Výpočet návratnosti provedla společnost Bidli a poskytla ho rovněž Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz). Výsledná návratnost za letošních podmínek se blíží pěti rokům, přičemž v minulých letech to bylo třeba i o 2,5 roku více – i když dotace byly vyšší. Jak je to možné?
Státní dotace na střešní fotovoltaiku se sice nedávno snížily, ale výrazně klesly také celkové náklady na její pořízení. Díky poklesu cen solárních panelů, střídačů a bateriových systémů je tak domácí solární elektrárna finančně dostupnější než v minulosti.
„Přibližně od roku 2019, tedy od začínajícího boomu poptávky po solárních elektrárnách na rodinné domy, se velkoobchodní ceny fotovoltaických panelů zvyšovaly hlavně v důsledku vyšší inflace a dražších materiálů,“ řekl Petr Špirit, analytik společnosti Bidli.
„Za poslední měsíce se ale podmínky na trhu významně změnily a pořizovací ceny komponent naopak poklesly na historické minimum,“ dodal. Pokles cen se výrazněji projevil například u střídačů a baterií. Navíc zpomaluje inflace.
„Aktuální pořizovací náklady na realizaci fotovoltaické elektrárny s průměrným instalovaným výkonem se totiž snížily na částku blížící se 300 až 350 tisíc korun,“ uvedl Petr Špirit. V minulých letech to bylo až o několik set tisíc korun více.
10 tisíc korun na kilowattu
Dotace na fotovoltaickou elektrárnu pro rodinný dům může nově dosáhnout až 140 tisíc korun, ovšem pouze za splnění další podmínky – instalace chytrého řízení spotřeby a zapojení solárního systému do sdílení vyrobené energie.
V únoru se stanovila jednotková dotace na 10 tisíc korun za jeden kilowatt (kW) instalovaného výkonu a zároveň na 10 tisíc za každou 1 kWh kapacity bateriového úložiště. Žadatelé nově nejsou omezeni maximálním instalovaným výkonem ani vázáni žádným limitem rezervovaného výkonu pro připojení do distribuční sítě.
Povinné ale je instalovat bateriový akumulační systém s minimální kapacitou v kWh odpovídající podpořenému instalovanému výkonu v kWp. Minimální podporovaný výkon činí 2 kW a minimální kapacita bateriového úložiště 2 kWh.
Součástí dotace může být i příspěvek až 10 tisíc korun na jednu dobíjecí stanici pro elektromobil. Zároveň bude nutné upřednostnit využití vyrobené energie primárně pro vlastní spotřebu domácnosti.
Vývoj návratnosti v čase
Jak se vyvíjela návratnost investice do střešní instalace v posledních letech, jak to vypočítala společnost Bidli? V roce 2022 vyšla fotovoltaika na rodinný dům v průměru přibližně na 500 tisíc korun. Dotace od státu pak v roce 2022 činila 200 tisíc.
Konečná částka, kterou majitel za solární elektrárnu v tomto roce zaplatil, se tudíž pohybovala okolo 300 tisíc korun. Cena energií v roce 2022 činila 5 Kč/kWh. Výsledná roční úspora tak v průměru činila okolo 40 tisíc a výsledná návratnost fotovoltaiky v roce 2022 atakovala 7,5 let.
V roce 2023 stála fotovoltaika na rodinný dům v průměru zhruba 550 000 Kč. Dotace od státu pak v roce 2023 byla 200 tisíc korun.
Konečná částka, kterou majitel za solární elektrárny v tomto roce zaplatil, činila přibližně 350 tisíc. Cena energií v roce 2023 byla 7 Kč/kWh. Výsledná roční úspora tak v průměru činila přibližně 56 tisíc korun a výsledná návratnost fotovoltaiky v roce 2023 atakovala 6,3 roku.
V roce 2024 vyšla cena fotovoltaiky na rodinný dům v průměru přibližně na 440 tisíc. Dotace od státu byla 160 tisíc korun.
Konečná částka, kterou nový majitel solární elektrárny zaplatil, se tudíž pohybovala okolo 280 tisíc. Cena energií v roce 2024 činila 6 Kč/kWh. Výsledná roční úspora v průměru činila 48 tisíc korun a výsledná návratnost fotovoltaiky v minulém roce 2024 tedy činila 5,8 roku.
V roce 2025 pořízení fotovoltaiky na rodinný dům přijde v průměru na 340 tisíc korun. Dotace od státu činí až zmiňovaných 140 tisíc.
Konečná částka pro nové majitele solární elektrárny činí 200 tisíc. Cena energií je v průměru 5 Kč/kWh. Výsledná roční úspora tak v průměru činí 40 tisíc korun. Výsledná návratnost fotovoltaiky za podmínek v letošním roce se tudíž blíží pěti rokům.
„Za patnáct let trvání programu Nová zelená úsporám jsme podpořili již více než 600 tisíc domácností,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Dodal, že se obnovitelnými zdroje zlepšuje kvalita ovzduší ve městech a obcích.
„Na realizovaných projektech vidíme obrovský nárůst zájmu o domácí solární elektrárny, tepelná čerpadla a těší nás také rostoucí zájem o komplexní energetické renovace domů v rámci podprogramu Oprav dům po babičce,“ dodal ministr.
Ve výpočtu návratnosti se mýlíte. Roční úsporu počítáte z 8000 kWh vyrobené energie. Tahle hodnota u 10kWp elektrárny by za rok odpovídala, ale rozhodně neodpovídá spotřebované energie. Významná část z ní přeteče do sítě a prodá se za drobky. My máme baterku 20kWh, chytré řízení a stejné nám za rok přeteče cca 2500kWh z vyrobených 8000kWh. U lidi s menšími baterkami to bude i 50:50. Takže uváděné návratnosti vynásobte rovnou dvěma.
Proboha kde ty cisla berete? Jak jste prisli na 6, nebo dokonce 7 kc/kw? Navratnost 7,5 roku pri investici 300k je fantasmagorie.
Tento článek je účelově napsaný, pro výpočet se zvolila vysoká cena elektrické energie na trhu a nejnižší možná pořizovací cena 10kW elektrárny s baterii. To samozřejmě ovlivní výpočet směrem k výhodnosti návratnosti elektrárny. Realita je ale dlouhodobě v průměru kolem 10 let a méně je spíš utopie.
Tak především od listopadu do února elektrárna nevyrobi skoro nic… Výpočty nezohledňují pokles / stárnutí panelů v čase a cena elektřiny je teď spíš 3,50Kč i méně. Další důležitá věc je životnost střídače, která je cca 10 – 12let a jeho cena cca 60.000Kč. Potom to vychází úplně jinak… Ale úplně 😀
Po odečtení dotací instalace na domě s baterkou vyjde na 200.000Kč. Možný je i přetok přebytků na ohřev vody. Elektrárna vyrobí cca 7MWh za rok (reálně změřeno). Jednoduchou matematikou pak lze spočítat, že jsme na tzv. kladné nule… Tj. opravdu na tom neusetrite, ale je to fajn hračka a při změně cen, nebo vypadku proudu nejste závislí na síti. No a že by se stim nabijelo auto? Jasně pokud s ním v létě celý víkend nevyjedete od nabíječky, tak se i nabije…
Co pořád mají lidi s tou životností střídače? Pokud se nepřehřívá, což by zkracovalo životnost elektrolytických kondenzátorů, nevidím důvod k nějaké omezené životnosti.
Naprosto nesmyslný výpočet, autor nás tu ohromuje hrou s mnoha proměnnými, je to ale jen přesný součet zcela nepřesných čísel. Máme FVE z roku 2009 a druhou 2019, nikdy se nestalo, že by se spotřebovala veškerá vyrobená energie, dost značné jsou přetoky za dnes již minimální ceny. Úspory jsou, ale na čísla uváděná v článku se nikdy nedostanete. Snad jen mít dva elektromobily a z přetoků vždy jeden dobíjet, a ušetřenou energii počítat z těch nadsazených cen z článku.
Zdravím, provozuji cca tři roky FVE s výkonem 3,6KW peek, která vyrobí cca 3,6KWh/rok na střeše RD s orietací JJZ a sklonem 15 st, domácí spotřeba je 2,4MWh/rok, jednofázový systém, domovní baterie 5,6kWh a virtuální baterie.
Investice po odečtení dotace 150.000.-
Úspora za r.2023 5.300.- za rok 2024 (zdražení energie) 11.700.-
Takže návratnost 3,3 až 7,5 roku je zřejmě nadsazená hloupost.
Dobrý den. Fotovoltaiku na rodinném domě používám již 3 roky, 6.5 MWh, s bateriovým úložištěm 9.3 KW + virtuální baterie Eon.
Mám s ní tedy jistou zkušenost a překvapuje mne, že tady někdo uvádí
nereálné doby návratnosti. Je to zřejmě jen neobjektivní, propagační článek.
Reálná výtěžnost je mnohem menší, pokud nespotřebováváte všechnu energii, ve chvílích kdy je vyráběna. Dalším potenciálním nákladem jsou zvyšující se distribuční poplatky, kterými nás bude systém trestat za to, že máme FV, revize, servis, aktualizace softverů, poruchy a otázka životnosti jednotlivých komponentů. Pokud máte peníze navíc, tak OK. Ale jinak je to riskantní investice.
Existuje způsob, jak mít solární zdroj, co se vrátí za cca dva roky a bez dotací. A to v podobě panelů co ukládají energii do tepla v bojleru (ohřev TUV). Je to relativně malá instalace. Dá se to udělat svépomocí. Existují přímo na to určené měniče. Když svítí, ohřívají vodu, když by to nestačilo, ohřejí elektřinou ze sítě, když je teplé vody dost a svítí, tak panely odpojí. Podmínkou je že si to člověk dokáže udělat sám (pak jsou náklady třetinové)
Odpadají drahé měniče a drahé baterie. Řídící jednotka je jednoduchá a levná.
Ano, je to malý zdroj, nemá cenu stavět větší. Větší zdroj by mohl v zimě ukládat energii do klasických akumulaček jako teplo (z druhé ruky se dají pořídit za pár stovek).
Elektrárna pořízena v roce 2022, vlastní prostředky 240 tis. Výkon 7,6 kWp, baterie 14kW. Roční úspora 30 tis přímá spotřeba (5,5 MWh), 5 tis přetoky (3,3 MWh), návratnost 7 let. Samozřejmě bude záležet jak se budou vyvíjet ceny, ale nepředpokládám, že odchylka by byla více jak rok.
Vážení já nevím jak Vy, ale mám FVE 10KW 4 roky, koupil jsem ji po té, co jsme museli se ženou rekonstruovat selské stavení a zaplatil jsem za ní 360 tisíc po odečtení dotace. Bydlím na vesnici kde není plynofikace. Dřív jsme topili uhlím (cca 80-90q ročně – 60 000,-) elektriku jsme platili cca 30 000,- dřevo 10 000,- Rekonstrukci jsme dělali na NZÚ. mám teď i TČ a vše mi zásobuje FVE + baterie. Za rok vyrobím cca 10MW a spotřebuji asi 4MW. Zbytek jsou přetoky. Jasně listopad, prosinec, leden – výroba nic moc, a proto dokupuji. A platím teď za elektřinu cca 10 000,- /rok. Pokud jsem tedy za uhlí, elektřinu a dřevo zaplatil cca 100 000/rok a nyní 1/10 pak mi vychází cca 90 000,-úspora. No a pak už jsou to jednoduché počty – návratnost investice – 4roky.
Pane Jiří, ten výpočet máte hodně zvláštní:
– tepelné čerpadlo jste jaksi zapoměl započítat
– selské stavení: spotřeba za rok 4 MW (el.spotřeba + topení TČ) ??? Běžný zateplený RD cihla 44cm je min. na dvojnásobku
Citát : A platím teď za elektřinu cca 10 000,- /rok
buď úmyslně lžete a nebo příspěvek píšete „pod vlivem“.
Vím o čem píšu. Máme FV 10 kWp a baterii 17 kW.
Loni jsme měli celkovou spotřebu RD ( podobná situace jako i Vás, vše na elektřinu, topí se TČ ) cca 17 000 kW a z toho vyrobila naše FV 8 200 kW
( ušetřila nám skoro 58 000,-, ale ČEZ jsme zaplatili 60 000,-. Takže Vašich 10 000,- Kč za rok je naprostý nesmysl.
Příspěvek byl odstraněn kvůli porušení pravidel diskuse.
Redakce
Celý článek je jedna velká lež. Investice se nezaplatí. Naopak, celá záležitost je ztrátová. Úplně pomíjí cenu za likvidaci toxického odpadu.
Nelžete, při koupi el. zařízení máte naůčtovánu i likvidaci.
Za tento článek dát rovnou zakaz na „faei“. Pan Baroch zřejmě objevuje kouzlo AI a vlastní rozum nebo zkušenosti má velmi nízko. Dle komentářů je zde naštěstí stále dost přemýšlejících lidí. Děkuji za ně.
Každý, komu vychází návratnost FVE kratší 12 let, má ve výpočtu chyby… ale spíše je třeba počítat 15-18. A tehdy budou panely, baterie i střídač na hranici své životnosti. Jediný, kdo na FVE vydělá, jsou jsou velcí distributoři elektřiny. Ti dostanou naše dotace do svých zisků.