Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly v dubnu ceny zemědělských výrobců meziměsíčně o 3,5 procenta. Oproti loňskému dubnu Meziročně byly nižší dokonce o 13,4 procenta. „V zemědělství ceny meziročně klesly již dvanáctý měsíc v řadě,“ sdělil Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.
Jak ale upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, zemědělci sice v dubnu pokračovali ve výrazném zlevňování, které však není tolik patrné na pultech obchodů. K redukci nákladů v zemědělství a potravinářství dochází podle jeho názoru zejména díku poklesu cen energií.
„Za takových okolností by bylo možné čekat výraznější pokles cen potravin v obchodech, než jaký ve skutečnosti nastal. To svědčí o tom, že obchodníci, zejména řetězce, hlavně v období po letošních Velikonocích, nepromítají redukci nákladů v zemědělství a potravinářství plně do koncových cen pro spotřebitele,“ uvedl pro FAEI.cz Kovanda.
„Výrazný pokles cen zemědělců představuje vyvažující faktor v oblasti inflačních tlaků ve výrobě. I vzhledem k růstu cen průmyslových výrobců nemá Česká národní banka (ČNB) důvod nijak zvláště upravovat svoji měnovou politiku jen na základě právě mimořádně silně deflačního vývoje cen v zemědělství,“ upozornil ekonom.
Pomalejší tempo zlevňování
Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček připomněl, že v rostlinné výrobě se ceny snížily dokonce o 18,6 procenta. „Některé položky však prudce zvýšily ceny. Například ovoce zdražilo o 55,6 procenta a brambory o 19,5 procenta. V živočišné výrobě klesly ceny o 7,2 procenta,“ poznamenal pro FAEI.cz Křeček.
A ačkoli podle některých ekonomů by se zlevňování zemědělských výrobců mohlo do koncových cen pro zákazníky v obchodech promítnout více, Štěpán Křeček uvedl, že podle nově publikovaných údajů Eurostatu klesají ceny potravin v České republice nejrychleji ze všech zemí Evropské unie již pět měsíců v řadě.
Hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč k tomu poznamenal, že „v dubnu se tempo meziročního poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů pro koncového spotřebitele zmírnilo“.
Zajímavé je podle něj také to, že ČNB ve své květnové prognóze počítala pro letošní druhé čtvrtletí s meziročním poklesem cen v zemědělství o rovných sedm procent po meziročním propadu o 17,3 procenta vykázaném v letošním prvním čtvrtletí.
„Jakkoliv se ve zbytku druhého čtvrtletí bude meziroční pokles výrobních cen v tuzemském zemědělství zmírňovat, tak pokles za celé druhé čtvrtletí bude zřejmě výraznější, než co předpokládala prognóza centrální banky,“ uvedl pro FAEI.cz Radomír Jáč.
Průmyslové zdražování
Naopak ceny průmyslových výrobců v Česku se podle propočtů ČSÚ vrátily po třech měsících k meziročnímu růstu. V dubnu stouply o 1,4 procenta. O jednotky procent vzrostly i ceny stavebních prací a tržních služeb pro podniky.
„Finanční trh očekával pro duben nárůst výrobních cen v tuzemském průmyslu meziročně o 1,5 procenta, vykázaný růst na úrovni 1,4 procenta je tak nepatrně mírnější, než se čekalo. Předpokládáme, že meziroční růst cen v průmyslu pod vlivem efektu srovnávací základny dále zrychlí v květnu a mírně též v červnu,“ poznamenal k tomu Jáč.
Dodal, že ČNB ve své prognóze z počátku května očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním druhém čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 1,8 procenta poté, co v letošním prvním čtvrtletí klesly meziročně o 0,9 procenta.
„Náš odhad meziročního růstu cen průmyslových výrobců za letošní druhé čtvrtletí činí zhruba dvě procenta a výsledek se tak může pohybovat mírně nad prognózou centrální banky,“ uvedl pro FAEI.cz Radomír Jáč. Průmysl by měl podle něj v celoročním vyjádření vykázat jen mírný nárůst výrobních cen, zhruba v oblasti okolo 1,5 procenta.
Růst cen ropy
Ekonom Štěpán Křeček z BH Securities připomněl, že například ceny stavebních prací v dubnu meziročně vzrostly o rovná dvě procenta. Naopak ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví zlevnily o 1,5 procenta.
„Postupné snižování úrokových sazeb oživilo poptávku na realitním trhu. To by do budoucna mohlo podpořit i české stavebnictví, které je však brzděno příliš komplikovanými a zdlouhavými stavebními předpisy,“ poznamenal pro FAEI.cz Křeček.
Podle Lukáše Kovandy z Trinity Bank je klíčovým důvodem zdražování průmyslových výrobců růst cen ropy na světových trzích a související vzestup cen paliv coby výrobního faktoru, který svým rozsahem převyšuje vliv poklesu cen energií typu elektřiny či plynu.
„V dražší ropě se odráží také slabší úroveň koruny vůči dolaru. Zatímco v dubnu 2023 se barel ropy Brent prodával na světových trzích v průměru v přepočtu za necelých 1 800 korun, letos v dubnu to bylo za takřka 2 100 korun. To představuje nárůst o sedmnáct procent, v němž se zrcadlí právě jak vyšší dolarová cena ropy, tak rovněž slabší úroveň kursu koruny k dolaru,“ uvedl pro FAEI.cz Kovanda.
Tlaky v oblasti cen průmyslových výrobců ale zatím podle něho rozhodně nejsou takové, aby jakkoli zneklidnily Českou národní banku. „Ta tak nemá po jejich zveřejnění důvod přehodnocovat svoji měnovou politiku,“ poznamenal Kovanda.
Snižování úrokových sazeb
Trh podle něho předpokládá, že ČNB letos sníží svoji základní úrokovou sazbu z 5,25 na 4,5 procenta. „Nejspíše na třech ze zbývajících pěti zbývajících letošních řádných měnově-politických zasedání její bankovní rady. Ta by tak redukovala sazbu vždy ve standardním rozsahu 0,25 procentního bodu,“ sdělil hlavní ekonom Trinity Bank.
Ekonom Martin Gürtler z Komerční banky uvedl, že růst cen v primárních okruzích je v podstatě v souladu se strukturou spotřebitelské inflace. Zatímco spotřebitelské ceny zboží se v dubnu zvýšily meziročně o 1,4 procenta, ceny služeb rostly výrazně rychlejším tempem o 5,3 procenta.
„Dynamika výrobních cen, ať už v průmyslu, stavebnictví či zemědělství, se vesměs drží pod cílem centrální banky. Důvodem je pravděpodobně stále nižší poptávka po průmyslovém zboží a stavebních pracích či klesající ceny materiálů a energií,“ sdělil pro FAEI.cz Gürtler.
Vývoj v potravinářském průmyslu pak podle něho neukazuje na to, že by měl pokračovat rychlý růst cen potravin pro konečné spotřebitele, byť v dubnu spotřebitelské ceny potravin meziměsíčně vyskočily o zhruba dvě procenta.
„Naopak ve službách se cenový růst stále pohybuje nad dvěma procenty. Důvodem může být doběh předchozích inflačních tlaků, rizikem je ale i probíhající oživení spotřebitelské poptávky. Rychlý růst cen služeb je pro většinu centrálních bank vyspělých zemí, včetně té české, hlavním argumentem proč postupovat obezřetně při uvolňování měnové politiky,“ vysvětlil Gürtler.
NĚMCI MAJÍ POŘÁD MALÉ ZISKY TAK NÁS MUSÍ PODOJIT.