V posledních dekádách navíc dochází k rozšiřování areálu výskytu klíšťat a s nárůstem početnosti roste riziko napadení člověka klíštětem i onemocnění řadou nemocí, včetně nejběžnější lymské boreliózy a nebezpečné klíšťové encefalitidy.
1. Klíště zakápneme olejem a vytočíme. Nikdy se nepoužívá olej ani krém. Klíště se tím jen přidusí, podráždí a do rány vypustí další škodlivé látky. Při krouživém pohybu dojde pouze k odtržení části klíštěte, další zůstane v kůži a může způsobit zánět. Správně místo přisátí vydezinfikujte, klíště opatrně uchopte pomocí navlhčené látky nebo pinzety a kývavými pohyby ze strany na stranu ho odstraňte. Po vyjmutí klíštěte místo znovu vydezinfikujte.
2. Klíště je nejlépe rozmáčknout. Chovejte se tak, jako by každé klíště bylo nakažené a mohlo vás ohrozit, takže ho nemačkejte v prstech ani jinak mechanicky nelikvidujte. Při jeho odstranění použijte gumové rukavice. Nejlépe je zabalit ho do ubrousku nebo kousku papíru a na nehořlavém podkladu bezpečně zapálit nebo spláchnout do záchodu.
3. Klíště můžu chytit jen v lese. Klíšťat sice čeká nejvíc v lesích, zejména smíšených a na jejich okrajích, ale můžete je chytit i na zahradě v trávě, na květinových záhonech, v keřích. Spousta klíšťat se vyskytuje v městských parcích kvůli vysoké frekvenci domácích mazlíčků. Navíc se tu objevují uzavřené populace klíšťat, které bývají promořenější různými onemocněními víc, než populace žijící v lese.
4. Klíšťata mohou skočit ze stromu. Klíšťata nelétají, nemohou na nás spadnout ani skočit ze stromu. Naopak číhají dole v podrostu na svoji teplokrevnou oběť – člověka nebo zvíře, až se k nim přiblíží.
5. Klíšťata se přisávají pouze v létě. Největší výskyt klíšťat a počet nákaz evidujeme na přelomu jara a léta, ale dospělá klíšťata mohou být aktivní již při teplotách přesahujících 4 °C a nymfy už při teplotách okolo 1,5 °C. Není výjimkou, že lidé najdou na sobě či na svém mazlíčkovi klíště i v průběhu zimy.
6. Nic nehrozí, když se po odstranění klíštěte na kůži neobjevila skvrna. Zčervenáním pokožky a vytvořením skvrny po odstranění klíštěte se ve zhruba polovině případů projevuje lymská borelióza. Klíšťová encefalitida se však projevuje jako klasická chřipka až několika týdnech či měsících. Při projevech nevolnosti, únavy, bolestech kloubů apod. je důležité navštívit lékaře a upozornit ho, že jste v nedávné době měli přisáté klíště.
7. Při použití repelentu se mi klíště vyhne. Repelent představuje určitou míru ochrany, ale nelze na něj plně spoléhat. Ochrana není stoprocentní ani při větším množství nanášeného přípravku, protože účinná látka časem vyprchá. Světlá látka oblečení má výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete je hned odstranit. Samotné klíště však nemá vyvinutý zrak, takže barva oblečení nehraje roli, zda se na vás přisaje.
Této hrozbě, ale i životnímu cyklu a aktivitě klíšťat, prevenci, přenášeným onemocněním či vlivu struktury a skladby krajiny na jejich výskyt, se věnoval odborný seminář Klíště – zbytečná panika, nebo reálná hrozba v lesích, který uspořádala Česká lesnická společnost.
Saje jen samička
Podle doc. J. Votýpky z Univerzity Karlovy životní cyklus klíštěte od vajíčka přes larvu a nymfu až k dospělci trvá až sedm let (v ČR nejčastěji 2 až 3 roky, pozn. aut.).
Larva klíštěte obecného je podobná dospělému jedinci, ale je menší, měří asi 0,8 mm a má jen tři páry nohou. Většinou není nositelem infekce, ale už může nasát infikovanou krev.
Nymfa má už čtyři páry nohou, je dlouhá 1,2 až 1,5 mm a může přenášet infekci. Samice dospělce (od 3,5 do 4,5 mm) se snaží nasát krev, a to až desetinásobek své váhy, což jí umožňuje její vrásčitá kůže, takže dokáže po nasátí zvětšit svůj objem až 300krát.
Sací schopnost klíštěte je až neuvěřitelná, kdybychom ji na příkladu převedli na parametry člověka, tak ten by musel vypít zhruba 70 piv za jednu hodinu, aby se klíštěti vyrovnal.
Sání krve trvá 7 až 14 dní, poté samička klíštěte odpadne na zem, kde snáší vajíčka. Menší samec, který je celý černý, krev nesaje. Snaží se jen spářit se samičkou a pak záhy umírá.
Hlavně v listnatých lesích
Kde se klíšťata vyskytují nejčastěji? Ing. Zdeněk Vacek z České zemědělské univerzity říká, že klíšťata jsou aktivní hlavně od března do října. Vyhovují jim teploty mezi 15 až 30 °C a častý déšť. Při nižší teplotě se jejich aktivita snižuje, přičemž přibližně od 3 °C níže ustává.
Klíště obecné žije na většině území ČR. V přírodě se vyskytuje v ohniscích – podle příhodných mikroklimatických podmínek a vhodných hostitelů.
Ideální jsou listnaté až smíšené lesy, které se střídají s loukami a křovinami a kde žije početná spárkatá zvěř (zejména jelenovití).
Čím pestřejší krajina, tím víc klíšťat v ní zpravidla žije. Klíšťata na nás však číhají také v parcích a zahradách. Především tam, kde je vyšší tráva.
Klíště obecné a ostatní
Nejrozšířenějším zástupcem čeledi klíšťatovitých v celé Evropě je klíště obecné, které je nebezpečné především kvůli přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy.
Přisát se na psa, ale i člověka, může piják lužní (na stranách štítu má oči), jenž přenáší patogeny závažných onemocnění, jako jsou tularémie, omská hemoragická horečka a babezióza psů.
Klíšť lužní je dalším pro člověka nebezpečným roztočem, najdeme jej v oblasti vlhkých nížinných lužních lesů a v porostech podél břehů na jižní Moravě. Můžeme od něj chytit třeba tularémii, sibiřský tyfus, klíšťovou meningoencefalitidu a klíšťovou encefalitidu.
„Létající klíště“ neboli kloš jelení je druh dvoukřídlého hmyzu, který se živí krví ptáků, savců a výjimečně i člověka. Zdravý člověk odnese bodnutí klošem jen svědivým pupínkem, zato u lidí se sníženou imunitou může dojít k infekci bakterií Bartonella, která způsobuje nepříjemný zánět kůže.
Až polovina nakažených
Jak vysoká je možnost, že v přírodě narazíme na klíště, které nás může nakazit? Z výzkumů vyplývá, že v roce 2020 přenášelo v ČR některou ze závažných nemocí až 29 procent klíšťat. RNDr. Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu dodává, že promořenost klíšťat boreliózou může v některých lokalitách dosahovat 30 až 50 procent.
Klíšťata pozitivní na boreliózu byla ve 12 procentech případů současně infikována dalším závažným patogenem, zejména anaplazmózou (8 %) a virem klíšťové encefalitidy (2 %). Třeba v případě lymské boreliózy však platí, že klíště musí být k lidské kůži přisáto nejméně 24 hodin, než přenese jejího bakteriálního původce. Naopak s prodlužující se dobou sání riziko stoupá.
Jak se chránit?
Riziko napadení klíštětem můžeme snížit hned několika způsoby. Je známo, že nejvíc klíšťat se vyskytuje v lesích – v okolí lesních cest, při kraji lesa a na mýtinách. Klíšťata jsou náchylná k vysýchání, a proto nevyhledávají slunná místa. Naopak větší počty se nacházejí v zamokřených lokalitách. Rizikovým místům se můžeme vyhnout.
Riziko nákazy můžeme omezit užíváním repelentů (s vysokým obsahem účinné látky DEET), vhodným oblečením (pevné boty, dlouhé kalhoty s gumou přes kotníkovou obuv, nohavice zasunuté v ponožkách) a jeho barvou (na světlém oblečení jsou lépe viditelná).
Do prevence patří také důkladná prohlídka po návratu z přírody. Zejména míst na těle, na nichž se klíšťata nejvíce vyskytují – potící se místa s tenčí kůží. Postupujeme od nohou k hlavě, protože touto cestou se vydává i klíště.
Očkování jen proti klíšťovce
Dostupné je pouze očkování proti klíšťové encefalitidě, které poskytuje velmi účinnou ochranu proti této nemoci již asi za 14 dní po druhé ze tří dávek. Není však možné se nechat očkovat proti dalším nemocem, jako je například borelióza, která je u nás nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty. K přenosu klíšťat na člověka dochází velmi často přes domácí mazlíčky, jako jsou psi nebo kočky.
Při odstraňování přisátého klíštěte je potřeba postupovat obezřetně. Místo, na kterém je klíště přisáté, nejprve důkladně dezinfikujte. Pak klíště odstraňte opatrnými kývavými pohyby pinzetou. Jakmile je klíště z kůže venku, postižené místo je vhodné opět dezinfikovat.
I vytažené může nakazit
I vytažené klíště může ve výjimečných případech přenášet infekci nebezpečných nemocí. Proto rozhodně není vhodné klíště rozmačkávat prsty nebo nehty. Bezpečné je zabalit klíště do papíru a na nehořlavém povrchu zapálit, aby se infikované části nedostaly ven.
Nebo ho vhodit do toalety a spláchnout. Klíšťata usmrtí také lékařský líh. Podobné zásady platí při likvidaci klíšťat u našich domácích mazlíčků. Po odstranění klíštěte na postiženém místě obvykle až na tři dny zarudne pokožka o průměru do pěti centimetrů. Pokud se zarudnutí objeví v následujících týdnech a zvětšuje se, může jít o příznak lymské boreliózy.
Zaměnitelné příznaky
Závažná onemocnění, z nichž nejrozšířenější jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza, jsou hlavním důvodem, proč se klíšťatům vyhnout. Obě nemoci mohou mít podobné příznaky. Projevují se nejprve zarudnutím na místě přisátí klíštěte, po několika týdnech se objevují bolesti hlavy, horečka, bolesti svalů a kloubů nebo nevolnost.
Průběh této první fáze je doprovázen celkovou únavou a připomíná běžnou chřipku. Proto jsou tyto nemoci tak nebezpečné – v prvních fázích se obtížně odlišují od méně závažných, ale i s těmito příznaky je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
