Podle odborníků to však stále nestačí. Na trh se nedostává potřebný počet nových bytů, a tak ceny zákonitě stoupají. Podle Petra Bartoně, hlavního ekonoma investiční skupiny Natland, úřední prostoje navíc zvyšují ceny bydlení mnohem závažněji v době rostoucí poptávky.
„Kdyby se města vysídlovala, neměla by zdlouhavá stavební řízení takový zásadní vliv. Ale dnes jsme v Česku svědky téměř dokonalé bouře a v ní je laxní přístup k jakýmkoli reformám stavebního řízení obzvláště odsouzeníhodné,“ říká Bartoň. „Centrální banky zejména v Evropě již několik let praktikují uvolněnou měnovou politiku, která drží úrokové sazby při zemi. To sice teoreticky přiblíží lidi k jejich snu o vlastním bydlení – co je to ale platné, když jim peníze ušetřené za levnější hypotéky zdaleka ani nepokryjí růst cen nedostatkových bytů,“ vysvětluje.
„Banky se snaží bojovat o poslední potenciální klienty, které ještě od možnosti hypotečního financování vlastního bydlení opakované restrikce České národní banky (ČNB) definitivně neodstřihly,“ poznamenává Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.
Odsouzeni k nájmu
Že nejde o planá slova, dokazují podle něj pravidelně zveřejňované statistiky z hypotečního trhu. „Zatímco během prvních osmi měsíců loňského roku získalo hypotéku celkem 64,5 tisíce lidí, letos jich bylo už jen 50 tisíc. Takřka 15 tisíc domácností tak centrální bankéři připravili o možnost získat vlastní bydlení a odsoudili je do závislosti na nájemním bydlení,“ upozorňuje Korec.
Kdo nedosáhne na hypoteční úvěr, poohlíží se po pronájmu. A začátkem října to bude rok, co vlivem doporučení ČNB takových lidí značně přibylo. V Praze se dnes průměrné nájemné v nejžádanějších bytech 2+kk pohybuje okolo 16 tisíc korun bez poplatků. Růst cen nájmů ve velkých městech ale už zpomaluje a jsou lokality, kde se již zastavil.
„Poptávka po nájemním bydlení na území hlavního města během letošního roku kontinuálně roste. V závislosti na lokalitě či vybavení bytu zvedají majitelé i nájemné, v prvním půlroce od zavedení opatření ČNB ale výrazněji, než v posledních šesti měsících, “ konstatuje Jan Martina ze společnosti M&M Reality.
Od září novela platit nebude
Už pár týdnů je přitom jasné, že od letošního září novela stavebního zákona s tzv. fikcí souhlasu platit nebude, navzdory původním plánům a slibům Ministerstva pro místní rozvoj. „Odborníci si od zavedení tohoto institutu slibovali urychlení povolovacích procesů, které v době ekonomického boomu paralyzují tuzemské stavebnictví,“ připomíná Jana Sečkářová, předsedkyně představenstva společnosti Natland Real Estate a partnerka skupiny Natland.
Průměrná cena vypočítaná z celé nabídky na trhu v Praze vyšplhala dokonce na „kulatých“ 100 tisíc korun. To je o polovinu víc, než v roce 2015. Za stejné období se ale takřka zdvojnásobily i stavební náklady. Dražší byty kvůli administrativním překážkám mohou podle ekonomů podvázat další hospodářský růst.
Zejména mladí lidé se dnes stěhují do měst ještě více, než v minulosti. Nalézají tam lepší uplatnění v oborech, která sama vláda prosazuje, jako znalostní ekonomika. Rostoucí ceny bytů však mnoho lidí odrazují a zvyšují jejich mzdové požadavky.
„Pokud bychom zavřeli hranice, mohly by se firmy přesunout do vesnic, kde není bytová otázka natolik palčivá. Ve svobodném světě se však často firmy raději přesunou do zahraničí – nebo k nám vůbec nepřijdou. Před přesně třiceti lety jsme snili, jak rychle doženeme Západní Evropu. Dnes nás drahé byty od tohoto snu vzdalují. Klíč ke zlepšení má jen stát,“ domnívá se Bartoň.
Podle Korce se příliš nedá čekat, že by tuzemští centrální bankéři svůj destruktivní postoj v blízké době nějak zásadně přehodnotili: „Musí proto zasáhnout politici, protože (ne)dostupnost bydlení začíná být obrovským společenským problémem. Je nezbytně nutné, aby se výrazně zjednodušil proces povolování nových staveb a hlavně umožnila výstavba velkých rezidenčních projektů se stovkami bytů, které nyní na vyschlém rezidenčním trhu kriticky chybí.“
