Inflace bude jako splašený vlak, který se budou centrální banky snažit dohnat, dokud inflační dynamika nepřinese propad do tvrdé recese. Centrální bankéři nás budou dál přesvědčovat o tom, že je v průběhu zhruba 18 měsíců možná „normalizace“ na cílovou inflaci kolem dvou procent.

Ale proč bychom jim měli věřit, když jde o tytéž lidi, kteří si dřív nedokázali představit, že by mohla inflace v Evropě i v USA přesáhnout osm procent?

PSALI JSME:
Inflace v Česku míří ke dvaceti procentům

Riziko spočívá v rychle stoupajících inflačních očekáváních, která mají sekundární inflační účinky a přinutí centrální banky předtím, než dostanou splašený vlak pod kontrolu, zpřísnit víc, než si trh i samy banky nyní dokážou představit, čímž pravděpodobně přivodí hlubokou recesi. To s sebou přinese další makroekonomické změny a reakce, na něž bychom se měli v letošním třetím čtvrtletí připravit.

Politici si budou muset vybrat mezi vyšší inflací a hlubokou recesí, a tak dají nejspíš centrálním bankám pokyn, ať už přímo či nepřímo, posunout inflační cíl ze dvou procent výš. Díky tomu snad nebude nutné tolik zpřísňovat, ale zároveň to znamená politické směřování k záporným reálným sazbám, tedy finanční represi.

PSALI JSME:
Růst úrokových sazeb v eurozóně

Navíc je poměrně rizikové sázet na to, že vyšší základní sazba dokáže nějak rozumně omezit úroveň poptávky a stlačit inflaci níž, když je poptávka po elektřině, teplu, potravinách a pohonných hmotách zároveň po celou dobu subvencována prostřednictvím programů podpory těch nejzranitelnějších.

Problémem této politiky ovšem je, že nic z toho nemůže napravit ekonomickou nerovnováhu. Ať bude americká centrální banka, Fed, cílit na dvouprocentní nebo tříprocentní inflaci, energie kvůli tomu levnější nebudou.

PSALI JSME:
Silné inflační tlaky v Evropě trvají a důvěra spotřebitelů klesá

Je jasné, že politický systém bude v případě inflace upřednostňovat „mírnější možnost“, kdy je hlavním imperativem finanční represe, díky níž zůstanou státům peníze, a reálná hodnota veřejného dluhu se díky inflaci sníží.

Právě proto bude inflace dál strukturálně stoupat. Od třetího čtvrtletí bude jasnější, že v novém cyklu má politická převaha mnohem větší slovo, než monetární zpřísňování, které bude vždy o krok pozadu. Velká zdrženlivost je mrtvá – ať žije velký reset.

Autor je hlavní investiční analytik společnosti Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Trh sázel na to, že centrální banka „do toho bouchne“ ještě více