychcaní kolegové a děsiví žáci s apatií vs agresivitou.. dost šílená reflexe současného školství očima civila. Podotýkám začínal jsem s nadšením..

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nabídka volných pracovních míst klesá

Navzdory nepřesvědčivým výsledkům české ekonomiky v posledním roce a půl se situace na trhu práce rozhodně nijak dramaticky nevyhrotila. Ekonomika byla sice v útlumu, na trh práce přicházeli další lidé, nicméně …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB