Aktuální průzkum mezi členy ukázal, že zmíněné zamítnutí bankou zmínila jako důvod pro využití nebankovní instituce čtvrtina jejich klientů. „Ze zkušenosti víme, že podíl zákazníků, kteří by u banky neuspěli, je dokonce mnohem vyšší. Zákazníci si toho jsou sami vědomi a žádat o půjčku v bance ani nezkoušejí,“ uvedl Aleš Perutka, předseda představenstva APNÚ.
Výsledky průzkumu také ukázaly, že zdaleka neplatí tvrzení „kdo nedostal půjčku u banky, dostane ji určitě u nebankovní instituce“. Průměrná míra zamítnutí schválení úvěrů u nových zákazníků členů APNÚ se totiž drží na relativně vysokých hodnotách, loni to bylo bezmála 56 procent.
Ostatně hlavním důvodem pro půjčku v nebankovní instituci není podle zákazníků „zamítnutí bankou“, ale rychlost vyřízení žádosti (36 %), následuje pohodlné vyřízení (23 %), jednoduchost (19 %), ale také předchozí dobrá zkušenost (19 %).
Do nebankovní společnosti přivádí zájemce o půjčku situace, kdy například potřebují nutně opravit auto, provést drobnou rekonstrukci v domácnosti, nebo je zapotřebí uhradit vyšší vyúčtování za energie.
„Každý asi někdy zažil situaci, kdy musel rychle pokrýt nějaký nečekaný, ale nutný výdaj. A zatímco většina lidí v takových případech sáhne do úspor nebo zažádá o půjčku v bance, popřípadě v rodině, existuje významná část populace, která nemůže využít ani jednu z těchto možností,“ upozornil Aleš Perutka.
Alternativu v takových případech představují právě nebankovní finanční instituce, do nichž míří i takoví zákazníci, které jejich banka neobslouží nebo jejich žádost zamítne. Českou národní bankou regulovaný a kontrolovaný nebankovní trh obsluhuje významnou část společnosti se specifickými finančními potřebami, možnostmi i motivacemi.
Zákaznické motivace
Podle sociologa Jiřího Remra je pro pochopení významu nebankovního sektoru důležité uvědomit si, jaké je finanční chování a motivace zákazníků, které nebankovní firmy obsluhují. Dobře to ukazují rozdíly při porovnání dat z průzkumu mezi klienty bank a „nebank“, jak to zachytil už citovaný průzkum.
Obě skupiny shodně tvrdí, že při neúspěchu v bance by se snažily vyřešit situaci bez úvěru, nebankovní zákazníci dokonce ve větší míře (38,7 % vs. 31,8 %). Stejně tak se všichni shodují na tom, že první volbou je oslovení rodiny s žádostí o pomoc (cca 19 % u obou skupin).
V dalších možnostech už se výpovědi obou skupin významně liší. Téměř 12 procent zákazníků nebank by si půjčilo od přátel a známých, u běžných spotřebitelů je to jen pět procent.
„Rozdíl vychází z odlišného přístupu k nakládání s finančními prostředky mezi oběma cílovými skupinami. Zjistilo se, že uživatelé nebankovních institucí mnohem častěji sdílejí svou finanční situaci se svými přáteli a známými. Naopak členové druhé cílové skupiny se spíše drží zásady, že se o penězích nemluví,“ vysvětlil sociolog Jiří Remr.
Vážnějším zjištěním byl fakt, že celých 5,5 procenta zákazníků nebank by se v případě neúspěchu obrátilo na poskytovatele bez licence. Tuto možnost by volily pouze tři desetiny procenta běžné populace.
„Dosažený výsledek poukazuje na významné riziko v chování této cílové skupiny. Výrazně vyšší afinita k tomuto způsobu řešení finanční situace vychází ze sociálního prostředí, ze kterého se zákazníci nebankovních institucí rekrutují.
Je důležité zdůraznit rozdíl mezi legitimní potřebou spotřebitelského úvěru a způsobem, jakým je tato potřeba uspokojována. Získávání finančních prostředků od nelicencovaných poskytovatelů je značně rizikové a vyžaduje pozornost,“ zdůraznil Remr.
Méně zákazníků, vyšší úvěry
I navzdory tomu, že nebankovní poskytovatelé sdružení v APNÚ podle aktuálního šetření Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) v loňském roce zaznamenali sedmiprocentní meziroční pokles celkového počtu zákazníků na 152 tisíc, objem poskytnutých úvěrů vzrostl o 27 procent na 5,2 miliardy korun.
Jak už bylo zmíněno, míra zamítnutých nových žádostí o úvěr u členů Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů přesáhlo loni padesátiprocentní hranici.
„Je evidentní, že společnosti v rámci APNÚ si zakládají na spolehlivém skóringu klientů a dbají na zodpovědné úvěrování. V průměru je téměř každá druhá klientská žádost zamítnuta,“ poznamenal Michael Fanta, hlavní analytik CETA, který se představení aktuálního průzkumu APNÚ také zúčastnil.
Dodal, že členské společnosti APNÚ také zaznamenaly pokles průměrné doby splácení úvěru, která v roku 2023 klesla na 7,7 měsíce. Podle posledního Indexu prosperity a finančního zdraví, který pravidelně sestavují experti České spořitelny, Sociologického ústavu Akademie věd a portálu Evropa v datech, nemá žádný úvěr, půjčené peníze či nedoplatky 52 procent Čechů.
Z průzkumu, kterého se zúčastnil reprezentativní vzorek 1 520 osob, také vyplynulo, že lidé nejčastěji splácejí hypotéky a spotřebitelské úvěry od bank. Výrazně méně využívají nebankovních půjček, leasingů nebo úvěrů ze stavebního spoření. Češi si půjčují nejčastěji tehdy, když potřebují pokrýt nějaký mimořádný výdaj. Do splácení svých dluhů Češi nejčastěji investují maximálně pětinu měsíčního příjmu.
