Před několika sty lety stálo uhlí na počátku průmyslové revoluce. Dnes je jeho éra pro využívání elektrické a tepelné energie u konce. Dokládá to i postupné uzavírání uhelných elektráren v severozápadních Čechách. „Uhelná energetika splnila svůj úkol,“ konstatoval Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.
Jednou z nich je i Prunéřov l, která byla v těchto dnech definitivně srovnána se zemí. Zbyly po ní pouze administrativní budova s vrátnicí a objekty se sociální vybaveností a šatnami. Vše ostatní, tedy výrobní a provozní technologii, připomínají už jen zmenšující se hromady šrotu a betonové suti. Zbytky stavebního odpadu poslouží jako výplň k terénním úpravám.
Více než 138 milionů tun uhlí
Prunéřovská jednička byla postavena na konci 60. let minulého století a její osud byl zpečetěn po třiapadesáti letech existence 30. června 2020, kdy byla odstavená a začalo se s její demolicí. Jako první přišly na řadu chladicí věže, s jejichž bouráním se začalo v květnu 2022.
Pak následovaly strojovna, kotelna, mezistrojovna, sila na vápenec a další objekty. Dvě stě metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 23. června loňského roku.
Z celé elektrárny ve finále zbyly jen hromady šrotu a stavebního odpadu – v recyklačním centru bylo zpracováno více než 145 tisíc tun stavební suti, přičemž certifikovaný recyklát se použil k zasypání podzemních prostorů demolovaných objektů a na další terénní úpravy.
Za tu dobu své existence, tedy za 1 533 797 provozních hodin vyrobila prunéřovská jednička 139 193 107 megawatthodin elektrického proudu. „Výroba elektřiny by pokryla spotřebu všech pražských domácností na 64 let. Praha má 620 tisíc domácností a roční spotřeba jedné domácnosti je 3,5 megawatthodiny,“ řekl FAEI.cz Martin Schreier, mluvčí ČEZ.
Prunéřov l vyrobil rovněž 41 433 487 gigajoulů tepelné energie. To by všem pražským domácnostem vystačilo podle Schreiera na zhruba 1,7 roku, respektive 22 měsíců – průměrná spotřeba české domácnosti je zhruba 40 gigajoulů. K výrobě elektřiny a tepla spálila prunéřovská jednička za více půlstoletí provozu gigantických 138 532 416 tun uhlí.
Asi 50 tisíc tun železa
Při demolici elektrárny se zjistily i další údaje o tomto energetickém zdroji. „Z vážního systému vyplývá, že na stavbu prunéřovské jedničky a její provozní vybavení bylo použito zhruba 50 tisíc tun železa všeho druhu,“ uvedl Jiří Hampl, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ.
Toto množství železa narůstalo postupně, protože elektrárna prošla několika generálkami a modernizacemi. Zásadní byla ekologizace provozu v druhé polovině 90. let, kdy byl její výkon 660 megawattů snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 megawattů. Modernizace – včetně odsíření – spočívala v tom, že byl provoz přizpůsoben teplárenskému režimu.
V areálu ještě zůstala stát mladší sestra prunéřovské jedničky, totiž Prunéřov II, která vedle výroby elektřiny rovněž dodává teplo do okolních měst. Její fungování se ale také blíží ke svému konci, jako ostatně u všech ještě stojících uhelných elektráren. V Česku by se mělo používat uhlí nejdéle do roku 2033, jak se o tom píše i v programovém prohlášení vlády.
Je ale pravděpodobné, že uhelné bloky skončí ještě o několik let dříve, protože se kvůli cenám emisních povolenek už nevyplatí uhlí dolovat a spalovat v elektrárnách a teplárnách.
Na místě prunéřovské elektrárny by měly vyrůst nové ekologicky šetrnější energetické zdroje – pravděpodobně na plyn a biomasu. „Každopádně něco starého skončilo, aby něco nového mohlo začít,“ dodal Jiří Hampl, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov.
