Na téměř „hamletovskou“ otázku, zda si raději zajdou na pivo, nebo na víno, odpovědělo 84 procent mužů, že na pivo. Zkrátka nic neobvyklého. Jenže ono to platí už také mezi ženami, byť pivu dává přednost „jen“ 60 procent z nich.
Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje u příležitosti letošního Mezinárodního dne žen, kterého se zúčastnila více než tisícovka dotázaných, obliba piva včetně nealkoholického významně roste: Před třemi lety dávala pivu přednost 52 procent žen.
Rostoucí popularita piva mezi ženami má podle expertů dva hlavní důvody: Útulnější hospody a restaurace, které dnes nabízejí vyšší komfort a kvalitu služeb než dříve, a také stále pestřejší nabídka piv včetně ochucených variant.
Oblíbená ochucená piva
Více než polovina žen v ČR, které pijí pivo, upřednostňuje klasiku – světlé pivo. V posledních letech ale roste zájem žen i o tmavá či polotmavá piva a speciály. Čtyři z deseti žen dávají předost pivům ochuceným před neochucenými, u mužů je to pouze každý pátý.
Výrazný zájem mají ženy také o nealkoholická piva: Preferuje je přibližně třetina z nich, dvojnásobek v porovnání s muži. „Tyhle preference se krásně spojují v ochucených variantách nealko piv,“ sdělil Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Prazdroje.
Dodal, že za deset let se jejich popularita mezi ženami zdvojnásobila. „Za tu dobu si ochucené nealko pivo oblíbilo dalších zhruba 1,5 milionu žen. Nejméně jednou měsíčně si je dopřeje šest z deseti žen,“ konstatoval Trzaskalik.
Ochucená nealkoholická piva jsou u českých žen celkově druhým nejoblíbenějším nealko nápojem – hned po sycených limonádách. A současně jsou také nejrychleji rostoucí nápojovou kategorií.
Do hospody s kamarádkami
Rostoucí obliba piva u žen souvisí i s častějšími návštěvami restaurací a hospůdek. Mnohem častěji než muži je navštěvují ve skupinách. Šest z deseti žen nejraději chodí na pivo s přáteli, 54 procent s rodinou a 44 procent s partnerem.
Pravdou ale zůstává, že muži často tvoří tzv. štamgastské party, které jsou českým specifikem a které se utvářejí až přímo v hospodě. Zajít na pivo a kus řeči je ale důležité pro obě pohlaví, jen ženy se raději domluví na společné návštěvě restaurace dopředu.
Popularita podniků, ve kterých pivo hraje výraznou roli, roste u žen z několika důvodů. Výrazně se v posledních letech zlepšilo prostředí a přívětivost hospod, čehož si podle aktuálního průzkumu všímají tři čtvrtiny žen.
Právě útulnost a čistota interiéru spolu se vstřícností personálu patří mezi nejdůležitější ukazatele, podle nichž si ženy podniky vybírají. U mužů hraje jasný prim kvalita čepovaných piv. Ženy rovněž významně oceňují rostoucí kvalitu jídel – důležité je to pro 71 procent žen (a jen pro 57 procent mužů, pozn. aut.).
„Tuzemská gastronomie udělala za poslední roky obrovský skok dopředu. Už nejde o zakouřené podniky, ale místa, kde se setkávají přátelé i celé rodiny. Velká část podniků se chce sama zlepšovat, protože jim to zvyšuje návštěvnost,“ řekl Roman Trzaskalik.
Ženy v hospodách nejsou pouze zákaznicemi, ale stále častěji i špičkovými profesionálkami za výčepním pultem. Anebo se uplatňují jako sládkové při vaření piva.
Dokládá to i loňská soutěž Pilsner Urquell Master Bartender, které se účastnilo rekordních 256 výčepních z Česka, z nichž bylo 87 žen. A nejlepší výčepní v Česku se v loni poprvé v historii soutěže stala žena – Klára Brodecká z brněnské restaurace The Erin’s Flag Irish Pub.
Ženy v pivovarech
Český svaz pivovarů a sladoven zase před několika lety spustil projekt Kde se pivo vaří, jehož součástí je také upozornit na „inspirativní ženy“ v oboru. „Za posledních dvacet let znatelně narostl podíl žen studujících technologii výroby piva i těch, které vaření piva zasvětily svou kariéru,“ uvedl svaz.
Vybrané ženy reprezentují různé typy pivovarů (průmyslové, minipivovary, experimentální, restaurační, létající) i široké spektrum stylů (spodně, svrchně i spontánně kvašená piva), což ukazuje na pestrost českého pivovarnictví.
„Zhruba před dvaceti lety u nás studovaly pouze jednotky dívek, maximum bylo tak pět na třídu. Dnes už je jich kolem třetiny, v některých ročnících i téměř polovina,“ uvedl Václav Krámek, ředitel pražské střední školy Podskalská, kde se vyučuje i technologie piva.
Zvýšený podíl žen v „pivovarských“ oborech a jim příbuzných dosahuje průměrně 30 až 60 procent. Potvrdil to Tomáš Gregor, vedoucí Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně:
„V našich studijních programech, jako je Technologie potravin, v posledních deseti letech převažují ženy, je jich více než šedesát procent. V novém bakalářském oboru Pivovarství a sladařství je polovina žen.“
Ženám se dobře daří zejména na pozicích, kde je třeba hodnotit senzorické vlastnosti piva. „Obecně ženy mají lépe vyvinuté schopnosti pro senzorické hodnocení, jsou obecně pečlivější, některé z nich jsou velmi kreativní,“ uvedl profesor Pavel Dostálek z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.
Například Šárka Šajnerová, jedna z představených žen z pivovarském oboru, se sice chtěla původně stát knihovnicí, ale nakonec se stala vařičkou piva. A své volby nelituje, své profesi se věnuje už pětatřicet let.
„Je na ní vidět, že pivovarem žije, že je hrdá na to, že vaří pivo. Lidí jako ona je už dnes málo. Už na škole ji naučili, že pivo se dělá rukama a že se nad tím musí přemýšlet,“ řekl o ní Zdeněk Lux, ředitel rakovnického pivovaru, kde Šárka Šajnerová pracuje.
