Začněme letošními termíny. Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021 je třeba finančnímu úřadu odevzdat do 1. 4. 2022. Budete-li podávat přiznání elektronicky, je lhůta prodloužena o jeden měsíc, a to do 2. 5. 2022. S daňovým poradcem lze pak přiznání odevzdat až do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období, tedy do pátku 1. července 2022.
Formulář si můžete stáhnout na stránce Finanční správy, případně můžete vstoupit do formuláře pro elektronické podání. Zároveň řada portálů nabízí i zdarma využít jejich interaktivní formuláře, které vás při vyplňování budou krok za krokem navádět.
Tento text není návod, jak vyplnit daňové přiznání, ale spíš základní přehled pro investory, zda musejí daňové přiznání vůbec podávat. Pokud si s papírováním nebudete vědět rady, doporučujeme zvážit spolupráci s daňovým poradcem.
15% daň
Co se investování do cenných papírů (akcií, dluhopisů, podílových listů a dalších, pozn. aut.) týká, z pohledu daní se na ně můžeme dívat jako na příjmy z kapitálového majetku, respektive tzv. ostatní příjmy. Daň je pro obě kategorie stejná, a to 15 procent ze zisku.
Ať dál netrápíme ty, kterých se povinnost podávat daňové přiznání netýká, pojďme se podívat na případy, kdy se do vyplňování růžového formuláře pouštět kvůli investicím nemusíte. Je jich totiž poměrně dost. Důležitá je hlavně hranice sto tisíc korun a také tzv. časový test v délce tří let.
Hranice 100 000 Kč
Kvůli investicím nemusíte vyplňovat daňové přiznání, pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun. Ale pozor, jde o souhrnnou částku pro všechny vámi využívané platformy a investice. A pozor podruhé, nejde o zisk, ale skutečně o příjem, tedy celý objem prodaných cenných papírů. Pro lepší představu si uvedeme pár příkladů.
Příklad 1: Pokud jste v daném roce prodali cenné papíry (které držíte méně než tři roky, viz níže) za 95 000 Kč, je váš příjem 95 000 korun a daňové přiznání podávat nemusíte.
Příklad 2: Pokud prodáte cenné papíry za 105 000 Kč, je váš příjem 105 000 korun a daňové přiznání podávat musíte. Vyplňovat budete celou výši příjmu (105 000 Kč), byť daň zaplatíte pouze ze zisku, tedy z rozdílu mezi cenou, za kterou jste cenné papíry nakoupili a prodali.
Příklad 3: Daňové přiznání musíte podat i v případě, že prodáváte cenné papíry se ztrátou, pokud jejich objem přesáhne hranici 100 000 korun. Na daních v reálu nic platit nebudete, protože jste nedosáhli zisku, ale administrativě se bohužel nevyhnete.
Časový test
Druhým případem je dodržení tzv. časového testu, kdy jste prodané cenné papíry drželi minimálně po dobu tří let. Takové příjmy do daňového přiznání uvádět nemusíte. Jen pro úplnou jistotu ještě dodáme, že z akcií, které jste koupili a držíte, daň platit nemusíte, byť jejich kurz může stoupat.
V některých situacích – a docela často se na ně zapomíná – se do hry dostane jak stotisícová hranice, tak i časový test. Může to vypadat třeba takto: Prodáte například podílové listy ze dvou fondů, kdy listy prvního fondu v hodnotě 70 000 korun držíte dva roky a listy druhého fondu v hodnotě 60 000 Kč držíte čtyři roky.
Stotisícový limit je překročený, takže musíte podat přiznání, daň budete platit ale pouze z prodeje listů prvního fondu, které držíte méně než tři roky. Daň budete platit samozřejmě jen v případě, že z tohoto prodeje máte zisk.
Podílové listy
Pokud jste investovali do podílových fondů, jak je uvedeno v příkladu výše, jste držitelem tzv. podílových listů. Pokud jste tyto listy neprodali, nemusíte podávat ani daňové přiznání, nehledě na to, jak vaše vložené prostředky daný fond investuje – může cenné papíry prodávat a nakupovat podle toho, jak se mění situace na trhu.
Vy ale držíte podílové listy a tyto operace vás v rámci daňového přiznání nemusejí trápit, nehledě na to, jak se mění kurz podílových listů. Povinnost podat daňové přiznání by se na vás vztahovala až při jejich prodeji.
Úroky na účtech a stavební spoření
Uvádět do daňového přiznání nemusíte ani úroky, které se vám připisují na vašich běžných a spořicích účtech nebo termínovaných vkladech. Banky tyto výnosy rovnou daní 15% sazbou. Automatickému zdanění ve výši 15 procent podléhají i výnosy ze stavebního spoření a ani s těmi si tak v rámci daňového přiznání nemusíte dělat hlavu.
Dividendy a úroky z ČR
Další oblastí jsou akciové dividendy případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která je daňovým subjektem v ČR, z této částky před jejím vyplacením automaticky odvede 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.
Když máte dividendy nebo dluhopisové výnosy od společností, které mají daňové sídlo v zahraničí, tyto příjmy v daňovém přiznání už uvést musíte. A to i v případě, že vám byly zdaněny v zahraničí. Má-li ale ČR s danou zemí uzavřenou smlouvu o dvojím zdanění, tak si v zahraničí zaplacenou daň můžete započíst proti české daňové povinnosti, a nemusíte tak platit daň dvakrát.
Pozor u platforem
Pokud investujete prostřednictvím platforem, jako je například Edward, Portu nebo Fondee, záleží vaše povinnost podat daňové přiznání na tom, co se s vaší investicí během uplynulého roku „dělo“. Je totiž možné, že správce vašeho portfolia během roku prodával a nakupoval cenné papíry tak, aby dodržel vaši investiční strategii, zvýšil váš zisk nebo vaši investici ochránil před propadem.
I když jste si z těchto platforem nemuseli vybrat žádné peníze na běžný účet, díky provedeným obchodům vám mohly v rámci vašeho portfolia vzniknout příjmy nad 100 000 korun, které je třeba uvést do daňového přiznání. Od každé takové platformy byste měli začátkem každého roku obdržet podklad, kde bude jasně uvedeno, jaké částky máte případně do daňového přiznání uvést.
Závěrem ještě dodejme, že cílem tohoto článku bylo pouze upozornit na daňovou problematiku ohledně investic. Nejedná se o žádnou radu či manuál. Protože je tato problematika velmi obsáhlá, doporučujeme ji řešit ideálně s účetním či daňovým poradcem.
Autor je investiční analytik společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)
