Vranovský akumulátor má výkon 2,5 megawattu (MW) a využitelnou kapacitu 2,5 megawatthpodiny (MWh). Investice za téměř 60 milionů korun je unikátní v tom, že poprvé v rámci České republiky bylo takto velké bateriové úložiště instalováno přímo dovnitř budovy, a nikoli do venkovních kontejnerů, jak se to běžně dělá.
Bateriové úložiště bylo navíc umístěno do stavby z 30. let minulého století, což si vyžádalo i jedinečné řešení požárního zabezpečení. Podle expertů je kvůli rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky, zapotřebí mnohem více takových „chytrých“ baterií.
„Přechod k bezemisní energetice se neobejde bez obnovitelných zdrojů energie. Jejich počet roste v celé Evropě i v tuzemské síti,“ sdělil Jan Zápotočný, jednatel společnosti E.ON Energy Solutions ze skupiny E.ON. Nevýhodou energie ze slunce nebo větru je jejich nestabilita a horší možnosti, jak jejich výkon řídit.
„Elektřinu nelze vždy vyrábět v momentě, kdy je potřeba, ale můžete ji vyrábět až ve chvíli, kdy svítí slunce a fouká vítr. Zároveň je ale třeba myslet na to, že je nutné udržovat stabilitu v distribuční síti. Flexibilita je jedním z klíčových prvků, a i proto musíme investovat do staveb, jako je bateriové uložiště na Vranově,“ dodal Zápotočný.
Zapojit se může každý
Na zajištění flexibility se může podílet každý výrobce elektřiny – ať už malý nebo velký. Výhodné je sdružovat výrobny do takzvaných agregačních bloků. Ty se mohou skládat z vlastních zdrojů agregátora, ale i externích zdrojů, a jsou připraveny pro služby výkonové rovnováhy, které potřebuje společnost ČEPS pro zajištění stability v síti.
E.ON byl před třemi lety první tuzemskou společností, která si certifikovala agregační bloky pro služby výkonové rovnováhy složené výhradně z vlastních kogeneračních jednotek a vodních elektráren. Jen vloni dosahoval agregační blok společnosti E.ON výkonu 75 megawattů (MW).
Nyní do agregačního bloku E.ONu přibylo i bateriové úložiště ve vranovské vodní elektrárně. Pro představu disponuje baterie stejnou energií jako zhruba 50 plně nabitých elektrovozidel Škoda Enyaq s kapacitou baterie 50 kWh. Vranovský akumulátor rozšířil možnosti, které tento agregační blok může poskytovat pro služby tzv. výkonové rovnováhy.
„Tímto projektem jsme podpůrné služby ještě více zkvalitnili. Při aktivaci služby je potřeba požadovanou změnu výkonu provádět postupně a je také důležité mít určitou diverzitu v portfoliu a zastupitelnost,“ vysvětlil Rudolf Rýdl, vedoucí Energy Infrastructure Solutions ve společnosti E.ON Energy Solutions.
Devadesát let provozu
V současnosti jsou podle něj vedle kogenerací hlavní zdrojem flexibility vodní elektrárny, jelikož jejich turbíny lze plynule regulovat. „Nevýhodou tohoto provozu je ale zvýšené namáhání těchto soustrojí. Baterie v tomto případě dokáže s regulací významně pomoci a sníží tak namáhání soustrojí vodních elektráren,“ poznamenal Rýdl.
Dodal, že akumulátor navíc dokáže po určitou dobu zastoupit také některý ze zdrojů agregačního bloku. „Její velkou výhodou je také to, že může poskytovat více typů těchto podpůrných služeb. A vranovská baterie je jen začátek, do budoucna chceme počet těchto akumulátorů navýšit,“ konstatoval Rudolf Rýdl.
Vranovská vodní elektrárna slaví tento rok devadesát let od zahájení provozu. Jelikož jde o technicky i historicky cenný objekt, musela společnost E.ON zvolit řešení bateriového úložiště přímo na míru objektu. O to se postarala společnost Siemens. Řízení akumulátoru, stejně jako celé vodní elektrárny ve Vranově, je plně digitalizované a je kompletně řízeno z centrálního dispečinku E.ON v Brně.
Nový zákon Lex OZE 3
Akumulace a agregace flexibility byly jedním z hlavních témat nedávno skončené konference Solární energie a akumulace v ČR, které se zúčastnil i redaktor faei.cz. Zástupci Solární asociace připomněli, že u nových výroben nad 1 MW byl v uplynulém roce poměr kapacity bateriových úložišť vůči instalovanému výkonu pouhé 1,4 procenta, což je „kriticky nízké číslo“.
Na vině je podle expertů chybějící legislativa i nastavení podmínek dotačních programů. Letošní roky by ale měl přinést zásadní přelom v podobě další novely energetického zákona označované jako Lex OZE 3.
„Akumulace energie, agregace a flexibilita představují nástroje pro efektivnější řízení spotřeby a výroby energie, kdy obě strany budou moci lépe reagovat na situaci na trhu,“ řekl Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace.
Právě Solární asociace a AKU-BAT se na přípravě novely z dílny ministerstva průmyslu podílejí. „Bez Lex OZE 3 by další rozumný rozvoj bezemisních zdrojů v Česku byl velice obtížný a jsem velmi rád, že se konečně začínáme blížit k přijetí této přelomové novely a k odstranění dalších bariér,“ poznamenal Fousek.
Dodal, že nově vyhlášené výzvy Modernizačního fondu, na nichž Solární asociace a AKU-AT zase dlouhodobě spolupracuje se Státním fondem životního prostředí a ministerstvem životního prostředí, už budou obsahovat vyšší bodové zvýhodnění projektů s akumulací.
