První model ledniček, jak je známe dnes, přišel na trh před 100 lety. Skotský chemik William Cullen sice sestrojil přístroj, který „vyráběl zimu“, už v roce 1756, ale byl tak rozměrný, že se obliby nedočkal.
„Vypadal jak na bok položený kafemlýnek a sám Cullen musel otáčet klikou, aby se vyrobil chlad,“ popisuje generální ředitel kolektivního systému pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů Elektrowin Roman Tvrzník.
Teprve v roce 1911 začala společnost General Electric prodávat první lednice pro domácnosti. Byly dvojdílné – hlučný kompresor se umisťoval do sklepa, chladicí box do kuchyně. Bylo to ovšem zboží jen pro ty skutečně bohaté. Lednice totiž stála zhruba tisíc dolarů. „Za tolik peněz šly pořídit dva automobily. Nebylo tedy divu, že za celou následující dekádu se prodalo jen 200 kusů,“ připomíná Tvrzník.
Skutečná tržní expanze tak začala až ve 20. letech 20. století, u nás se lednice masověji rozšířily až o 50 let později. Dnes lednička nechybí prakticky v žádné domácnosti, někdy však jde o přístroje, které by se spíše hodily do muzea.
„Češi nákup nové ledničky vnímají jako velkou investici, a proto s výměnou váhají. V českých domácnostech tak nacházíme i historické kousky starší třiceti let,“ uvádí Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která stejně jako Elektrowin zajišťuje recyklaci vysloužilých spotřebičů.
Nebezpečné freony zdraví přímo neohrožují
U zastaralých typů ledniček a mrazáků pořízených před několika desetiletími se v chladicích jednotkách používaly freony. Při poškození či poruše elektrospotřebiče tyto agresivní plyny unikají do ovzduší.
„Freony narušují nejen ozónovou vrstvu, která Zemi jako štít chrání před ultrafialovým zářením, ale projeví se i na klimatických změnách, které představují globální hrozbu pro celé lidstvo,“ upozorňuje Kubernát.
„Bezmála 400 gramů freonů, které staré ledničky obsahují, má na naši ozónovou vrstvu obdobný účinek jako emise 4,3 tuny oxidu uhličitého. Pro lepší představu dodejme, že freon z jedné staré lednice může poškodit ovzduší stejně, jako kdybychom s autem, které má benzínový motor a spotřebu sedm litrů na sto kilometrů, ujeli vzdálenost 27 tisíc kilometrů,“ doplňuje.
Lidé, kteří vlastní staré lednice, se však otravy nebo přímého ohrožení zdraví bát nemusejí. „V případě bezporuchového chodu spotřebičů nehrozí zdraví obyvatel žádné nebezpečí. Pokud u zastaralých spotřebičů dojde k poruše chladicího systému, kdy netěsností pozvolna uniká chladicí náplň, osobám v jejich blízkosti otrava nehrozí, neboť jde o velmi nepatrný obsah plynu ve vzduchu, který se mísí s kyslíkem, a jeho účinky tak nejsou natolik škodlivé našemu zdraví,“ vysvětluje Jiří Stanislav Kalivoda, soudní znalec v oboru elektronika a elektrotechnika.
Nové spotřebiče jsou šetrnější k přírodě i peněžence
Freony se od roku 1996 při výrobě lednic jako chladiva již nevyužívají. „Nově chladiva obsahují menší procento škodlivin, které při zachování veškerých technologií při jejich likvidaci životní prostředí tolik neznečisťují,“ upozorňuje Kalivoda.
Firmy naopak vyvíjejí technologie, které jsou šetrné k přírodě a komfortnější pro spotřebitele. I to je důvod, proč by lidé měli u spotřebičů starších deseti let zvážit, zda není nutná celková obměna. Často totiž žerou jako Otesánci. Novější elektronika dokáže lidem ušetřit spotřebu elektrické energie a díky tomu i několik tisíc korun ročně.
„Jak u ledniček, tak i u šuplíkových mrazniček se v posledních letech čím dál více uplatňuje takzvaná beznámrazová technologie NO FROST. Spotřebič tak není nutno manuálně odmrazovat, a kromě toho dochází i ke snižování spotřeby elektrické energie a k prodloužení trvanlivosti uložených potravin,“ doplňuje Roman Matulík, Category Manager značky ETA.
Recyklace elektra zajistí materiál pro další zařízení
Při obměně starých spotřebičů za nové ale řada lidí neví, kam vysloužilé elektro patří, a nechávají si ho i nadále doma. Případně je kvůli nadměrné velikosti sami nezvládnou odvézt na sběrný dvůr.
Takové chování je však rizikové, protože vysloužilé elektrospotřebiče musejí být správně likvidovány, aby nedocházelo právě k úniku škodlivin a znečišťování životního prostředí. Správnou recyklací z nich lze navíc získat velké množství cenných druhotných surovin.
„Elektroodpad obsahuje 69 prvků periodické tabulky,“ připomíná Roman Tvrzník z Elektrowinu. „Díky recyklaci můžeme tyto materiály vrátit zpět do výroby, což celosvětově přispívá ke snížení produkce skleníkových plynů o 15 milionů tun,“ dodává.
Odhaduje se, že ročně vzniklo na naší planetě přes 50 milionů tun elektroodpadu, a předpokládá se, že do roku 2030 dosáhne toto množství neuvěřitelných 75 milionů tun, což je devět kilogramů na každého člověka na světě. Češi přitom patří z hlediska recyklace elektra k nejzodpovědnějším národům.
V případě lednic je cílem recyklace získat a využít 85 procent materiálů, ze kterých byla vyrobena, a odstranit všechny nebezpečné, toxické látky: Chlór fluor-uhlovodíky, fluorované uhlovodíky, směsi propan-butan, amoniak, kompresorový olej, kondenzátory s obsahem PCB, tištěné spoje, rtuťové spínače a další komponenty.
„Z běžně velké lednice můžeme díky recyklaci dále využít přes 35 kilogramů železa, téměř 15 kilogramů plastů, necelých pět kilogramů kovů jako například hliník a měď, ale také třeba sklo nebo izolaci,“ přibližuje Kubernát ze společnosti REMA Systém.
„Lidé mají z výměny ledničky obavy i kvůli její velké hmotnosti, náročného odvozu se však rozhodně bát nemusejí. Díky službě Buď líný umožňujeme lidem se pohodlně zbavit vysloužilých elektrospotřebičů nad deset kilogramů. Bezplatně jim totiž z domu odvezeme staré lednice či jiné elektro a postaráme se o vše potřebné,“ uzavírá.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
30let stará lednice spotřebuje více el.energie to je až pravda,ale nová moderní lednice spotřebuje méně el.energie a je zhruba za 5 až šest let na vyhození.Čili každých 5 nebo 6 let nová.Co ušetříte na el.energii to vícenásobně vydáte za nové kusy.