Ať uhelné elektrárny fungují déle, přeje si polovina Čechů

Pokud by se politici a energetici měli držet přání většiny obyvatel a nehleděli na náklady a ceny, muselo by se plánované ukončení spalování uhlí v elektrárnách odložit. Z reprezentativního průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici, totiž vyplývá, že by většina oslovených Čechů ponechala uhelné elektrárny v provozu výrazně déle.
Polovina Čechů by chtěla, aby se i nadále vyráběla elektřina spalováním uhlí. Ilustrační foto: Pixabay.com
Polovina Čechů by chtěla, aby se i nadále vyráběla elektřina spalováním uhlí. Ilustrační foto: Pixabay.com
+5

Podle průzkumu, kterého se zúčastnila více než tisícovka lidí, vnímá uhlí pozitivně přesně polovina lidí, zhruba třetina negativně a pětina nemá názor. Zatímco v současnosti to vypadá na konec uhlí v Česku na rok 2030, tedy zhruba za šest let, zastánci tohoto energetického zdroje vidí jako přiměřený horizont 10 až 15 let, a to hlavně z důvodu, že stát za nej nemá náhradu.

Pro rychlejší útlum je čtvrtina obyvatel, která argumentuje především znečištěním životního prostředí. Za nejzávažnější následek útlumu uhlí lidé považují výrazné zdražení energií.

„Z průzkumu vyplývá, že česká veřejnost v kontextu energetické krize a situace na mezinárodní scéně zatím považuje uhlí za jeden ze stabilních a potřebných energetických zdrojů v České republice,“ řekl Tomáš Rychecký z agentury STEM/MARK.

Data podle něj sice ukazují, že Češi vnímají budoucí přechod k bezemisní energetice a náhradě uhlí za obnovitelné a jaderné zdroje jako nevyhnutelný, v současnosti to ale nepovažují za rychle uskutečnitelné. „Očekávají tyto kroky v horizontu deseti a více let a s jistotou záložního řešení v podobě uhelných zdrojů,“ dodal Rychecký.

Nejpravděpodobnější rok 2030

Skupina ČEZ momentálně pokládá za nejpravděpodobnější termín ukončení těžby hnědého uhlí rok 2030, což je výrazněji dříve, než se původně očekávalo. Firma nyní provozuje dva povrchové doly – Nástup Tušimice a Bílina. Těžba tam měla pokračovat až do roku 2033, respektive 2035.

Jenže těžba a následné spalování uhlí se zejména kvůli emisním povolenkám přestává vyplácet. „Předpokládáme, že těžba uhlí skončí do roku 2030 – a tím i těžba v Bílině. Ale uvidíme, jak se bude vyvíjet situace na energetických trzích,“ řekl mluvčí skupiny Ladislav Kříž na červencové valné hromadě společnosti.

ČEZ si ale vzhledem k nedávným zkušenostem s ruskou invazí na Ukrajině a energetickou krizí nechává otevřená zadní vrátka. „V takový moment se vše mění. Zatím se k zastavení těžby v Bílině do roku 2030 nezavazujeme žádným silným příslibem, ale samozřejmě náš předpoklad je, že do roku 2030 končí využívání hnědého uhlí v České republice,“ sdělil Kříž.

Společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Česká energie už těžbu v povrchovém dole ČSA letos v květnu přerušila. O případném definitivním uzavření lomu se má rozhodnout v následujících měsících. Firma ale už začala hromadně propouštět.

„Pokud se v zimním období objeví potřeba našeho uhlí pro výrobu elektrické energie nebo tepla, jsme připraveni provoz ještě částečně obnovit, přičemž bychom využili naše zaměstnance z druhého aktivního lomu ze skupiny,“ uvedl Petr Lenc, generální ředitel Severní energetické.

Chceme být energeticky soběstační

Češi jsou velmi citliví na energetickou nezávislost, což potvrdil i aktuální průzkum agentury STEM/MARK. Že by republika měla zůstat ve výrobě energií soběstačná, si myslí osm z deseti dotázaných. Nákup elektřiny ze zahraničí pak považuje za finančně náročný 75 procent dotázaných a sedm z deseti se obává, že by to mohlo oslabit konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky.

Připravovaná státní energetická koncepce do budoucna počítá s tím, že základem české energetiky budou jaderné a obnovitelné zdroje. Téměř polovina obyvatel to považuje za dostatečné řešení energetické situace v zemi, zároveň se však domnívá, že bychom si i tak zatím měli ponechat uhelné elektrárny.

Průzkum se dále věnoval významu státu a šíření informací v oblasti energetické transformace. Dvě třetiny lidí soudí, že odchod od uhlí by se měl odehrát v režii státu, případně ve spolupráci s těžebními společnostmi.

Dotázaní rovněž uvedli, že stát plánovaný útlum těžby prezentuje nedostatečně. Poukazuje na to i jejich povědomí o státní energetické koncepci: Polovina lidí si myslí, že neexistuje a 37 procent si její existencí není jistá.

Přestože dvě třetiny dotázaných zaznamenaly připravovaný útlum uhlí, zhruba stejné množství lidí by ocenilo více informací o tomto tématu. Nejvyšší informovanost vládne mezi muži, lidmi nad 60 let a vysokoškoláky.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Ha Hanz

    Nákup elektřiny ze zahraničí je hlavně nesmysl – když bude v době zvýšené spotřeby nedostatek energie, tak jí bude nedostatek v celé Evropě a nebude jí od koho kupovat. Tohle by si už měli lidi uvědomit, ty špičky jsou ve všech státech ve stejný čas. A s nesmyslem jménem elektromobilita se to ještě několikanásobně zhorší. A v kombinaci s FVE to teprve bude ode zdi ke zdi – obří přebytky v poledne a večer obří nedostatek.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB