Žijeme ve výjimečné době extrémně nízkých úrokových sazeb

Názor
Problematiku nastavení úrokových sazeb lidé řeší již zhruba pět tisíc let. Například archeologické nálezy z Mezopotámie, které jsou z doby přibližně 3 000 let před naším letopočtem, hovoří o nastavení úrokové sazby ve výši dvacet procent. Ve stejné výši nastavoval úrokové sazby i Chammurapiho zákoník v Babylónii, který pochází z období 1 800 až 1 600 let před naším letopočtem.
Žijeme ve výjimečné době extrémně nízkých úrokových sazeb. Foto: Depositphotos.com

S nastavením úrokových sazeb měli zkušenosti i starověcí Řekové, kteří přibližně 500 let před naším letopočtem využívali úrokovou sazbu ve výši deseti procent. Starověcí Římané kalkulovali s úrokovou sazbou kolem osmi procent. To alespoň dokládají záznamy z období Punských válek, které probíhaly v letech 264 až 146 před naším letopočtem.

Krátce po narození Ježíše Krista se v Římě snížila úroková sazba až k úrovni čtyř procent. Nicméně takto nízká úroková sazba dlouho nevydržela. Za vlády Konstantina Velikého v Byzantské říši kolem roku 325 našeho letopočtu byla stanovena maximální velikost úrokové sazby na přibližně třináct procent. Tento limit byl následně roku 528 snížen na osm procent v rámci Justiniánova zákoníku.

Italská města kolem roku 1 150 pracovala s úrokovou sazbou o velikosti dvacet procent. V Benátkách se takto vysoká úroková sazba dochovala zhruba do první poloviny 15. století. V době Leonarda da Vinci úroková sazba klesla. Záznamy z roku 1490 dokládají výši okolo úrovně šesti procent.

PSALI JSME:
Vzestup a pád zlatého standardu

Na počátku Osmdesátileté války roku 1 568, kdy Nizozemci bojovali za nezávislost proti španělské nadvládě, byla úroková sazba nastavena ve výši osmi procent. Podobné to bylo i v Anglii na počátku 18. století, kde záznamy hovoří o úrokové sazbě ve výši přibližně deseti procent. Ve Spojených státech na počátku 19. století se pracovalo s úrokovou sazbou ve výši kolem osmi procent.

Ke snížení úrokových sazeb došlo za Velké hospodářské krize z konce 20. let 20. století. V té době existoval zlatý standard, který bránil expanzivní měnové politice. Například Francie kvůli tomu zvýšila úrokové sazby, aby přilákala zlato od investorů z celého světa. Na to musely reagovat ostatní státy, což bránilo snižování úrokových sazeb. K poklesu úrokových sazeb přesto došlo a nízké úrokové sazby se udržovaly do konce druhé světové války. Například ve Spojených státech se pohybovaly ve výši kolem dvou procent.

Vysoké úrokové sazby doprovázely vládu amerického prezidenta Ronalda Reagana. Počátkem 80. let přesahovaly patnáct procent. Následně však již docházelo k trendu jejich postupného snižování s mírnými výkyvy v ekonomicky úspěšných obdobích. Vyvrcholení celého historického exkurzu prožíváme nyní, kdy jsme v některých zemích svědky záporných úrokových sazeb.

PSALI JSME:
Clark Gable a jeho DC-3 „Dakota“. Víme, kde skončila

Negativní úroky je třeba vnímat jako historickou anomálií, která je v rámci posledních 5 000 let zcela výjimečná a do budoucna se může ukázat jako škodlivá. Lidé přestávají být odměňováni úrokem za odkládání spotřeby do budoucnosti. Místo toho je negativní úrokové sazby nutí, aby vše spotřebovali v přítomnosti a nemysleli přitom na horší časy. Naši předkové by se zřejmě divili, že žijeme v době, kdy je globálně emitováno přibližně 15 800 miliard dolarů v dluhopisech se záporným výnosem. Negativní úroky se přitom začínají přenášet i na bankovní vklady, kdy například v dánské Jyske Bank lidé platí za to, že mají peníze na svém účtu.

Otázkou je, kam až to může zajít. Dokud lidé mají hotovost, mohou se negativním úrokům vyhnout tím, že si vyberou své peníze z účtu. Ve světě se však začíná hovořit o bezhotovostní ekonomice, která by do budoucna mohla lidem vzít obranu před zápornými úroky. Nová situace si proto zřejmě vyžádá i nové zákony. Například bavorský premiér Markus Söder již uvažuje o zákazu negativního úročení vkladů na bankovních účtech. V České republice se tomuto tématu zatím nikdo vážně nevěnuje, ale nebylo by od věci, kdybychom se od Bavorska inspirovali.

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Záporný úrok na bankovním účtu už chystají v Dánsku

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Finance

Kdo vydělá na brexitu? Může to být i monarchie

Zatím posledním termínem, ke kterému by měl po několika odkladech proběhnout brexit, je 31. říjen 2019. Má to logiku, protože toto datum zároveň označuje konec mandátu současné Evropské komise. Není ale zdaleka tak …

Jak Johnson přitížil i Draghimu

Chaos nad chaos. I tak lze vystihnout uplynulý týden v britské politice. Premiér Boris Johnson během něj vršil porážku nad porážku. Nic zásadního neprosadil. Pravděpodobnost tvrdého brexitu ke konci příštího měsíce …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru