Vůči tomu, co se čekalo ještě před několika týdny, je tento pohled trhu zklamáním. Tehdy panoval optimismus spojený se summitem lídrů států EU, který přinesl shodu nad podporou ekonomiky eurozóny a Evropské unie.
S výsledky summitu bylo spojené očekávání silnější a pevnější evropské kooperace na řešení následků pandemie covid-19. Viděli jsme silnější podtext dlouhodobější strukturální změny pro Evropu na další kvartál, s čímž byla spojena lepší očekávání.
Čekalo se, že pandemie bude více v pozadí. Politická rizika spojená se sociálním pnutím a blížícími se prezidentskými a kongresovými volbami byla zaměřena hlavně na USA. Proto se na Evropu nahlíželo jako na ekonomický blok, který by mohl vykázat lepší výsledky, než Wall Street.
Skutečnost je ale jiná. Spojené státy přinášejí do ekonomiky větší podporu, co se kvantity podpůrných programů týče. Rovněž jim pomáhá větší těžiště v nových technologiích, které dlouhodobě růstem předstihují ostatní sektory.
Koronavirový šok ukázal další možnosti růstu firem z tohoto sektoru. Pandemie v Evropě zatím neustupuje. Ve druhé polovině léta případy onemocnění koronavirem v evropských zemích rostou. Navíc ekonomické oživení Evropy není rovnoměrné, plošné ani přesvědčivé.
Německo vykazuje silnější růst akciových trhů, než třeba Evropa v průměru. Je to dáno optimističtějším očekáváním. Růst brzdí jižní státy Unie, které byly zasaženy koronavirem více než Německo.
Trh práce je u našich sousedů přes šok pandemie koronaviru v dobré kondici a díky zodpovědné rozpočtové politice byla země schopna mít rezervu z hlediska svých fiskálních možností a pomoci své ekonomice. Na rozdíl třeba od Itálie. Třetí největší evropská ekonomika zápasila s hospodářskou stagnací, vysokým zadlužením a politickou nestabilitou dlouhodobě i v časech, kdy Evropa jako celek rostla.
Německo, jako lídr EU, skutečně dodrželo to, k čemu dlouhodobě vyzývala Evropská centrální banka, která apelovala na státy Unie, aby byly v dobrých časech zodpovědnější. Německo tuto rezervu má a využívá ji. Investoři a ekonomové to vidí a vědí, že Německo si může dovolit deficit rozpočtu i větší zadlužení.
Samozřejmě je to trošku složitější, protože Německo má v ústavě zakotvenou dluhovou brzdu. V Německu teď probíhají jednání, jakým způsobem s dluhovou brzdou naložit. Vládní koalice řeší, jestli uvolnit, nebo ne. Nicméně Německo tyto možnosti má a v případě dlouhodobých problémů může s rezervou skutečně počítat.
Navíc Německo tlumí dopad koronaviru na trh práce. Na něm je vidět, že nezaměstnanost sice roste, ale ne tolik jako například v USA. Prudká recese způsobená koronavirovým šokem se na trhu práce promítá „pouze“ prudkým poklesem počtu odpracovaných hodin v německé ekonomice, což také ukázaly zpřesněné výsledky hrubého domácího produktu Německa za druhé čtvrtletí. To je důsledek hospodářských podpůrných programů států.
Zpět k evropským akciovým trhům. Ve srovnání s Wall Street je to trošku zklamání. Výhled analytiků podle agentury Reuters počítá spíše se stagnací ve druhém pololetí tohoto roku a růstem až příští rok, zatímco v USA trhy razantně rostou již od konce března.
Meziročně i od začátku roku vzrostly, některé jejich hlavní akciové indexy dokonce opakovaně lámou jejich historicky rekordní maxima. Evropské akciové indexy sotva dosahují meziročního zisku, za svými úrovněmi z konce roku 2019, nemluvě o jejich rekordních únorových hladinách, zaostávají.
Co tedy čekat u evropských akcií v roce 2021? Mezi jednotlivými státy budou velké rozdíly. Zaostávat má například vedle evropské dvojky Francie také kvůli brexitu Spojené království. Naopak německý akciový index DAX by měl v příštím roce překonat maxima.
Autor je analytik společnosti SFG Holding
(Redakčně upraveno)
