Někteří kritici při přípravě nových pravidel na ochranu takzvaných whistleblowerů hovořili o tom, že se uzákoňuje „bonzáctví“. Nedůvěřivě se na nový zákon dívaly také mnohé firmy. Z loňského průzkumu Grafton Recruitment mezi personalisty výrobních a logistických firem například vyplynulo, že pouze pětina těchto podniků považuje systém whistleblowingu za užitečný.
Zákon platí od loňského srpna pro větší firmy a od poloviny prosince pro menší podniky. Cílem je ochrana zaměstnanců, kteří upozorní na možné neetické nebo nelegální jednání – před různými odvetnými opatřeními včetně šikany.
„Zkušenosti ze zemí, kde whistleblowing patří k zavedeným řešením, ukazují, že funkční systém pro oznamování neetického či podvodného konání zabraňuje ve firmách velkým ekonomickým škodám, brání negativním reputacím a zároveň může být jedním z vhodných předpokladů pro lepší atmosféru na pracovišti.
S pomocí oznamovatelů protiprávního jednání už bylo v celé řadě firem odhaleno neporovnatelně více podvodů než prostřednictvím interního auditu,“ uvedla společnost Grafton Recruitment, která působí v sedmnácti zemích.
Ocenění v anketě Zákon roku
Podle zkušeností z firem, kde již whistleblowing zavedli, funkční systém přinesl zlepšení atmosféry na pracovišti a zvýšení spokojenosti zaměstnanců.
„Lidé se nemusí bát nahlásit jak protiprávní či neetické jednání, tak třeba i šikanu, projevy diskriminace, nespravedlivé zacházení či obavy z bezpečnosti pracovního prostředí. A právě to vnáší na pracoviště klidnější atmosféru, transparentnost a vyšší spokojenost,“ sdělil Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup.
V tradiční anketě Zákon roku nakonec zákon o whistleblowingu z dílny ministerstva spravedlnosti získal pomyslnou stříbrnou medaili v kategorii Legislativní počin roku 2023. Lepší byla jen část novely o zaměstnanosti, která usnadňuje vysílání zahraničních zaměstnanců do České republiky.
„Zákon i přes některé nedostatky přináší transparentnější prostředí do právnických osob. Podporuje budování a prohlubování etické firemní kultury založené na respektování právních předpisů.
Umožní zaměstnavatelům snáze odhalit nezákonné jednání a včas na něj zareagovat účinnými nápravnými a preventivními opatřeními. Tím lze dalšímu nežádoucímu jednání zabránit a uchránit společnost rovněž před majetkovou a reputační újmou,“ píše se ve zdůvodnění, proč byl zákon o whistleblowingu oceněn.
Porota rovněž připomněla, že zákonodárce šel cestou minimální implementace evropské úpravy. „Přípravu zákona konzultoval s veřejností, připravil včas metodické pokyny, jak zavést úpravu do praxe a realizoval pro povinné subjekty řadu workshopů,“ uvedla.
Desítky podání na ministerstvu
Vedle vnitřního podnikového systému umožňuje zákon podávat oznámení také pomocí tzv. externího oznamovacího kanálu, který pro většinu oblastí vede ministerstvo spravedlnosti. Podle výroční zprávy za loňský rok ještě před účinností zákona (do 31. července, pozn. red.) obdrželo 19 oznámení, z nichž jedno bylo postoupeno policii (zbylé byly posouzeny, že nepatří do působnosti whistleblowingu).
Po nabytí účinnosti dostalo ministerstvo 62 oznámení, z nichž 40 bylo odloženo například jako nedůvodné. Ale 18 oznámení bylo předáno inspektorátu práce, tři policii a po jednom Kanceláři prezidenta republiky, Úřadu pro ochranu osobních údajů a třem úřadům na regionální úrovni – krajskému úřadu, hygienické stanici a finančnímu úřadu.
Systém whistleblowingu považuje rovněž za přínosný většina firem, které oslovila přední tuzemská poradenská skupina PKF Apogeo. Výsledky průzkumu mezi svými klientky, které má faei.cz k dispozici, ukázaly například to, že za přínosný považuje ochranu oznamovatelů 60 procent dotázaných.
Podle Martina Valdaufa, jednatele a spoluzakladatele PKF Apogeo Advisory, to firmy považují i jako prevenci. „Celková úprava, respektive její zavedení směřuje k nastavení firemní kultury a chování a identifikace s firmou. Peníze sice nevydělává, ale šetří,“ konstatoval Valdauf.
(Pokračování zítra)
