Převážná část zpráv z české ekonomiky, včetně dat o inflaci a růstu mezd, signalizuje slabší cenové tlaky a nižší inflační rizika, než jaké tuzemská centrální banka předpokládala ve své prognóze. Bankovní rada nicméně zůstává v otázce uvolňování měnové politiky opatrná a coby argument proti spěchu při snižování úroků může posloužit slabší kurz koruny.
Tuzemská centrální banka naposledy zvýšila své sazby loni v červnu a od té doby je drží beze změny, středeční rozhodnutí tak znamená stabilitu úroků na desátém měnově-politickém zasedání bankovní rady v řadě. Finanční trh nicméně předpokládá, že bankovní rada na tiskové konferenci po svém dnešním zasedání bude avizovat, že otázka snižování úroků se stane předmětem debat v letošním závěrečném čtvrtletí.
Osobně vnímám prostor pro pozvolné snižování úrokových sazeb a bankovní rada se touto cestou může vydat již na svém příštím zasedání 2. listopadu, kdy bude mít k dispozici čerstvou inflační prognózu z dílny ČNB. Ponechání repo sazby na nezměněné úrovni sedmi procentech je zcela v souladu s očekáváním finančního trhu.
Stabilitu úrokových sazeb na zářijovém zasedání trh očekával jednoznačně, neboť zvyšování úrokových sazeb již není relevantním tématem a bankovní rada se na svém předchozím zasedání na počátku srpna jednomyslně vymezila vůči scénáři poklesu úrokových sazeb ve stávajícím čtvrtletí letošního roku.
Inflace v české ekonomice klesá v souladu s prognózou tuzemské centrální banky, pokles jádrové inflace je dokonce o něco rychlejší, než centrální banka čekala ve své prognóze prezentované počátkem srpna. Právě jádrová inflace je ukazatel, který dává zřejmě nejlepší obrázek o cenových tlacích generovaných vývojem v tuzemské ekonomice.
O něco slabší, než ČNB čekala, je také růst mezd v české ekonomice, přičemž právě mzdový vývoj společně s vývojem rozpočtové politiky bankovní rada v uplynulých čtvrtletích zmiňovala coby hlavní potenciální proinflační rizika.
Bankovní rada nicméně drží opatrnou linii a coby argument proti spěchu při snižování sazeb může posloužit koruna, která je od počátku třetího čtvrtletí vůči předpokladům prognózy centrální banky slabší v průměru o 1,4 procenta.
Brzdou v úvahách o snižování úroků může být také skutečnost, že meziroční inflace v říjnu přechodně vzroste pod vlivem efektu nízké srovnávací základny, neboť loni v říjnu vešel v platnost přechodný úsporný tarif pro ceny elektřiny, zavedený vládou.
Z pohledu ČNB jde o otázku, jež musí být vůči veřejnosti pečlivě komunikována, aby veřejnost pochopila, že říjnový nárůst meziroční inflace bude jednorázovou záležitosti, poté že inflace ve zbytku letošního roku opět klesne a výrazný pokles meziroční inflace pak bude následovat v lednu 2024.
Vývoj v české ekonomice, zejména pokles jádrové inflace a mírnější než očekávaný růst mezd, poskytuje argumenty pro debatu o snižování úrokových sazeb. Ve stejném směru hovoří zprávy z ekonomiky eurozóny, kde hrubý domácí produkt (HDP) za letošní třetí čtvrtletí s veškerou pravděpodobností vykáže mezikvartální pokles a v závěrečném čtvrtletí může v lepším případě HDP eurozóny stagnovat.
Bankovní rada bude letos řešit měnové otázky již jen na dvou zasedáních: Počátkem listopadu a poté na zasedání několik dní před vánočními svátky. Domnívám se, že snížení úroků může přijít již na zasedání 2. listopadu, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu z dílny ČNB – a tato prognóza by opětovně měla pokles úroků doporučit.
Zároveň se domnívám, že pokud bankovní rada začne úroky snižovat již v letošním závěrečném čtvrtletí, tak pokles úroků bude velmi pozvolný, o čtvrt procentního bodu v jednom kroku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
