Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) to sdělilo sdružení Česká krajina, které spolu s Biologickým centrem Akademie věd ČR koordinuje chov zubra evropského v České republice, provádí jeho každoroční sčítání pro mezinárodní plemennou knihu a v roce 2015 založila i zmiňovanou milovickou rezervaci.

„Početnost populací v jednotlivých chovech je velmi důležitá pro budoucnost tohoto druhu. Obecně platí, že čím je populace větší, tím je životaschopnější a lépe odolává různým výkyvům,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Přírůstky z Milovic pomohly v minulých letech založit rezervaci v Rokycanech a letos na Lipně, oživily ale rovněž chovy ve Francii nebo Nizozemí.

Zdvojnásobená populace

Vývoj populace zubrů zaznamenal v roce 2023 také další pozitivní změnu. „Poprvé v historii je v Česku více než 150 zubrů. Přitom sto jedinců překonala česká populace teprve před šesti lety, tedy v roce 2017,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Jde o celkový počet, tedy včetně zvířat v zoo.

PSALI JSME:
Pražská ZOO už s pandami nepočítá. „Ty už má Berlín,“ říká ředitel Bobek

Meziroční přírůstek zubrů v Česku činil loni podle Miloslava Jirků sedm procent. Od roku 2015 jde podle něj dokonce o více než zdvojnásobení tuzemské zubří populace. „Přičemž ze 43 procent to je díky zvětšení milovického stáda, které v roce svého vzniku 2015 čítalo pouze osm jedinců,“ dodal Jirků.

Druhé největší české stádo zubrů se nachází v oboře Židlov v Libereckém kraji. To s 39 zvířaty přispělo ke zdvojnásobení tuzemské populace od roku 2015 z dvaadvaceti procent. Největší chov zubrů v rámci tuzemských zoologických zahrad má Zoo Tábor, kde jich žije jedenáct.

Z pražské zoo do přírody

První tuzemskou zahradou, která začala zubry chovat, je Zoo Praha. První čistokrevný samec Platan do ní dorazil už v roce 1948. Od té doby odchovala zhruba sto mláďat, přičemž některá se rovněž vrátila do volné přírody.

Na podzim 2021 odvezli dvouletou samici Prixi do ázerbájdžánského národního parku Shahdag, kde byla po několika měsících vypuštěna do přírody v rámci mezinárodního záchranného projektu, na němž se pražská zoologická zahrada podílí. Stala se tak osmým zubrem ze Zoo Praha vypuštěným do přírody.

PSALI JSME:
Česko má plán, jak na vlka. Nechránit, ale ani neomezovat

Zubři na Kavkaze byli vyhubeni v polovině 20. let minulého století. Projekt na jejich návrat podporuje Světový fond na ochranu přírody (WWF), Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů republiky Ázerbájdžán a Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jejíž je Zoo Praha členem.

Aspoň stohlavé stádo

Zubr evropský se formálně dělí do dvou genetických linií. Hodnotnější čisté nížinné, takzvané bělověžské linie (LB), kterou chová například milovická rezervace a obora v Židlově, a takzvaně nížinně-kavkazské linie (LC).

„Nížinná linie v roce 2023 poprvé překonala hranici 100 jedinců, kteří tvořili 66 procent z celkového počtu tuzemské populace, zatímco nížinně-kavkazská linie zaznamenala první nárůst po sedmi letech poklesu či stagnace,“ shrnul Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

PSALI JSME:
Vědci už vědí, co bobrům chutná. Vhodné stromy zabrání větším škodám

Přes pozitivní trend Česko v ochraně zubrů stále určitým způsobem zaostává. „V Česku chybí lokalita se zubří populací přesahující sto jedinců. Právě toto číslo vědci uvádějí jako minimální počet pro geneticky soběstačné stádo,“ dodal Dalibor Dostál z obecně prospěšné společnosti Česká krajina.

Největší evropský obratlovec

Zubr evropský je největším žijícím obratlovcem Evropy. Po první světové válce byl v přírodě vyhuben a přežil jen díky chovu v zajetí, především zoologických zahradách a oborách. Od 50. let minulého století ho odborníci začali vracet zpět do přírody.

V milovické rezervaci pomáhají zubři a další velcí kopytníci obnovovat biologickou rozmanitost spásáním agresivních druhů trav, čímž vytvářejí prostor pro návrat vzácných květin, na ně vázaných ohrožených motýlů a dalších skupin organizmů otevřené krajiny.

Nové výzkumy Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd potvrdily, že zubři a další velcí kopytníci mají zásadní vliv pro zvyšování kvality půdy a ukládání uhlíku do země.

PSALI JSME:
Chráněná příroda se letos rozšíří o 127 km², zrodí se Moravská Amazonie