Finanční a ekonomické informace (faei.cz) na to upozornila ochranářská společnost Česká krajina, která před deseti lety spolu s vědeckými pracovníci založila rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Právě zubři nebo divocí koně dokážou snížit počty klíšťat až o tři čtvrtiny.
„Přirozená pastva velkých kopytníků výrazně snižuje početnost klíšťat. Počty klíšťat na plochu jsou na milovických pastvinách čtvrtinové oproti nepaseným plochám vedle pastvin,“ shrnul výsledky výzkumu v milovické rezervaci Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Velcí kopytníci totiž pastvou z velkých ploch odstraňují vysokostébelné, husté porosty trav a přetvářejí na mozaiku různě vysokých a hustých trávníků s vysokým podílem krátkostébelné vegetace. „Tím, že jsou vysokostébelné trávníky odstraněné, mizí pro klíšťata ideální biotop, kde číhají na případného hostitele, ať už zvíře, nebo člověka,“ dodal Miloslav Jirků.
Podle jeho slov by v rámci navazujícího výzkumu bylo zajímavé ověřit, zda mají velcí kopytníci na klíšťata podobný vliv nejen v suchých biotopech typu milovických lesostepí, ale také v biotopech vlhkých říčních niv a mokřadech.
„I když se klíšťata více šíří kvůli vyšším teplotám, díky nimž ve větších počtech přežívají zimy, přímé slunce jim paradoxně nesvědčí,“ poznamenala autorka výzkumu Johana Alaverdyan z České zemědělské univerzity.
„V řídké a nízké vegetaci vytvořené pastvou velkých kopytníků totiž nemají dostatek stinných a vlhkých míst, kde jinak přežívají nejteplejší část dne, kdy jim hrozí úhyn vyschnutím,“ dodala vědkyně.
Klíšťata se šíří i do hor
Výsledky výzkumů potvrdilo i pozorování divokých koní na začátku projektu. „První dva roky po zahájení pastvy, kdy ještě převládaly vysokostébelné trávníky, byli koně obsypaní klíšťaty. V dalších letech už na nich klíšťata nebyla na první pohled viditelná,“ uvedl Miloslav Jirků.
To, že klíšťat v Česku dramaticky přibývá, potvrdil letos na jaře výzkum České zemědělské univerzity. Podle něj byla v 70. a 80. letech minulého století horní hranice výskytu klíšťat v České republice kolem 700 metrů nad mořem.
Na přelomu tisíciletí to bylo už 1 000 až 1 100 metrů nad mořem a v roce 2024 sbírali vědci klíšťata i ve výšce kolem 1 300 metrů nad mořem. Loni přitom celkově nasbírali o 75 procent klíšťat více než v roce 2021.
„K šíření klíšťat přispívá nejenom změna klimatu, ale i krajina pozměněná člověkem. Řada míst je opuštěných a zarůstá hustou vegetací, což je pro přírodu nepřirozený stav,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
„V minulosti právě stáda velkých kopytníků přispívala k vytváření řídkých, krátkostébelných trávníků, kde se klíšťatům nedaří ani přesto, že mají kvůli globálnímu oteplování příhodné podmínky k expanzi,“ dodal Dostál.
Klíšťata v České republice přenášejí řadu nebezpečných onemocnění. Především klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu, které mohou mít pro člověka velmi vážné následky včetně trvalých neurologických poškození, někdy dokonce končí i úmrtím pacienta.
Nebezpečných nemocí přibývá
Podle dat Státního zdravotního ústavu případů klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy opět přibývá, počty už jsou nad úrovní loňského roku, který byl v tomto ohledu rekordní.
V letošním prvním pololetí bylo zaznamenáno 167 případů klíšťové encefalitidy, přičemž jen v červnu přibyl 101 pacient. Loni to bylo od ledna do června o pět případů méně. Lymeská borelióza byla letos zatím zjištěna v 1 313 případech, zatímco loni to bylo 1 237.
Nejvíce onemocnění klíšťovou encefalitidou bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji (27), Jihočeském kraji (25) a ve Zlínském kraji (19). Podle Jana Votýpky z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK není možné regionální rozdíly jednoznačně vysvětlit.
Jde o výsledek různých vlivů, které se mohou různě doplňovat, ale i působit proti sobě. Patří mezi ně například počty nakažených klíšťat nebo to, jak se lidé dostanou s tímto roztočem do kontaktu.
