Je to současně dobrá i špatná zpráva. V prvním pololetí dorazilo do Prahy opět více turistů než vloni. Celkem jich přijelo 3,67 milionů, což je nárůst o 2,4 procent. Více než 3 miliony dorazilo ze zahraničí, především z Německa, Spojených států, Ruska, Velké Británie, Itálie a Francie. Dobrá zpráva je to mimo jiné proto, že turistika je významným zdrojem příjmů. Tou špatnou, že příliš mnoho turistů „zabíjí“ normální život v centrech měst. Své o tom vědí ve velkých evropských metropolích, ale i v dalších městech – například v Barceloně, Vídni, Salzburgu nebo v Benátkách.
Z historických jader měst se stává investiční zóna podle hesla Spotřebuj a zahoď. Tvrdí to například Marta Ljubková, která dlouhé roky žila na pomezí pražského Starého a Nového Města, kousek od Národní třídy. Ale nakonec se s rodinou odstěhovala. Její dům totiž potkalo totéž co mnoho jiných budov v historickém jádru – z velké části se proměnil v rychloobrátkové bydlení pro cizince. „Z původních osmi partají tady na trvalý pobyt zůstaly jen dvě. Naše rodina a pak ještě jedna paní,“ řekla nedávno časopisu Týden. Jinak se v domě rychle střídali nájemníci – většinou zahraniční turisté.
Zaplněný Černobyl
Jakub Vaculín z jiného domu z pražského Josefova se kvůli zahraničním turistům už asi dva roky pořádně nevyspal. Své zkušenosti před časem popsal Novinkám.cz: „Máme výtahy v mezipatrech, takže když jsou opilí, spletou si dveře a dobývají se k nám do bytů. A když si zapomenou klíče, tak se v noci snaží do domu dostat všemožnými způsoby, klidně zvoní úplně na všechny ostatní.“ Jeden turista dokonce rozbil okno u vstupních dveří, když se snažil dostat dovnitř. Na chodbách se často povalují odpadky nebo tam bývá rozlitý alkohol.
Absence místních lidí se projevuje třeba i ve školkách a školách. Mnoho dětí nejsou místní, pouze je tam vozí rodiče, kteří v centru pracují – a po škole je zase odvezou pryč.
Turisté ale nezahlcují pouze města, ale třeba „mrtvou“ zónu v okolí jaderné elektrárny Černobyl. Loni jich tam podle odhadů dorazilo okolo 70 tisíc. Po odvysílání úspěšného seriálu Černobyl z produkce HBO lze ovšem předpokládat, že zájem bude výrazně vyšší. Ostatně to potvrzovaly agentury, které turistické cesty do okolí vybuchlé elektrárny organizují.
Poplatky a omezení
Města se snaží přílivy turistů regulovat například tím, že nabízejí k návštěvám i jiné zajímavé čtvrti, aby se návštěvníci více rozptýlili. Někdo to ovšem nejde, anebo turistů je už tolik, že to nepomáhá. A tak nastupuje přímá regulace. Jako například v Benátkách, kam se od roku 2022 dostane jen omezený počet turistů – každý si bude muset svůj pobyt předem rezervovat. Tomu, kdo si vstupenku nepořídí, hrozí pokuta až 450 eur. Tamní obyvatelé proti turistům opakovaně protestovali. Není se co divit: V Benátkách, kam ročně zamíří na 28 milionů cestovatelů, klesl počet stálých obyvatel zhruba ze 175 tisíc v období po druhé světové válce na současných 55 tisíc – jedním z hlavních důvodů je právě turismus. Vídeň či Salzburg zase zavedly poplatky za turistické autobusy. Letos v červnu k takové regulaci přistoupil rovněž Český Krumlov, kde si například místní obyvatelé stěžují na to, že jim turisté dokonce chodí až k nim domů.
Přitvrzuje rovněž Barcelona Tamní starostka Ada Colauová tvrdí, že se katalánská metropole stala obětí vlastního turistického úspěchu. Město napřed zakázalo vznik nových hotelů v centru města, začalo regulovat prázdninové pronájmy a zavedla novou turistickou daň. A teď chce rovněž omezit vjezd turistických lodí připlouvajících do místního přístavu. Není se co divit. Od roku 1990 vzrostl počet turistů, kteří v Barceloně aspoň jednou přespí, ze 1,7 milionu na současných více než 30 milionů.
Míří Praha k regulaci?
Směřuje české hlavní město k podobné regulaci turistiky jako jiné evropské metropole? Zatím to tak nevypadá, byť další výrazný nárůst počtu turistů si už téměř nikdo nepřeje.
„Těší mě, že Praha zůstává vyhledávanou destinací, zároveň je ale velmi pozitivní, že celkový počet návštěvníků nenarůstá tak rychle a výrazně jako v minulých letech. Naší prioritou není zvyšovat celkové množství přijíždějících hostů, ale spíše je motivovat, aby v Praze zůstávali déle, opakovaně se sem vraceli a objevovali i čtvrti mimo nejužší historické centrum města,“ řekl Petr Slepička, statutární zástupce Prague City Tourism.
Úřady se nyní spíše zaměřují na důkladnější kontrolu služeb nabízených především přes elektronické platformy, například Airbnb. Jen Finanční správa za několik měsíců zkontrolovala bezmála sedm tisíc poskytovatelů těchto služeb.
Odborníci na cestovní ruch a sociální geografii upozorňují, že vždycky je horší něco regulovat zpětně, než když se stanoví pravidla předem. A Airbnb je podle nich spíše důsledek, než příčina současného turistického průmyslu v hlavním městě.
Praze například připomínají, že problém nastal už v devadesátých letech při neřízeném rozmachu cestovního ruchu, kdy se například mnoho obytných domů proměnilo na penziony a hotely – aniž by si hlavní město například stanovilo maximální počet ubytovacích lůžek. O centru Prahy teď někteří experti hovoří jako o turistickém ghettu.
Pražské radnice včetně magistrátu sice hledají možnosti, jak se s náporem turistů vyrovnat a zpříjemnit bydlení v centru rovněž starousedlíkům, ale podle už citované bývalé obyvatelky historického jádra hlavního města Marty Ljubkové je současná situace už prakticky nevratná. „Centrum Prahy se změnilo v místo jen pro turisty,“ tvrdí.
