Příspěvky mají posloužit k likvidaci elektra, kterého se teprve budeme zbavovat. Nejsou to jen televize nebo ledničky, ale třeba i solární panely. Na účtech kolektivních systémů se tudíž hromadí velké částky, s nimiž ovšem ze zákona nesmějí nakládat jinak, než z nich financovat zmíněnou recyklaci. Přesto zřejmě tyto prostředky nacházejí i jiné „využití“.
Policie šetří „rozdíl“ ve stovkách milionů
K tomu patrně došlo ve společnosti REMA PV Systém, která zajišťovala zpětný odběr a recyklaci solárních panelů pro více než tři tisíce klientů. Koncem roku 2022 přišla o licenci, a tedy i oprávnění k provozu činnosti.
„REMA PV Systém do konce minulého roku nepodala žádost o oprávnění k provozu kolektivního systému, jak vyžaduje nový zákon,“ uvedla Lucie Ješátková, tisková mluvčí ministerstva životního prostředí a potvrdila, že firma o svoji licenci přišla a své služby tak klientům již nemůže poskytovat.
Z údajů v obchodním rejstříku je patrné, že společnost v roce 2021 evidovala na dlouhodobých zálohách na likvidaci solárních panelů (recyklačních příspěvcích, pozn. aut.) více než 250 milionů korun. Ze stejných výkazů společnosti ale vyplývá, že ke konci roku 2021 měla na účtech peněžní prostředky ve výši necelých 18 milionů korun. Věc nyní šetří policie.
Podle platného zákona má kolektivní systém uložit veškeré příspěvky včetně výnosů z nich plynoucích (úroků) na zvláštní účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky, případně je investovat do dluhopisů členských států Evropské unie. Takové ustanovení bylo i v předešlém zákoně, kterým se musely kolektivní systémy řídit.
Využití peněz určuje zákon
U společnosti Resolar z výkazů roku 2022 zase vyplývá, že na příspěvcích k likvidaci solárních panelů společnost eviduje 657 milionů korun, z čehož má na účtu jenom necelých 275 milionů. Zároveň eviduje 347 mil. Kč na dlouhodobých poskytnutých zálohách, podle přílohy k účetní závěrce jde o poskytnuté zálohy na budoucí služby spojené se zajištěním „neveřejného sběrného místa“.
Ta se na rozdíl od veřejných (zpravidla sběrné dvory měst a obcí) zřizují pouze pro určité konečné uživatele, například zákazníky v případě elektrozařízení určeného pro profesionální použití.
Rešerše veřejně dostupných informačních zdrojů odhalila i další zajímavou transakci, která souvisí s recyklačními příspěvky uhrazenými výrobci a určenými na zpětný odběr, zpracování a využití vysloužilého elektrozařízení.
V roce 2018 byl kolektivní systém Retela prodán Elektrotechnickou asociací České republiky společnosti Asekol. Ta Retelu zaplatila za 95,5 milionu korun. Také Asekol, stejně jako Retela, byl a je kolektivním systémem, který spravuje finanční prostředky výrobců elektrozařízení na sběr a ekologickou likvidaci vysloužilého elektra.
Podle výkazů z roku 2017 je zřejmé, že na likvidaci solárních panelů disponovala Retela částkou 248 milionů korun, přičemž měla finanční dlouhodobý a krátkodobý majetek v objemu 292 mil. Kč. Z toho vyplývá, že Retela měla na konci roku k dispozici už jen 44 miliony korun.
Asekol tedy za firmu s reálnou hodnotou 44 milionů zaplatil více než dvojnásobek, a to z peněz, které nebyly určeny na podnikatelské projekty.
Zákon přitom hovoří jasně: Provozovatel kolektivního systému je podle něj povinen hospodařit s peněžními prostředky získanými z příspěvků výrobců a s výnosy z nich odděleně od jakýchkoliv jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi.
Dotace a každý vstup státu s penězi je zdrojem podvodu a priori.
To mě vůbec nepřekvapuje. Tento stát je prolezen korupcí a „odklánění“ peněz se stalo běžnou záležitostí…..
Zase jedna zlodějna.
Nejsme náhodou v žebříčku míry korupce a klientelismu už hned za Ukrajinou?