Možnost snižování byla podle guvernéra Aleše Michla otevřena, avšak spíše v kontextu strategie a dlouhodobějšího výhledu, nežli že by někteří z členů preferovali snížení již na tomto zasedání. Trh tak příští pátek může více reagovat na zveřejnění zápisků ze zasedání ČNB, jelikož by mohly přinést bližší náhled na možnost snižování v letošním roce.
Toto téma ostatně vyvstalo v otázkách novinářů na tiskové konferenci, kdy ale guvernér Michl nenabídl jasnější výhled. Rozhodnutí bude dle něj záležet na nových datech, nové prognóze a vyhodnocení pro a protiinflačních rizik.
Zároveň ale připomněl, že většina bankovní rady plánuje držet sazby na vyšších úrovních, než naznačuje základní scénář prognózy. Ve své poslední aktualizaci předpokládala projekce centrální banka relativně agresivní snižování sazeb, v letošním roce o zhruba 75-100 bazických bodů.
Finanční trh zprvu vyhodnotil tiskovou konferenci jako spíše jestřábí, kdy po informaci o jednomyslnosti rozhodnutí koruna posílila o několik haléřů pod 24,40 EUR/CZK. Celkově ale reakce byla minimální, což reflektuje očekávané rozhodnutí i vývoj tiskové konference.
Na základě FRA sazeb trh očekává pokles základní sazby do konce roku 2023 o zhruba 15 bazických bodů. Výraznější akceleraci tempa tak investoři očekávají až v příštím roce, kdy předpokládají pokles sazeb o zhruba 275 bazických bodů ze současných úrovní do konce roku 2024.
V naší prognóze i nadále počítáme se snižováním sazeb v letošním roce, i přes předpoklad inflace nad tři procenta v první polovině roku 2024. Na konci letošního roku očekáváme základní sazbu na úrovni 6,5 procenta, na konci roku 2024 pak 4,5 procenta.
Zčásti důvody vyjmenoval na tiskové konferenci i sám guvernér Aleš Michl, podle kterého se reálné úrokové sazby nacházejí na zřetelně kladných úrovních, od začátku příštího roku to bude platit i pro reálnou úrokovou míru vyjádřenou realizovanou mírou inflace.
Česká ekonomika se zároveň dle prognózy ČNB nachází pod potenciálem a spolu se slabší zahraniční poptávkou to může vést k pomalejšímu oživení v letošním i příštím roce.
Listopadová aktualizovaná prognóza tak patrně může radit bankovní radě snižovat sazby ještě agresivněji, než bylo naznačeno v poslední projekci. I navzdory tomu jsou ale rizika vůči naší prognóze vychýlena jednosměrně k déle trvající stabilitě sazeb, a začátku snižování až v prvním čtvrtletí příštího roku.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
