Ekonomické dopady globalizace a neoliberální politiky zanechávají mnoho Evropanů v nejistotě ohledně budoucnosti.
Ztráty pracovních míst, průmyslového ochabnutí a zvětšující se propasti mezi bohatými a chudými, populistické strany využívají a nabízejí zjednodušená řešení složitých ekonomických problémů. Apelují na ty, které příliv změn postihl, slibem chránit pracovní místa, obnovit národní suverenitu a řešit ekonomickou nerovnost.
U vzestupu populismu hrají roli obavy lidí z imigrace jiných kultur a eroze národní identity. Populismus využívá tato témata prostřednictvím nacionalistické rétoriky a obětním beránkem jsou při prosazování přísnějších kontrol přistěhovalci. Populisté vydělávají na strachu lidí tím, že se vykreslují jako obránci tradičních hodnot.
Tradiční středové strany jsou často vnímány tak, že nejsou v kontaktu se zájmy běžných občanů a neřeší jejich problémy. Vzniklo tak vakuum, které zaplnily populistické strany. Snahou o „anti-estabilishment“ přitáhli rozčarované voliče.
Navzdory různému původu sdílejí populistické krajně pravicové strany ve své hospodářské politice několik společných rysů. Často obhajují protekcionistická opatření, jako jsou cla a kvóty, aby ochránily domácí průmysl před zahraniční konkurencí. Domnívají se, že ochrana domácích pracovních míst a podniků je pro ekonomickou bezpečnost zásadní.
Upřednostňují zájmy svých občanů před přistěhovalci. To se může projevit v politikách, které omezují imigraci, omezují sociální dávky lidem, kteří nejsou občany státu, a při pracovních příležitostech upřednostňují rodilé zaměstnance.
Krajně levicové i pravicové populistické strany často považují EU za nedemokratickou sílu, která podkopává národní suverenitu a vnucuje státům nežádoucí hospodářskou politiku. Některé dokonce obhajují odchod z EU, protože věří, že znovuzískání kontroly nad ekonomickými záležitostmi je pro národní prosperitu zásadní.
Krajně pravicové strany zastávají skeptický postoj ke změně klimatu. Rámcují to jako hrozbu pro národní suverenitu a hospodářskou konkurenceschopnost a tvrdí, že opatření v oblasti klimatu neúměrně zatěžují běžné občany.
Populistické strany slibují sociální zabezpečení a snížení daní, což vede k větším fiskálním deficitům, které zvyšují výpůjční náklady, snižují soukromé investice a zvyšují riziko ekonomické nestability.
Populistická rétorika může přispět k politické nestabilitě, odrazovat od investic a podkopávat důvěru investorů. Politická nejistota ztěžuje podnikům dlouhodobé ekonomické plánování a brání hospodářskému růstu.
Protekcionistická opatření, jako jsou cla a kvóty, mohou být dočasně přínosná, ale mohou vést pouze k vyšším spotřebitelským cenám, menšímu výběru a celkovému snížení produktivity.
Populisté se také zasazují o větší vládní zásahy do zdravotnictví včetně kontroly nákladů. Zatímco tyto politiky mají za cíl učinit zdravotní péči dostupnější, mohou zároveň potlačit inovace a omezit přístup k novým způsobům léčby.
Populistické strany často navrhují znárodnění energetických zdrojů nebo přísnější kontrolu energetiky. Taková politika však může vést ke zvýšení vlivu vlády na energie, distribuční sítě a investiční rozhodnutí.
Ekonomické důsledky populistické krajně pravicové politiky jsou složité a nejisté. Zatímco některé politiky poskytují krátkodobé výhody pro konkrétní sektory nebo skupiny, nesou také dlouhodobé náklady a důsledky.
Protekcionistická opatření například mohou bránit mezinárodnímu obchodu a odrazovat zahraniční investice, potenciálně zpomalit hospodářský růst a omezit výběr spotřebitelům. Obchodní překážky mohou vést ke zvýšeným nákladům a tlumit hospodářskou aktivitu.
Autor je investiční školitel SaxoAcademy
(Redakčně upraveno)
