Nějakou půjčku má v České republice bezmála polovina obyvatel, přesně 46 procent. Podle dat ČNB se dluhy českých rodin v srpnu oproti loňsku zvýšila přibližně o 103 miliardy korun. Jde o dlouhodobý trend, dluhy tuzemských domácností rostou od února 2016.
Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V srpnu se podle tuzemské centrální banky meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na více než 1,7 bilionu korun.
Češi si půjčují méně
Aktuální Index prosperity a finančního zdraví Čechů, který sestavuje Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav, i tak ukázal, že si čeští občané ve srovnání s jinými evropskými státy půjčují spíše méně.
Analytik Evropy v datech Milan Mařík na setkání s novináři na základě analýzy dat Eurostatu uvedl, že celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent hrubého domácího produktu (HDP), ovšem celková úroveň Evropské unie dosahovala 58 procent.
Červnový průzkum agentury Ipsos mezi dvěma tisíci obyvateli potvrdil informace ČNB, že nejčastějšími půjčkami jsou právě hypotéky. Na druhém místě jsou spotřebitelské úvěry, které si ovšem lidé často berou i od mimobankovních institucí.
Hypoteční úvěr má 40 procent dlužníků a spotřebitelský úvěr 36 procent. Bezmála čtvrtina českých obyvatel má tři a více dluhů.
Rizika pro exekuce
S exekucí v domácnosti se setkala pětina Čechů. U lidí, kteří mají půjčky, jde o 26 procent. Zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl uvedl, že za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa, která byla v Česku dříve problematická.
Mezi rizikové faktory, které následně domácnosti posílají do exekuce, patří vedle nevěrohodných poskytovatelů půjček zejména výše splátek. Ta by podle expertů neměla překročit hranici třetiny příjmu.
„O půjčce by měl klient vždy uvažovat v kontextu svého domácího rozpočtu a přihlédnout k tomu, jak ho splátka půjčky zatíží. Za bezpečnou míru považujeme, pokud splátky nepřesáhnou třicet procent měsíčních výdajů a zůstanou v kategorii zbytných výdajů,“ uvedl šéf nezajištěných úvěrů České spořitelny Lukáš Kulhavý.
Z analýzy Sociologického ústavu přitom vyplývá, že splátkami půjček a úvěrů přesahujícími 30 procent měsíčního příjmu je zatížena téměř čtvrtina českých domácností, které mají nějaký úvěr nebo půjčku. Každá čtvrtá domácnost ze zadlužených má obtíže vyjít se svým příjmem nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami.
Češi s finančními problémy
Zatímco na začátku roku mírně klesl podíl Čechů s finančními problémy, od března opět narůstá. „V dubnu i v červnu vzrostl podíl Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ uvedla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu.
Dodala, že nyní s penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procentních bodů více než v březnu. Ohledně své finanční situace jsou ale lidé podle autorů Indexu prosperity a finančního zdraví optimističtější. Zatímco v dubnu 35 procent Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent.
Naopak mírně narostl počet těch, kteří vyhlížejí zlepšení. Očekávají totiž zvýšení svých příjmů. Pětina z těch, kteří očekávají zlepšení, pak v dohledné době splatí úvěr či hypotéku, což jim pomůže zlepšit současnou finanční situaci.
