Vyšetření štítné žlázy pomůže tisícům těhotných žen

Analýza
Snížená, nebo naopak zvýšena funkce štítné žlázy může mít fatální dopad pro těhotné ženy. Porucha tohoto důležitého orgánu totiž způsobuje potraty, předčasné porody a další komplikace. V září odstartuje dvouletý pilotní screening mezi osmi tisíci těhotných žen, který by mohl odhalit nemoc až u 15 procent z nich. Upozornili na to endokrinologové v rámci Týdne štítné žlázy, který letos připadl na posledních sedm dní v květnu.
Pro těhotné ženy může být neléčená porucha štítné žlázy velmi nebezpečná. Foto: Depositphotos.com

Třicetiletá Markéta má v červnu svatbu a pak s partnerem plánuje založení rodiny. Na těhotenství se musí připravit víc než ostatní ženy, má totiž nemoc štítné žlázy. Sníženou funkci tohoto orgánu jí lékaři diagnostikovali ve 14 letech. Žádné potíže neměla a nebýt toho, že si pediatrička všimla abnormálně zvětšeného krku, nejspíš by na svou nemoc několik let ani nepřišla. Pokud by se neléčila, mohlo by její těhotenství skončit předčasně nebo by se mohli objevit jiné zdravotní komplikace.

„Je pravda, že jsem tehdy byla hodně hubená,“ vzpomíná na dobu před šestnácti lety Markéta, která žije v Praze. Po vyšetřeních na endokrinologii, kde jí diagnostikovali sníženou funkci štítné žlázy, začala brát pravidelně léky, díky nimž se podařilo upravit hladinu hormonů.

S pubertou ale přišla vzpoura a Markéta léky vysadila. „Bylo mi to tehdy jedno. Když jsem je přestala brát, nepoznala jsem rozdíl, neměla jsem žádné potíže. Upřímně jsem na to, že mám nějaké problémy se štítnou žlázou, úplně zapomněla. To, že se mi vysazením léků rozhodily hormony, jsem zjistila až zpětně,“ říká Markéta.

PSALI JSME:
Jsme neplodní, nebo plodní? Můžeme mít děti? Mnozí nevědí

Oteklé končetiny

Vzpomíná, že tehdy pociťovala výkyvy nálad a natékaly jí končetiny, což připisovala vedlejším účinkům hormonální antikoncepce. Na endokrinologii se vydala až po třech letech. „Vzpomněla jsem si, že jsem měla problémy se štítnou žlázou a šla jsem na kontrolu. Lékařka se tehdy zděsila, hodnoty byly šílené a hodně se mi zvětšil krk. Dostala jsem hned dvojitou dávku léků,“ vzpomíná žena.

Prášky nyní bere pravidelně a stav štítné žlázy si hlídá, a to i kvůli plánovanému mateřství. Právě pro těhotné ženy může být neléčená porucha štítné žlázy velmi nebezpečná. Hormony, které orgán produkuje, jsou totiž velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, zejména při tvorbě nervové soustavy.

„Moje endokrinoložka mě opakovaně upozorňovala, že jí těhotenství musím hned oznámit a přizpůsobíme tomu léčbu,“ konstatuje Markéta. K pravidelným návštěvám u lékaře a hlídání hladiny hormonů ji nabádá i gynekoložka. „Obává se možných komplikací s početím a radí mi těhotenství příliš neodkládat. Myslím si, že řada žen poruchu štítné žlázy podceňuje. V těle to přitom může napáchat spoustu škod,“ upozorňuje Markéta.

PSALI JSME:
Největší dilema života. Ukončit těhotenství, nebo ne?

Pilotní screenig

To je ostatně důvod, proč v září začíná dvouletý pilotní screening u skupiny 8 tisíc těhotných žen, který vede Ústav zdravotnických informací a statistiky ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností. Projekt odstartuje ve vybraných gynekologických zařízeních, kde vybraným nastávajícím matkám změří hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi. Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště.

„Pokud se potvrdí předpoklad deset až patnáct procent nově odhalených nemocí štítné žlázy, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li do úvahy, že v České republice ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich,” uvádí endokrinolog Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Připomíná, že hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu vyšší nároky – musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu.

PSALI JSME:
Přírůstek obyvatelstva vzrostl na jedenáctileté maximum

Desetitisíce o nemoci neví

Zdravá štítná žláza funguje v těhotenství správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2019 léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 je to o bezmála 140 tisíc více.

„Odhadujeme, že dalších desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově ´vole´, které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo,“ říká předseda České endokrinologické společnosti profesor Michal Kršek.

Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje – provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým „jiným stavem“ a k lékaři nejdou.

PSALI JSME:
Kolik stojí naše choroby? Můžeme se sami přesvědčit

Dlouhé čekací lhůty

Vyšetření komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů, které se blíží ke třem měsícům, v některých regionech dokonce i déle. Vedle skutečného nárůstu počtu pacientů to oborníci rovněž přičítají špatné organizaci práce.

„Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky – to by podle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty,“ vysvětluje docent Jan Jiskra z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují.

PSALI JSME:
Léčba neplodnosti, nebo kšefty s beznadějí?

„Senioři obvykle užívají řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému pacientovi více škody než užitku,“ konstatuje docent Jiskra.

Podle něj se také občas léky nadužívají, a při úpravě životního režimu by nebyly vůbec potřeba. „Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než pět procent. Zbytek, tedy pětadevadesát procent, to má přesně naopak. Obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků,“ dodává docent Jiskra.

PSALI JSME:
Jste těhotná. Co na to vaše peněženka?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.