
Studie ukázala, že více než polovina obyvatel žije v rodinných či bytových domech postavených před rokem 1980, které od té doby neprošly žádnou rekonstrukcí.
Pokud by měly všechny zateplené obvodové zdi a střechu a nainstalovaná izolační okna, mohla by jejich energetická spotřeba klesnout až o dvě třetiny. Na důkladné energetické rekonstrukce celého bytového fondu je zapotřebí astronomických 2,5 bilionu korun.
Průměrná roční energetická spotřeba jedné české domácnosti dosahuje 18 megawatthodin (MWh), přičemž na vytápění připadá 13 MWh. I proto dosahuje roční spotřeba domácností zhruba třetinu veškeré spotřeby energií v Česku, a převyšuje dokonce i celkovou spotřebu průmyslového sektoru.
Spotřeba energie vzroste
Situace však může být ještě horší. Podle analýzy Buřinky a KMPG totiž při zachování současného vývoje vzroste spotřeba elektřiny do roku 2050 přibližně o polovinu. Rekonstrukce nemovitostí tak mohou zásadním způsobem pomoci k efektivnější spotřebě energie.
V České republice je celkem 4,5 milionu bytů, z toho dva miliony v rodinných domech a 2,5 milionu v domech bytových. Více než polovina obyvatel žije v bytech, které jsou více než čtyřicet let staré a od té doby nebyly zrekonstruované. Více než dva miliony nemá zateplené stěny, milionu chybí izolační okna a téměř 700 tisíc nemá vůbec žádný způsob zateplení.
Studie Stavební spořitelny České spořitelny a poradenské společnosti KMPG ukázala, že nejlépe jsou na tom byty v Karlovarském a Jihomoravském kraji, zatímco největší potenciál úspor je na Liberecku a Královéhradecku.
Jen v Královéhradeckém kraji je možné ušetřit na energiích až 5,6 miliardy korun ročně. Tamní bytový fond je oproti celostátnímu průměru poměrně zastaralý, ve všech sledovaných ukazatelích zateplení se umístil na posledním místě ze všech regionů. A to má dopad i na průměrnou spotřebu energií na vytápění.
„Až šedesát procent obyvatelstva žije v bytech, které byly postaveny před rokem 1980 a neprošly od té doby rekonstrukcí. Potenciální výše úspory v Královéhradeckém kraji by byla 5,6 miliardy korun ročně. Abychom toho dosáhli, potřebujeme rekonstruovat rodinné a bytové domy za pět miliard ročně,“ řekla Anna Fořtová z KPMG.
Ročně 75 miliard korun
Jenže to je jenom jeden kraj. K rekonstrukci všech obytných domů po celé republice alespoň do nízkoenergetického standardu je potřeba zmíněných 2,5 bilionu korun: 1,7 bilionu pro rodinné a 0,8 bilionu pro bytové domy.
Aby se to zvládlo do roku 2050, každý rok se musí do energeticky úsporných rekonstrukcí investovat v průměru 75 miliard korun. Nyní domácnosti vynakládají 45 miliard korun ročně, chybí tedy 30 miliard. Tyto chybějící finance jsou připraveny poskytnout stavební spořitelny, které pokládají za klíčové rozšíření partnerství se státem.
O rekonstrukce domů je mezi obyvateli slušný zájem. Dotační specialisté ve stavebních spořitelnách poradili od března do září 13 797 lidí. Od března stavební spořitelny poskytly 589 zvýhodněných úvěrů k dotačnímu programu Oprav dům po babičce za 788 milionů korun.
„Babička“ je podprogram oblíbeného dotačního projektu Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí. Vedle toho stavební spořitelny poskytují i další nezajištěné úvěry na financování energeticky úsporných rekonstrukcí. Ty tvoří přibližně čtvrtinu objemu nezajištěných úvěrů poskytnutých stavebními spořitelnami.
„To ale ke zvýšení dostupnosti rekonstrukcí nestačí. Navrhujeme proto rozšířit možnost čerpat kofinancované úvěry i na ostatní komplexní energetické rekonstrukce v rámci Nové zelené úsporám,“ konstatoval Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny a předseda Asociace českých stavebních spořitelen.
Dodal, že o této možnosti už jedná s vedením Státního fondu životního prostředí.
Připravené stavební firmy
Pokud bude dostatek peněz, budou na zvýšený zájem po rekonstrukcích připravené i stavební společnosti. „Stavebnictví zrealizovat úsporná opatření určitě zvládne, ale za rozumné peníze pouze v případě, že práce budou rovnoměrně rozloženy v čase a nebudeme spoléhat na to, že vše stihneme na poslední chvíli,“ řekl Vít Kutnar, majitel a ředitel koncernu DEK.
Dodal, že stavebnictví se nyní příliš nedaří, zákazníci jeho firmy odhadují v příštím roce pokles o 3,6 procenta. „A proto nám přijde vhodná chvíle nyní začít,“ poznamenal Kutnar. Připomněl také, že vytápění budov má zhruba desetiprocentní podíl na emisi skleníkových plynů v České republice.
„Snížením spotřeby energie přímo snížíme i jejich produkci. Na rozdíl od jiných oborů je to sázka na jistotu, protože technologie jsou zde vyvinuté, prověřené a dostupné,“ konstatoval Vít Kutnar.
Češi spoří už dnes
Tuzemské domácnosti najeli na masivní úspory za vytápění po vypuknutí energetické krize, kterou prohloubila ruská invaze na Ukrajinu, kdy ceny plynu a elektřiny vystřelily vzhůru. A mnozí Češi v úsporách pokračují, jak vyplývá z aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Epet, alternativního dodavatele elektřiny a zemního plynu.
Výsledky šetření, jehož se zúčastnil reprezentativní vzorek více než tisícovky osob, ukázaly, že více než třetina Čechů musela kvůli situaci na trhu s energiemi snížit preferovanou teplotu ve své domácnosti. Více než polovina stáhla teplotu v domácnosti minimálně o dva stupně. Více než desetina dotázaných dokonce o 3 až 4 °C. Téměř pětina Čechů pak plánuje investovat do úspornějšího zdroje vytápění.
„Ceny energií na velkoobchodních trzích jsou ve srovnání s loňskou zimou nižší, přesto však velká část české populace nadále šetří energiemi. Přitom bezmála jedenáct procent českých domácností stále používá neekologické, a především neekonomické zdroje vytápění, jako jsou přímotopy či akumulační kamna,“ uvedl Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti Epet.
Dodal, že šetření nemusí spočívat jen ve snížení teploty v domácnosti. „Výraznou finanční úsporu může přinést také investice do efektivnějšího a ekologičtějšího zdroje vytápění, jako je tepelné čerpadlo či moderní plynový kotel,“ sdělil Šmíd. Podle odborníků je nejúčinnější spojit pořízení moderního vytápění právě se zateplením.
vzdyt zadne zimy uz nejsou