Vláda vsadila u školství na alibismus, prohlubuje budoucí nejistotu

Názor
Jen málokterý obor upadl v souvislosti s koronavirovou krizí do takového chaosu jako české školství. Prakticky na všech stupních škol dochází ke zmatkům a situacím, které mohou dlouhodobě poškodit nejen vzdělávání žáků a jejich životní perspektivu, ale také důvěru národa ve schopnosti autorit poradit si s krizovými situacemi.
Návrat 1. stupně do škol byl vskutku lišáckým plánem. Výuka se neobnoví. Děti mohou přijít do školy, ale nebude se učit. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Po rychlém a celostátním plošném uzavření základních a středních škol vyvstala obratem také otázka, kdy se děti budou moci vrátit do vyučování. Ministerstvo školství se zachovalo jako chytrá horákyně a v každém svém rozhodnutí balancuje mezi populismem, neprofesionalitou a snahou nakrmit vlka, aniž by obětovalo kozu. Zdá se, že důležitá rozhodnutí se všemi zainteresovanými stranami nekonzultuje dostatečně. Vsadilo na nejednoznačnost a alibismus a prohlubuje už tak značnou budoucí nejistotu.

Namísto jasného sdělení, za jakých okolností školy otevře, podlehlo nátlaku skupiny rodičů a pro jistotu rozhodlo, že tento rok školy neotevře vůbec. Co bude 1. září, neví na ministerstvu pravděpodobně vůbec nikdo ani za předpokladu stagnace epidemie.

Momentálně si lze představit pouze pokračování absolutního chaosu výuky a nevýuky, otevírání a zavírání a nedůstojného lavírování mezi loajalitou k hygienikům, k učitelům, rodičům, premiérovi vlády a – v poslední řadě – k dětem. I kdyby se epidemiologická situace zázrakem zlepšila, nikdo neví, jak budou případně plněny vzdělávací plány s žáky, kterým chybí půl roku výuky.

PSALI JSME:
Někteří žáci si ročník zopakují. Výuka na dálku školu nenahradí

Ministerstvo zároveň neempaticky rozhodlo o odebrání jednoho z termínů přijímacích řízení na střední školy. Většina deváťáků se na ně připravuje od podzimu. Měsíc před konáním byly tyto zkoušky odloženy, jeden termín je zrušen a zbývající následoval přesně dva měsíce po otevření hobbymarketů. Opravdu nebyl prostor pro dva termíny?

Zmatky provázejí také maturity. Ministerstvo si nemohlo v dané situaci odpustit jejich konání, a na rozdíl od slovenských studentů tak ti čeští nemohou k přihlášce doložit doklad o absolvování studia. Jak maturita dopadla, víme. Historicky nejvyšším počtem studentů, kteří ji nezvládli.

Návrat 1. stupně do škol byl vskutku lišáckým plánem. S čím byli obeznámeni rodiče? Výuka se neobnoví. Děti mohou přijít do školy, ale nebude se učit, bude se dohlížet v takzvaných dětských skupinách. Děti budou muset udržovat rozestup, na chodbách nosit roušky, jejich počet ve třídě bude omezen a tak dále.

PSALI JSME:
Ostuda. Čeští učitelé vydělávají polovinu toho, co učitelé v Kostarice

A skutečnost? Třídní učitelé mají distanční výuky bez metodické podpory plné zuby, tudíž jdou raději opakovat látku do školní skupiny. Distanční výuka se omezí na e-mail s rekapitulací učiva, které mají děti, co zůstaly doma, probrat. Výuka se tak koná i nekoná a kdo se zhrozil chaosu a dítě do školní skupiny nepřihlásil, má smůlu a musí dítě učit sám. Přihlásit dodatečně se znalostí reálné situace nelze. A podobný hybrid kombinující rizika a nevýhody obojího funguje od 9. června také pro 2. stupeň základních škol.

Jako by nestačil virus sám o sobě. Jestliže podezíráme naši vládu z toho, že krizové řízení země je jen modifikovaným PR plánem, jak zvládnout krizi a neuškodit ANO, je toho situace v českém školství naprostým důkazem. Neustálé výmluvy na doporučení hygieniků, rovněž alibistická doporučení ohledně otevření a neotevření škol, podléhání peticím, obavy z reakce veřejnosti na možnost prázdninové výuky, trvání na schématech přínosných za normální situace, a naopak neschopnost pochopit rozsah dopadů nejistoty a stresu jak na žáky a rodiče, tak na učitele, je smutným vysvědčením schopnosti vládnout.

PSALI JSME:
Příliš teorie a málo praxe. Vzdělávání suplují firmy

Naše školství se v posledních letech netěšilo přílišné prestiži, většina stesků ale směřovala na obsahovou, nikoliv organizační stránku výuky. Události letošního jara však české školství degradovaly na úroveň amatérské vzdělávací aktivity. Neexistence metodické podpory distanční výuky je po téměř třech měsících neakceptovatelná.

Co bude na podzim? I řízení amatérských fotbalových klubů je zdánlivě profesionálnější a méně si protiřečící. Obávám se, že situace zanese do myslí mnoha dětí, žáků i rodičů značné pochybnosti o skutečném významu vzdělání a autenticitě rodičovských a učitelských výroků o jeho nezbytnosti.

Přitom krize sama o sobě je skvělou příležitostí. Například k vytvoření jednotné metodiky distanční výuky, aby se učitelé mohli soustředit na obsah výuky a žáci zase využívat všech výhod, které online vzdělávání může nabídnout, včetně možnosti on-line přijímacích zkoušek konaných v ohlášeném termínu.

PSALI JSME:
Životní zlom v páté třídě? Sortování dětí na chytré a hloupé po Česku

Nebo k zavedení elektronického pasu žáka a k digitalizaci komunikace a předávání dokumentů, které by takový informační systém provázející žáka po celou dobu vzdělávání umožňoval a osvobodil nás od byrokracie, jež se v mnoha případech stále příliš neliší od dob Rakouska-Uherska.

V současnosti si musí tyto problémy řešit školy samy, každá jinak, což klade zbytečné nároky na žáky, učitele i rodiče a v konečném důsledku odčerpává zdroje, které by byly potřebné pro naplnění Komenského hesla „škola hrou“. V době krize je přítomnost této nekoncepčnosti a chaosu patrná o to více.

Bohužel, ve školství už lépe bylo a my všichni musíme v zájmu budoucí prosperity země doufat, že se naše ministerstvo školství konečně zamyslí nad skutečnou rolí, kterou by ve vzdělávacím procesu mělo hrát.

Autor je zakladatelem České pirátské strany
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Seznamte se: Sára Davidová, nejúspěšnější maturantka na světě

×
  1. Naprosto souhlasím. Děti už měly být dávno v lavicích a učitelky učit ve školách a ne z obýváku. Na školách mých synů učitelky nejsou do teď. Člověk se jen děsí jestli se vůbec v září půjde do školy. Pokud to zase takto povedou, tak na to doplatí nejen děti samotné, ale i matky těch menších dětí. Kdo bude zaměstnávat mámu co je pořád doma s dítětem?

    • Jsem ředitelkou školy, ve které s prvním uvolněním učime denně všechny žáky, kteři do školy přijdou..Výuka je zajišténa od 7.30 do 13 hodin včetně svačinek a obédú. Končíme 30.6.. Zvládáme a jsme rádi, že můžeme být v přímém kontaktu s žáky. Bereme plný plat, takže neni o čem mluvit.

  2. Souhlasím. Z obýváku mě učit nebaví. Plaga ale uzavřel školy na doporučení hygieny a ,,mé děti” měly 10 minut na sbalení a vyklizení třídy. Nikdo nevěděl, kdy se vrátí. Proč se nesměly vrátit všechny najednou je také alibismus. Nyní učím ve škole i tzv. z obýváku. A jsem rodičům k dispozici od 7 do 22 hodin. Denně, i o víkendu. Měníte?

  3. Souhlas. Myslím, že hlavně 1) chybí metodika, jak postupovat, jak posílat data, jak komunikovat v připadě, že dítě je schopné se připojit a v případě, že nemá doma potřebnou techniku (protože povinnost domácností není mít nějaké zařízení a SW vybavení. 2) chyběla informace, čemu se mají školy primárně věnovat – pod pojmem hlavní předměty si můžete představit cokoli. 3) Koncepce učiva, pokud výuka je přenesena na žáka, který se má učit sám, pak výuka má být o tom podstatném a nikoli o hromadě balastu, kdy to podstatné v hromadě příkladů, poznámek totálně zanikne.
    Jsem rodič, a bohužel vidím, co se dnešní děti učí a co od mé ZŠ věcí přibylo. Je nutné se zamyslet (tedy hlavně ministerstvo), co od dětí vlastně chce a jakém rozsahu. Přidat infomatiku a druhý jazyk na ZŠ a říci děti neumí anglicky, umí každý, ale proč? Že by nejednotnost výuky, špatné knihy a v nich špatný obsah a výklad problému, a hromada nic neříkajícího smetí. Zatím mě to připadá, že děti jsou pokusnými králíky nekoncepce Ministerstva a Cermatu.
    U maturity se vyžadují stále zbytečnosti, které už za mě byly zbytečnostmi, ale jak je vidět jsou tam stále a tím je pak celé školství hozeno do jednoho pytle. Naštěstí rozbor maturitou skončil a již tuto “bezva látku” po mě nikdo nechce, možná proto, že nikoho nezajímá, že věta vedlejší je přívlastková, předmět je dané slovo, přívlastek jiné slovo, sloveso je rodu, vidu, zájmeno je ukazovací…… Pokud u maturity z ČJ je větný rozbor, a dotazy na anakolud a maturita je lehčí jak přímací pohov na střední školu, tak co si asi máme jako veřejnost o této maturitě za milióny myslet.
    Já osobně si myslím, že stávající maturita je totální fraška a v tom stavu, jakém to je, tak maturita je zkouškou pouze o zkoužce a to znamená, že nepoužitelná. Bohužel je to ještě horší jak za nás, kdy maturitu dělali jednotlivé školy a nestálo to ty milióny protože díky zvěřejnění obsahových infomací je to ještě více k smíchu, anebo k pláči. Proč: Do sklenice nalíjeme vodu s bahnem (to bajno je balast a data o ničem) a pak chceme maturitu, která bude jen o čisté křišťálové vodě. Divíme se děti neumí, no možná je to proto, že to podstatné děti vidí z rychlíku, a zbytek času je o nic neříkajích datech.
    Děti neumí pravopis, ale celý druhý stupeň je o rozkladu vět, a rozboru slovních druhů a literárních prvcích, které někdo kdysi v Čj nějak našel a pojmenoval. Stedná škola za mě pak byla o autorech nikoli o dílech, nemyslím si, že by se to změnilo. Ale upřímně, koho to zajímá a k čemu to je. Proč se neučit jen to, co je potřeba pro správný pravopis a nezaměřit se na světové autory z krásné literatury, tedy hlavně, aby to nebylo who is who a že někdo si myslí, že zrovna musím znát danou báseň, či danou povídku. Vedle znalostí o autorech, což je papouškování, existují dnes předměty, které mají skutečnou obsahovou stránku, kterou v praktickém životě použijte. Kde se narodil a co napsal XY, bohužel v žádné práci nepotřebujete, pokud nejste učitel.
    Stát, VŠ a veřejnost požaduje znalost cizích jazyků, dále práci s počítačem, řidičský průkaz. Neviděla jsem, že by někdo poptával uředníka, který umí větný rozbor a má maturitu z matematiky za 1.
    Mohli bychom rozebrat i jiné předměty, možná bychom se bezva zasmáli, jen se koukněte třeba na zeměpisný atlas ZŠ, představte si test – slepá mapa Kanady, kam mají děti vyplnit jednotlivé státy, neznám nic důležitějšího. Zeptejte se jich ale, kvůli čemu by bylo dobré do Kanady jet. Přeměty na ZŠ by měly přitáhnout pozornost a ukázat dětem, že je daný předmět je skvělý. Místo toho je pod hromadou dat z daných přemětů utlučeme k nezájmu. Kouknete se, co děti mají zvládnou za první rok studia třeba z chemie: jestli si myslíte, že se děti seznámí jen s MPT a názvoslovím, tak to se mýlíte, jsou zde reakce kyselin, zásad, solí, jak vznikají a k čemu slouží, příklad za příkladem, takže názvosloví v tom jaksi zanikne a je tam toho pro první rok tolik, že se pak dívíme, že děti o chemii nechtejí slyšet. A my rodiče, abychom pak napravovali to, co školství svým přístupem zmařilo. Pokud to půjde takto dál, bude to jen a jen horší, další generace se bude muset učit ještě více a více věcí a mezí tím vším bahnem pak úplně uváznou. Chce to totální změnu školství od základů, projít jednotlivé předměty, definovat obsah a formu, stanovit základ a vyházet vše nepotřebné, najit souvislosti, říci proč a až pak dělat nějakou dobrou maturitu. Jinak jsou to jen vyhozené milióny za něco, co bohužel v naší společnosti nemá hodnotu. Oprava jednou za život to použite, jednou musíte doložít stav dosaženého vzdělání, ale na známky se Vás nikdo neptá.

  4. Moje znama je ucitelkou “vedlejsich” predmetu na 2.stupni. V dobe karanteny nesmela do skoly, pani reditelka vsem ucitelum vzkazala, ze je tam nechce videt. Jen mela byt na mailu od 10-11 hod. Zhruba 1x tydne poslala detem navrh domaci prace, co by si meli sami nastudovat. To vse za 100 % platu! Nedivim se, ze vubec nechtela pokracovat v normalni vyuce. Za dobu karanteny precetla 47 knih, nasetrila na 2 dovolene, proste pohoda.

  5. Dva cizí jazyky na ZŠ? Děti neumí ani pořádně česky, tak je potřeba hodně je zaměstnat nějakou zbytečností. Na mnohých školách učí cizí jazyky pedagog, který chodí třeba do kurzu, a je možná jednu lekci před svými žáky. A výuka IT? To je totéž v bleděmodrém… Po několika letech výuky si děti neumí ani najít potřebnou informaci, kterou by mohly použít v běžném životě, ale hlavně že se orientují ne youtube, instagramu, tik toku, facebooku apod. A tomu všemu kraluje zbytečný Cermat, hlavně že to sype…

  6. České školství je paradox,učitelé brzo dosáhnou na plat přes 40000 kč a děti jsou blbější a blbější.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Hokejista nerovná se automaticky milionář. Takových je jen zlomek,“ říká kladenský útočník

Rozhovor
S hokejem začínal poměrně pozdě, až v sedmi a půl letech, v rodném Chomutově. Tam zažil první góly, první pády na tvrdý led. A taky dva drsné pády životní. Ale i díky nim se naučil, že je vždy dobré mít naspořeno pro strýčka Příhodu, a že je spousta věcí, které si kupujeme, ale vlastně vůbec nepotřebujeme. „K tomu, aby byl člověk milionář, nepotřebuje mít miliony na kontě,“ říká v rozhovoru pro FAEI.cz kladenský …
Rolovat nahoru