Hlavním cílem novely by mělo být zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů. Proto je také nová úprava z pera Ministerstva práce a sociálních věcí označována jako „flexi novela“. Podle vládního prohlášení musí být odstraněna rigidita současných pravidel, která blokuje jak zaměstnavatele, tak zaměstnance.
1. Nově výpovědní doba začne platit okamžikem doručení výpovědi.
2. Ve zvlášť závažných případech, kdy pracovník neplní své povinnosti, lze výpovědní dobu automaticky zkrátit ze dvou měsíců na jeden.
3. Nově se do projednávání vrací návrh na možnost výpovědi bez udání důvodu.
Jednou z nejvýraznějších změn, která se dotkne pracovně-právních vztahů, je novinka ohledně výpovědní lhůty. Ve stávající úpravě začíná výpovědní doba běžet až od začátku následujícího měsíce, od dubna letošního roku lhůta začne platit okamžikem doručení výpovědi. Ačkoli její standardní délka zůstane dva měsíce, nově stanovený začátek lhůty znamená, že v některých případech dojde k jejímu zkrácení téměř o měsíc oproti současnému stavu. Proces rozvázání pracovního procesu se tak výrazně zefektivní.
Pokud zaměstnanec obdržel výpověď například 1. března, podle stávajících pravidel by mu pracovní poměr končil až po téměř třech měsících, tedy 31. května. Nové podmínky by toto datum posunuly téměř o měsíc, tedy na 1. května.
Tato pravidla budou platit jak pro výpovědi ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance.
Kratší doba při neplnění povinností
Novela pak definuje případy, kdy lze výpovědní dobu automaticky zkrátit ze dvou měsíců na jeden. Jde o situace, kdy pracovník neplní předpoklady, nesplňuje požadavky zaměstnavatele pro výkon práce nebo své povinnosti závažným způsobem porušuje.
V těchto případech dává novela trumfy do rukou zaměstnavatele, aby mohl v případě nevhodného chování zaměstnance rychleji reagovat a zkrátil dobu, po niž je nutné ho zaměstnávat.
Nová úprava také dává zaměstnavatelům do rukou možnost si déle shromažďovat důkazy, aby v případě soudního sporu tuto výpověď obhájili.
Dosud mohl zaměstnavatel tento důkazní materiál shánět po dobu dvou měsíců od doby, kdy se o porušení pracovního řádu ze strany zaměstnance dozvěděl, podle novely to budou měsíce tři. Zároveň se prodlužuje doba, po kterou je možné prohřešek pracovníka řešit – ze současných 12 měsíců to bude měsíců 15.
Závažným porušením povinností se rozumí situace, které jsou v rozporu se základními pravidly chování v zaměstnání, poškozují zaměstnavatele nebo mají negativní dopad na bezpečnost práce.
Typicky jde o opakované a neomluvené absence, užívání alkoholu na pracovišti, odmítání pokynů nadřízených, závažné porušování bezpečnostních pravidel, úmyslné poškozování majetku firmy či únik důvěrných informací.
Půjde to i bez důvodu?
Vlna nevole, například ze strany odborů, se při představování novely zvedla proti možným výpovědím bez udání důvodu. Tento bod byl z textu novely vyškrtnut a zaměstnavatelům zůstala povinnost opřít výpověď o některý ze zákonných výpovědních důvodů.
V posledních dnech se tento návrh opět vrátil prostřednictvím koaličních poslanců ODS a TOP 09 do hry. Podle jejich návrhu by v tomto případě zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla dva až šest měsíčních výdělků, v závislosti na době zaměstnání.
Podle návrhu by výpověď bez udání důvodu nesměli dostat těhotné ženy, matky na osoby na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu.
