Vyplynulo z něj, že většina Čechů by během života ráda střídala období práce s volnem, a to i za cenu pozdějšího odchodu do důchodu. V mezinárodním srovnání tak patříme mezi ty vůbec nejflexibilnější. Průzkum se totiž uskutečnil v 11 zemích a zúčastnilo se ho na 12 tisíc respondentů. Předstihli jsme v něm mimo jiné Japonce, kteří skončili na druhém místě.
„Jde o překvapivé zjištění, protože při obdobném průzkumu před dvěma lety se Češi vyslovili jednoznačně pro klasický model, kdy člověk po ukončení studia pracuje bez přestávky až do důchodu,“ říká Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.
Za změnou podle něj stojí nejspíš to, že lidé v posledních letech začali více dbát na rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. „Lidé v produktivním věku už nechtějí žít pouze prací, ale chtějí si užívat i čas pro sebe. Naopak jsou ale připraveni pracovat v důchodu,“ vysvětluje.
Studium-práce-důchod?
Klasický životní model se odehrává na ose studium-práce-důchod a v Česku se k němu nadále hlásí polovina z více než 1 000 respondentů průzkumu NN. 40 procent Čechů ale uvedlo, že už žijí tzv. vícestupňový model, který umožňuje střídání životních období práce a odpočinku.
Češi se nebojí ani „sabatiklů“, tedy několikaměsíčního neplaceného pracovního volna pro načerpání další chuti do zaměstnání. Je ale třeba myslet na dostatečné finanční zabezpečení. Některé firmy už dnes tento benefit zaměstnancům nabízejí.
„Mnoho lidí se tímto způsobem brání profesnímu vyhoření. Dle průzkumu by si ale půlroční neplacené volno mohla aktuálně dovolit pouze pětina pracujících Čechů. To je nejméně ze všech dotazovaných zemí,“ upozorňuje Korejs.
Parametry jsou stále citlivé téma
Když ale dojde na konkrétní parametry důchodového systému, už takový nadhled neprojevujeme. Přes 70 procent obyvatel Česka se sice shodne na tom, že je zapotřebí udělat nějaký výrazný zásah do důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný.
Celkem 57 procent lidí ale nesouhlasí s tím, že by nové důchody měly být nižší a Češi by si měli více spořit například dalším penzijním připojištěním. S návrhem souhlasí pouze 41 procent obyvatel. Nejvíce respondentů, konkrétně 68 procent, nesouhlasí s navázáním věku odchodu do důchodu s věkem dožití. Ukázal to průzkum společnosti Kantar pro Českou televizi.
Podle analytika společnosti Kantar Pavla Ranochy mají navrhovaná opatření obecně větší podporu mezi muži, lidmi s vyšším vzděláním a mezi vládními voliči. Ale i u nich jsou vidět jisté rozdíly.
Práce, volno, práce…
Výzkumníci NN životní pojišťovny a penzijní společnosti se ptali také na to, který z životních modelů by si lidé v ideálním případě rádi zvolili. Pro ten vícestupňový se vyslovilo dokonce 48 procent ku 38 procentům příznivců tradice. Celých 44 procent respondentů by také uvítalo, kdyby se tento model stal preferovanou variantou i na úrovni státu, a navíc by jej sami doporučili budoucím generacím.
Prostor v pracovních „přestávkách“ by Češi dle vlastních slov nejraději využili na věci, které máme obvykle spojené až s důchodem, tj. na relaxaci, trávení času s blízkými, koníčky nebo cestování.
Nadšení pro vícestupňový životní model v sobě nese optimismus, že budeme fyzicky i mentálně zdraví do vysokého věku. Přestávky v kariéře ale nepomáhají tvořit rezervy na spokojené stáří, naopak z úspor často ubírají.
„Stoupající průměrná délka života přestávkám v pracovní kariéře nahrává, nicméně je potřeba myslet i na stinné stránky stáří, jakými může být závažná nemoc nebo závislost na cizí péči. A ve finanční přípravě na takové situace mají Češi ještě velké rezervy,“ upozorňuje ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.
Zatímco pojištění rizika invalidity je dnes už pro většinu Čechů běžnou součástí životního pojištění, na dlouhodobou péči zatím myslí jen málokdo. „U nás v NN pojištění dlouhodobé péče trvá až do 85 let, přičemž výplata plnění probíhá až do 95 let. A čím dřív začnete, tím jsou podmínky výhodnější,“ radí Michal Korejs. S podobnou jistotou v zádech už si lidé mohou snáze užívat života v každé jeho fázi.
