Dnes pětašedesátiletý Otakar se svěřil se svým příběhem Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz). Než se objevily problémy s rozmazaným viděním, žádné zdravotní potíže nepociťoval. „K praktikovi jsem šel po dlouhé době,“ vypráví.
Lékař ho odeslal na podrobnější vyšetření k diabetologovi a na oční. Tam specialisté shodli, že rozmazané vidění způsobil rozkolísaný cukr. „Upravil jsem proto jídelníček a na diabetologii jsem začal chodit pravidelně. Potíže se zrakem rychle ustoupily,“ popisuje pan Otakar.
Později ale lékaři zjistili, že má také vysoký krevní tlak. Otakar se přesto cítil dobře – naplno pracoval a sportoval. „Neměl jsem žádné potíže, proto mě překvapilo, když mi po několika letech diabetolog sdělil, že mám vyšší hladinu kreatininu, která může ohrozit fungování ledvin,“ říká.
Aby předešel komplikacím, znovu upravil svůj jídelníček. „Vyhýbal jsem se bílkovinám a alkoholu a jedl jsem méně masa,“ upřesňuje. To sice na čas pomohlo, když ale bylo Otakarovi 60 let, hladina kreatininu výrazně vzrostla – několikanásobně nad normální hodnotu.
Diabetolog jej proto odeslal do nefrologické ambulance v Nymburku. Tam si Otakar vyslechl velmi nepříjemnou zprávu: Hrozilo mu selhání ledvin. Okamžitě podstoupil léčbu, díky níž sice hodnota kreatininu klesla, optimální však nebyla.
Párová výměna ledvin
„Lékaři mi proto doporučili transplantaci, abych se vyhnul případné dialýze,“ přibližuje. Otakar s tím souhlasil a přešel do péče Nefrologické kliniky Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, kde začali hledat vhodného dárce.
„V rodině se bohužel nikdo nenašel a ani manželka vhodnou dárkyní nebyla,“ říká Otakar. Zákrok ale na začátku roku 2023 přece jen podstoupil. „Lékaři mu transplantovali ledvinu od žijícího dárce na základě takzvané párové výměny.
„Manželka ‚na oplátku‘ darovala ledvinu zase někomu jinému,“ vysvětluje Otakar, který i v období před transplantací stále pracoval. „Na operaci jsem šel prakticky rovnou ze své dílny, kde vyrábím dřevěné hračky. A za devět dní byl jsem byl v pořádku zpátky doma,“ usmívá se.
Otakar zvládl bez komplikací nejen transplantaci, ale i rekonvalescenci a za necelé dva měsíce se vrátil do práce i ke svým koníčkům – jízdě na kole a práci na zahradě. Jeho zdravotní stav je od té doby stabilizovaný. Lékaři v IKEM ho pravidelně kontrolují.
„Naštěstí všechno dobře dopadlo. Až zpětně jsem si uvědomil, co se mohlo stát a jak se vyplatilo, že jsem poctivě chodil na kontroly. Ledviny mi mohly selhat úplně – nikdy mě totiž nic nebolelo,“ dodává Otakar.
Nový systém prevence
Je pravděpodobné, že se s podobnými příběhy budou nyní praktičtí lékaři setkávat více. Od nového roku totiž preventivně vyšetřují u vybraných pacientů srdce a ledviny – pokud testy nedopadnou „na jedničku“, nasměřují pacienta ke specialistovi na další vyšetření.
Kardiologové a nefrologové tak letos očekávají ve svých ordinacích tisíce lidí navíc. Preventivní vyšetření ledvin se nyní provádí jednou za dva roky u všech osob starších 50 let. Nárok na něj mají i lidé s diabetem, onemocněním srdce či cév a pacienti s vysokým krevním tlakem.
„Cílem je zachytit včas pacienty, kteří se zatím s žádným civilizačním onemocněním systematicky neléčí, a zabránit případnému rozvoji srdečního a ledvinového selhání,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
„Nová podoba preventivních prohlídek posouvá léčbu do fáze, kdy pacient ještě ‚nic necítí‘. Zdravotní stav se hodnotí podle laboratorních markerů, ne podle obtíží,“ vysvětluje. Specialisté změny v preventivních prohlídkách vítají, i když je to zatíží.
„Selhání ledvin nebolí. Týká se přibližně každého desátého Čecha. Většina se ale dostává k léčbě pozdě, ve chvíli, kdy ledviny pracují už jen omezeně nebo vůbec,“ říká profesor Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie a Transplantcentra v IKEM.
Rekordní transplantace
„V případě nezvratného selhání je nutné funkci ledvin nahradit – dialýzou nebo transplantací. Každoročně u nás zahájí dialyzační léčbu více než 2,2 tisíce nemocných,“ dodává Viklický. V roce 2025 lékaři v Česku transplantovali ledviny 579 pacientům, což je zatím nejvíce v historii.
Neradostná je také situace v kardiologii – počet lidí se srdečním selháním stoupá, ročně asi o 40 tisíc. A růst se nedaří zbrzdit. Nyní se v zemi léčí kolem 400 tisíc lidí – srdeční selhání je nejčastější příčinou, proč končí lidé starší 65 let v nemocnici.
„V ideálním případě by se k nám letos měly, na popud praktika, dostavit na vyšetření srdce tisíce lidí navíc – odhadujeme to na desetiprocentní nárůst,“ uvádí profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze.
„To jsou ti, které obvykle dostaneme do péče, až když se výrazně zhorší jejich zdravotní stav, a v mnoha případech skončí přímo v nemocnici,“ říká Linhart. Díky novým preventivním prohlídkám by se mohly potíže odsunout až o desítky let.
Kardiologové sestavili kritéria, za jakých okolností mají praktičtí lékaři pacienta k dalšímu vyšetření poslat. Stejně to udělali i nefrologové. Specialisté připomínají, že v Česku jsou k dispozici léky, jimiž lze rozvoji selhání orgánů zabránit nebo jej oddálit.
Současně připomínají, že jedna věc je nemoc včas zachytit a druhá dostat pacienta ke specialistovi. „Lhůta, do kdy by se měl pacient u ambulantních kardiologů ‚došetřit‘, se pohybuje mezi šesti až dvanácti týdny,“ říká profesor Ondřej Viklický z IKEM.
To ale bývá problém, protože kardiologické ambulance jsou přeplněné a fungují na hraně své kapacity. „Pacient však nesmí bloudit systémem, proto jednáme se zdravotními pojišťovnami o bonifikaci přechodu pacienta od praktika ke kardiologovi,“ dodává Linhart. Podobnou věc řeší i nefrologové.
