Bez právního zarámování problematiky dezinformací hrozí perzekuce názorů a ohrožení svobody slova. Technologická a telekomunikační společnost Wia spolu s dalšími sdruženími proto vyzývají vládu k rychlé přípravě zákona. Podtrhují také důležitost dlouhodobé snahy o zvyšování mediální gramotnosti v Česku.
Komerční subjekty a nevládní organizace vybízejí vládu k rychlému nastolení právního rámce v problematice dezinformací. Ten dosud v české legislativě schází a současná kritéria pro definování „dezinformací“ jsou nejednoznačná.
To může ústit v kontraproduktivní regulování zpráv, postihování legitimních projevů a vyvstávají obavy o cenzuře tisku. Stát totiž ze dne na den postavil komerční subjekty do pozice arbitra, který by měl rozhodovat o vhodnosti obsahu. Zodpovědnost za blokování webů jim nenáleží a ani ji nevyhledávají.
Apelujeme proto na systematický postup a tvorbu regulérní legislativy, která jasně určí odpovědnost za rozhodování o blokování jakýchkoliv zdrojů. Rozhodování o tom, které dezinformační weby budou vypnuty operátorům, jako komerčním subjektům, nepřísluší a necítíme se k tomu kompetentní.
Respektujeme doporučení státních institucí, uvědomujeme si závažnost situace, ale aktivní by měl být určitě právě stát. Projekt Rekonstrukce státu na svém webu také vyzývá vládu k boji s dezinformacemi a jeho legislativnímu ukotvení.
Vládu vyzval k akci dopisem také Výbor nezávislého ICT průmyslu, který sdružuje firmy a organizace působící v sektoru informačních a komunikačních technologií se zájmem na rozvoji digitálního průmyslu v České republice.
Národní centrum kybernetických operací 25. února vyzvalo NIX.cz, společnost sdružující české i zahraniční poskytovatele internetových služeb, aby znemožnila přístup k dezinformačním stránkám, jejichž seznam vojenská tajná služba zaslala Českému rozhlasu.
Sdružení CZ.NIC pak 30.březnu na základě konzultace s vládním zmocněncem pro dezinformace Michalem Klímou blokaci prodloužilo o další měsíc. Výzva státu směrem k operátorům se však dostává do rozporu se zákonem o síťové neutralitě, který je upraven v nařízení Evropské unie 2015/2120/EU.
Vláda podniká v souvislosti s novou legislativou konkrétní kroky, avšak její aktivita působí poněkud nekoordinovaně a zmatečně. Ve vyjádření pro iRozhlas.cz již podle Michaela Klímy ministerstvo spravedlnosti a legislativní rada vlády připravuje novou legislativu a hledají se způsoby řešení situace.
Vicepremiér vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš však podle serveru iRozhlas ještě nedávno o vzniku právního rámce nevěděl. Aktuální situace ukázala, jak je česká legislativa a celkově společnost na podobné problémy nepřipravená.
Stěžejní bude v tuto chvíli okamžité konání vlády. Ta se už v lednu ve svém programovém prohlášení zavázala, že do konce letošního roku vznikne platforma pro efektivní postup proti dezinformacím a hybridním hrozbám. Její potřeba je však okamžitá.
Je nutné, aby zákonodárci rychle vymezili právní rámec, který umožní bránit se proti nepravdivým informacím, aniž by se přitom potíral princip svobody slova a tisku. Vyzýváme proto stát, aby ihned nastavil, jak proti dezinformacím ze zákona postupovat, a upřesnil jejich definici, aby nedocházelo k pochybnostem a různorodému výkladu.
Zavírání dezinformačních a konspiračních webových stránek by mělo být až poslední možností, jak odvrátit negativní působení škodlivých a nepravdivých sdělení. Pravidla pro identifikaci a posuzování dezinformací nikdy nebudou stoprocentní a nepodaří se zachytit všechny lživé příspěvky.
Důležitou roli pak v mediální oblasti zastává také sama společnost, která se může podílet na ověřování informací a bojkotování dezinformačních zdrojů. Ať už jde přímo o občany jako takové, nebo factcheckingové organizace, jako např. hnutí Čeští elfové.
Významnou autoritou bude v tomto ohledu stát. Vláda by se měla rovněž aktivně a systematicky zasazovat o programy rozvoje zvyšování mediální gramotnosti Čechů, podporovat kvalitní nezávislá média a tím celkově přispět k dlouhodobému posilování důvěry v demokracii.
Autor je výkonný ředitel společnosti Wia
(Redakčně upraveno)
