Nový zákon o whistleblowingu sice výrazně zvýšil počet podání zaměstnanců, kteří upozorňují na možné neetické nebo protiprávní jednání, i tak nejde o takový počet, který by firmy ochromil. Na ministerstvo spravedlnosti dorazilo od loňského léta do letošního jara zhruba stovka oznámení, přičemž znaky trestného činu nebo přestupku naplňuje přibližně čtvrtina z nich.
Faei.cz to sdělila společnost PwC Legal, která získala data od ministerstva na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. „Ukazuje to, že sice nejsme tak velký národ stěžovatelů, jak to někdy vypadá, ale i tak to číslo není malé nebo zanedbatelné,“ řekl řídící partner PwC Legal Petr Kincl.
„Firmám, jejichž zaměstnanci hlásí podezření přímo ministerstvu spravedlnosti, to přináší problémy, kterým se mohly vyhnout,“ dodal. I tak jen 44 procent oznámení splňuje požadavky nového zákona.
Nepadla žádná pokuta
Nejčastěji stěžovatelé řeší nespokojenost s pracovními podmínkami, takové podněty potom přecházejí do gesce inspekce práce. „S rozšířením účinnosti na menší firmy však oznámení nejčastěji řeší podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona, tedy přesně ta témata, která má nový zákon dle záměru evropské legislativy řešit primárně,“ uvedl Petr Kincl.
Dodal, že v souvislosti s whistleblowingem dosud nebyla udělena žádná pokuta ani nařízeno nápravné opatření. Podle statistik ministerstva spravedlnosti jsou oznamovateli zatím pouze soukromé osoby, orgány veřejné moci tuto možnost dosud nevyužily.
Osmdesát procent všech oznamovatelů jsou zaměstnanci firem, zbývající část tvoří zástupci orgánů právnických osob, zpravidla obecní zastupitelé. Oznámení nejčastěji upozorňovala na podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona na ochranu oznamovatelů.
Také aktuální průzkum přední české poradenské firmy PKF Apogeo ukázal, že firmy dostaly poměrně malý počet oznámení. Osmdesát procent organizací od loňského srpna zatím neeviduje ani jedno podání. U zbývajících dvaceti procent bylo těchto upozornění maximálně pět. Z nich bylo uznáno jako důvodných pouze pět procent.
„Může to souviset s nižší znalostí problematiky, menším proškolováním v dané oblasti, které považujeme za nezbytné a prospěšné,“ poznamenal Martin Valdauf z poradenské skupiny PKF Apogeo Group. „Pro mnoho oznamovatelů může být problematické rozpoznat, zda jde o jednání, které naplnilo skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku.“
Zlepšení firemní kultury
Podle Petra Kincla z PwC Legal přispěje nový zákon ke zlepšování firemní kultury. Podniky si uvědomí, že je efektivnější a výhodnější řešit drobnější problémy vnitřně.
Závažnější oznámení pak pomohou řešit nedostatky v nastavení interních kontrolních systémů. To bude podle Kincla posilovat úlohu interních compliance útvarů nejen ve vztahu k zaměstnancům, ale i klientům, státní správě nebo konkurentům.
„Nejde jen o případná trestní stíhání. Drobnější problémy lze řešit uvnitř firmy, pokud je správně nastaven firemní whistleblowing a firemní kultura obecně. Jinými slovy: Pokud zaměstnanci budou mít důvěru v systémy firmy, tedy že zůstanou v anonymitě a firma bude jejich podněty řešit, nebudou mít potřebu obracet se na ministerstvo,“ vysvětlil Kincl.
V rámci whistleblowingu lze oznamovat jednání, která mají znaky trestného činu nebo znaky přestupku, za který hrozí minimálně stotisícová pokuta, nebo porušuje samotný zákon o ochraně oznamovatelů.
Řeší především příznaky korupčního jednání, přestupky v oblasti zadávání veřejných zakázek, ochranu spotřebitele, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti či financování terorismu a oblast ochrany životního prostředí.
Snahy o zákonnou úpravu whistleblowingu se nedařilo do české legislativy prosadit více než deset let, nový zákon naplňuje mezinárodní závazky ČR i bod programového prohlášení vlády pro oblast boje proti korupci. Nakonec byl zákon oceněn v tradiční anketě Zákon roku, kde obsadil druhé místo v kategorii Legislativní počin roku 2023.
Školní verze whistleblowingu
Mnohem déle funguje v Česku školní verze whistleblowingu, a to díky projektu Nenech to být. Za sedm let jeho fungování se zapojilo více než dva tisíce vzdělávacích institucí. Žáci za tu dobu podali více než devět tisíc oznámení, šikany se týká přibližně polovina z nich.
NNTB (Nenech to být) vymysleli v roce 2017 tři gymnazisté z Brna. Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm se s šikanou sami setkali v roli přihlížejících, proto je napadlo vytvořit jednoduchý, bezpečný a uživatelsky přívětivý nástroj, díky němuž bude pro oběti, ale i přihlížející, neboli mlčící, většinu snadné se ozvat.
Šikana tvoří kolem 50 procent přijatých oznámení, přibližně deset procent představuje potíže s učením, dalších deset procent se týká problémů doma a zbylých 30 procent spadá do kategorie Jiné. „Žáci tak mají možnost ozvat se nejen se závažnými problémy, ale například i s nápady, jak něco dělat jinak. NNTB jim umožňuje se školou komunikovat o všem, co je pálí,“ řekl David Špunar.
V České republice je přibližně 5,5 tisíce základních a středních škol, kam chodí zhruba 1,34 milionu žáků. NNTB pomáhá na více než dvěma tisícovkám z nich. Ověřený systém ale využívají také školy v USA, Německu, Slovensku, Finsku nebo Norsku.
Základní školní verze NNTB je i nadále zdarma. Funguje jako on-line schránka důvěry, skrze kterou se mohou žáci na školy obracet. Řešit mohou cokoliv, co se týká jich samotných nebo jejich spolužáků. Nejen šikanu, ale všechno, o čem je pro ně obtížné mluvit osobně. Přijatá oznámení řeší zpravidla výchovný poradce či školní psycholog.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
(Dokončení)
