Na začátku minulého roku začal pan Marek (redakce má k dispozici celé jeho jméno) z Ústí nad Labem nečekaně hubnout. Za krátkou dobu shodil více než deset kilo, výrazně se mu zvedla i hladina krevního cukru. Se svými problémy zašel na pohotovost do místní nemocnice.
„Nepustili mě ani pro věci do auta, abych cestou náhodou nezkolaboval. Kvůli místu trvalého bydliště mě ale převezli do Litoměřic, kde byla má spádová nemocnice,“ vzpomíná.
Tam se dozvěděl údajnou diagnózu – neléčená cukrovka a rezistence na inzulin. „S tím mě začali léčit. Když mi hladina cukru začala klesat, domluvili jsme se, že půjdu domů. Žádná další vyšetření mi ale lékaři neudělali,“ vypráví Marek.
Po návratu z nemocnice si doma pravidelně píchal inzulin. Asi po měsíci a půl ale Marek z ničeho nic celý zežloutnul. „Strašně mě všechno svědilo, nemohl jsem spát,“ říká. Proto znovu vyrazil na pohotovost, kde s ním ale stále neřešili nic jiného než hladinu cukru.
Psali jsme
Cukrovka nás drtí více, než jiné národy. Čtvrt milionu Čechů o svém onemocnění vůbec neví
Nakonec se Markovi podařilo dostat na pracoviště gastroenterologie v Ústí nad Labem, kde se po dvou měsících od začátku obtíží dozvěděl správnou diagnózu – magnetická rezonance ukázala na rakovinu slinivky břišní.
Metastáze v játrech a pobřišnici
Následovala chemoterapie, po níž Markovi ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze koncem loňského roku nádor odoperovali. Letos v létě ale rakovina udeřila znovu, potvrdily se metastázy v játrech a pobřišnici.
„Podle mého onkologa jsou to právě ty dva měsíce nesprávné léčby, které mi dnes chybí,“ konstatuje Marek, který v současnosti podstupuje paliativní chemoterapii – od svého lékaře ale ví, že délka dožití s takto agresivní formou nádoru není velká.
Svým příběhem chce proto apelovat na všechny lékaře i potenciální pacienty, aby mysleli na to, jak důležitá je prevence. Marek nepatřil do rizikové skupiny pacientů, v jeho rodině rakovinou pankreatu nebo chronickým zánětem slinivky břišní nikdo netrpěl. Neměl tak šanci absolvovat screeningový program, který by u něj nemoc zavčas odhalil.
Než rakovina udeřila naplno, nepociťoval Marek žádné větší zdravotní potíže. Dnes má kvůli nefunkční slinivce potíže se zažíváním. „Stále hubnu. Dříve jsem měl nadváhu – z původních více než 140 kilo dnes vážím jen něco přes 70,“ popisuje.
I přes všechny obtíže se ale stále snaží zůstat optimistický. „Nejdůležitější je zaměstnat hlavu. Snažím se v rámci možností pořád dělat věci, které mě baví – peču pro rodinu, zajdu na kávu. Beru to, jak to je. I kdybych svým příběhem pomohl jedinému člověku, je to pro mě přínosnější, než kdybych se uzavřel do sebe,“ dodává Marek.
Studie dává naději pacientům
Rakovinou slinivky břišní (pankreatu) ročně onemocní přibližně 2,4 tisíce lidí, téměř 2,2 tisíce na ni za stejné období zemře. Odborníci předpokládají, že v roce 2030 bude tato nemoc druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění.
Vedle již fungujícího screeningu u rizikových pacientů odstartovala v České republice nová klinická studie, která zkoumá, zda lze přednádorové změny odhalit v předstihu z krve pacienta.
Na studii spolupracuje společnost Lipidica s gastroenterology a onkology. Klíčovými partnery jsou Fakultní nemocnice Olomouc a Masarykův onkologický ústav. Do průlomové studie by se mělo celkem zapojit 15 center po celé republice.
„Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádory vůbec – do poslední chvíle je bez příznaků, přestože se vyvíjí více než deset let. Když začnou potíže, je už na léčbu obvykle pozdě,“ říká profesor Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Jedinou nadějí na vyléčení je podle něj operace, kterou však podstoupí jen asi 20 procent nemocných. „Zbytek pacientů se bohužel nachází ve stadiích, kdy se jim snažíme prodloužit život v co nejlepší kvalitě,“ konstatuje profesor Urban.
Zatímco u pacientů s pokročilým stadiem rakoviny slinivky se průměrná doba dožití pohybuje kolem 1,5 roku, včasně odhalení mohou žít až šestkrát déle.
„Víme, že u těch, kteří nádor slinivky břišní mají, se liší množství a složení lipidů. Právě probíhající studie ukáže, zda bude test schopen z krve odhalit změny v lipidech u rizikových jedinců, kteří se cítí být zdraví, a přesto se už v jejich těle něco děje,“ vysvětluje Ondřej Urban.
Přelom v léčbě rakoviny slinivky
Pokud se účinnost testu prokáže, půjde podle primáře Gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu Jana Trny o naprostý přelom v léčbě rakoviny slinivky břišní.
„V současné době nemáme moc možností, jak vyhledat lidi, kterým hrozí, že nemoc dostanou. A vzhledem k finanční, kapacitní a medicínské náročnosti nemůžeme provádět specializované preventivní vyšetření všem,“ říká Jan Trna.
S odběrem krve je to ale jinak. „Desetiletí toužíme po tom, abychom byli schopni najít nemoc včas – zrovna u této nemoci je to naprosto klíčové,“ vysvětluje primář Trna.
Přednádorové změny nebo rakovinu v rané fázi nyní pomáhá odhalit program včasného záchytu karcinomu pankreatu. V jeho rámci gastroenterologové úzce spolupracují s klinickými genetiky a s radiology, kteří provádějí další specializovaná vyšetření, například magnetickou rezonanci.
Screeningový program je v současnosti určen pouze lidem, jejichž celoživotní riziko tohoto druhu rakoviny je vyšší než 5 procent. Mezi rizikové patří lidé, kteří mají dědičnou formu chronického zánětu slinivky břišní nebo mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou pankreatu.
Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací – například mutace v genu BRCA1 a BRCA2, které jsou zároveň původcem nádorů prsů a vaječníků.
Nová klinická studie společnost Lipidica a dalších partnerů odstartovala letos a měla by skončit v roce 2027, zúčastní se jí více než 400 osob. Pokud se specificita a citlivost testu potvrdí, potrvá podle odborníků ještě nějaký čas, než se stane součástí standardní péče.
A než bude jasné, zda jej proplatí zdravotní pojišťovny, nebo si jej lidé budou hradit sami. Už nyní však výrobce deklaruje, že by cena neměla přesáhnout nízké tisíce korun.
Je to smutné , teď se ptám na odpovědnost lékaře za špatně určenou diagnózu. Sama jsem se s tím setkala , kdy lékař přehlížel příznaky , a poslal mě domů . Ten pocit kdy se svěříte lékaři a odbyde vás .. a následky fatální . Nikomu to nepřeji ..
Hele je to starašné rakovina slinivky je hotovson, znal jsem jednoho doktora kterému to sdělili a on poté skočil do Macochy myslím že to bylo v roce 2012.
Je to jedno z vůbec nejhorších onkologických onemocnění a taky velmi bolestivé!!!!