Obvykle se šikana projevovala neustálou kritikou a zesměšňováním. Průzkum, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici, ovšem také ukázal, že ve dvou procentech případů šlo o sexuální obtěžování a v dalších dvou procentech o fyzické násilí. Téměř polovina šikanovaných zaměstnanců řešila tuto situaci odchodem z práce.
Šikana v práci obvykle začíná déle trvajícími nepřátelskými vztahy mezi kolegy, které pak přerostou v ponižování a další projevy. Častější je šikana nadřízeného směrem k podřízenému – takzvaný bossing. Projevuje se například zadáváním nesplnitelných úkolů, neustálou kritikou, ironizováním až zesměšňováním či přehlížením.
Existuje rovněž šikana ze strany podřízeného nebo kolegů na stejné úrovni – takzvaný mobbing. Terčem šikany bývají častěji ženy než muži.
Raději odejdou jinam
„Narušená psychika, zvýšená pracovní absence, rostoucí chybovost, klesající produktivita, všudypřítomný stres, to je jen malý výčet problémů, které s sebou šikana na pracovišti nese. Je proto potřeba, aby zejména vedení firem věnovalo atmosféře na pracovišti řádnou pozornost a včas začínající problém odhalilo,“ uvedla Jitka Součková, marketingová ředitelka Grafton Recruitment.
Šikana pak podle ní může být i důvodem rostoucí fluktuace, celých 48 procent šikanovaných totiž situaci řešili odchodem ze zaměstnání. Čtvrtina šla s problémem za svým nadřízeným a čtvrtina se svěřila svým kolegům.
V případě, že by byli svědky šikany, by se účastníci průzkumu ve valné většině případů pokusili situaci řešit. Polovina by šla za nadřízeným, 26 procent by o šikaně řeklo kolegům a 16 procent by situaci řešilo s personálním oddělením firmy.
Pomoc od ombudsmana
Někteří šikanovaní lidé se obracejí o pomoc na úřad veřejného ochránce práv. Ombudsman tak před několika lety řešil případ ženy, která čelila šikaně ze strany zaměstnavatele kvůli svému vyššímu věku. Šikana podle šetření dolehla také na její podobně staré kolegy a rovněž na ty, kteří se jí zastali.
Zarážející na tomto případu bylo, že se odehrál na vysoké škole, kde se očekávalo solidní pracovní prostředí pro všechny pedagogy a další zaměstnance. Ombudsman skutečně konstatoval, že žena byla diskriminována.
Projevovalo se to například snižováním důstojnosti stěžovatelky, vytvářením ponižujícího prostředí, pozdním předáním mzdového výměru a především prodloužením pracovní smlouvy pouze na jeden rok, i když jiným pracovníkům byla prodlužována na delší období.
Na základě zprávy úřadu veřejného ochránce práv a zjištění inspekce práce podala šikanovaná žena žalobu na vedení vysoké školy. Žena u soudu uspěla. Zaměstnavatel se následně musel stěžovatelce omluvit a zaplatit jí finanční kompenzaci za způsobenou újmu.
Interní oznamovací systém
Podle agentury Grafton Recruitment by nově se šikanou a dalším protiprávním jednáním na pracovišti mělo pomoci zavedení systému whistleblowingu neboli interního oznamovacího systému. Ten v tuto chvíli může využít 21 procent lidí, kteří se zúčastnili výzkumu o šikaně. Od letošního srpna by však tento systém měly spustit všechny firmy s více než 250 zaměstnanci.
Ze zkušeností firem, kde již whistleblowing zavedli, vyplývá, že funkční přinesl zlepšení atmosféry na pracovišti a zvýšení spokojenosti zaměstnanců. „Lidé se nemusí bát nahlásit jak protiprávní či neetické jednání, tak třeba i šikanu, projevy diskriminace, nespravedlivé zacházení či obavy z bezpečnosti pracovního prostředí,“ uvedla Jitka Součková.
Dodala, že zaměstnavatelé se nemusí obávat, že by je podání jejich pracovníků zahltilo. Například podle průzkumu společnosti Navex Global obdrží firmy v evropských zemích průměrně pět oznámení na tisíc zaměstnanců ročně. Ve Spojených státech, kde se tento systém zrodil, je to ročně deset oznámení.
Petr Starý
