České rodiny se brání energetické drahotě sluncem a dřevem

Téma týdne
Vytápění dřevem nebo výroba elektřiny z fotovoltaických panelů je pro mnohé tuzemské domácnosti cestou, jak se bránit současné energetické drahotě, která postihuje stále více českých rodin. Prodeje palivového dřeva i instalace solárních panelů momentálně trhají rekordy.
Dřevo je i přes zdražování stále nejlevnějším zdrojem tepelné energie. Ilustrační foto: Pixabay.com

Státní podnik Lesy ČR zareagoval na vzrůstající zájem o palivové dříví a nabízí ho k prodeji ve všech regionech. Správce nejrozsáhlejších lesních porostů na konci srpna na svém webu oznámil, že si fyzická osoba může ročně koupit až 35 metrů krychlových. Dostupné je dříví různé kvality i ceny.

„Se státním podnikem Lesy ČR se snažíme minimalizovat dopady energetické krize na občany. Topení dřevem není řešením pro každého, jde však o jednu z možností pro nadcházející topnou sezónu, zejména pro lidi, kteří bydlí v rodinných domech,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Lidé zatím letos koupili 28 tisíc m3 klád z lesních skladů a 191 tisíc mdříví v rámci takzvané samovýroby, tedy stromy, které lesník označí v porostu, samovýrobce je zpracuje a následně zaplatí a odveze. Zájem je výrazně větší, než v předchozích letech.

„Vnímáme obavy lidí z energetické krize, takže se snažíme zájemce uspokojit. Ve třetím kvartále jsme ani nezvyšovali ceny. Aktuální poptávka ale výrazně převyšuje nabídku a někde, zejména v okolí velkých měst, máme i pořadníky. Záleží na regionu. Například na Vysočině nebo v severních Čechách, kde doznívá kalamita, máme dříví dostatek,“ uvedl Jiří Groda pověřený vedením Lesů ČR.

PSALI JSME:
Jak se vyhnout horentním účtům za topení? Řešením může být Trombeho stěna

Od stovky po několik tisíc

Podnik zveřejnil na svém webu jména kontaktních osob, které na lesních správách i závodech vyřizují žádosti spojené s prodejem palivového dříví, ať jde o vlákninu, několikametrové klády z lesních skladů, nebo samovýrobu. Podle webového ceníku se dá dřevo koupit za 100 až 3 250 korun za metr krychlový.

Záleží na kvalitě i způsobu prodeje. Například smrková souš o tloušťce přibližně 25 centimetrů ve výšce 1,3 metry nad zemí bude stát zhruba 115 až 160 korun včetně daně v případě, že si souš zájemce vytěží a z lesa odveze sám. Největší zájem je o tvrdé listnaté dříví, tedy dub, buk, jasan, habr, javor nebo třešeň či akát.

Podnik v souvislosti s energetickou krizí také nabídne dřevo veřejným institucím a podnikatelskému sektoru. „Na konkrétní poptávku budeme podle našich možností reagovat konkrétní nabídkou,“ dodal Jiří Groda.

Zájem roste už delší dobu

Rodiny se ve velkém začaly vracet k vytápění dřevem už během uplynulé topné sezony, kdy začaly ceny plynu a elektřiny poprvé výrazně růst. Další vlna zájmu nestala po ruské agresi na Ukrajině.

PSALI JSME:
Zájem o tepelná čerpadla trhá rekordy, výrobci navyšují kapacitu

„Již několik let roste zájem o vytápění dřevní biomasou, konkrétně kusovým dřevem, případně dřevními lisovanými briketami. V posledním půlroce pak velmi strmě. Lze to pozorovat i na rostoucím zájmu o práci kamnářských firem, sehnat pro nějaký dohledný termín řemeslníka v tomto oboru je téměř nemožné,“ uvedl před časem prezident Cechu kamnářů ČR Libor Soukup.

Podle něj přitom během poslední topné sezony platilo, že pokud měli lidé alternativu a vedle elektrokotle či plynového kotle mohli využít kotel na dřevo, kachlová či krbová kamna, zpravidla tak učinili.

Loňský růst cen elektřiny a plynu pak nahrával vedle dřeva i jiným energetickým alternativám, jako například fotovoltaice. Instalovaný výkon fotovoltaiky v celé Evropské unii loni vzrostl o 34 procent.

„Zájem o ni v Česku vloni stoupl několikanásobně, nainstalovalo se 62 megawattů fotovoltaiky převážně na střechy rodinných domů. Meziroční nárůst činil 20,6 procenta. Na růstu se podílí kromě cen energií i dotace,“ konstatoval Jiří Zilvar z portálu TZB-info.

PSALI JSME:
Domácnosti proti energetické krizi: Hitem jsou teplovodní krby

Dvousetprocentní nárůst

Pokud byl loni zájem o fotovoltaiku velký, letos je enormní. Jen za první pololetí bylo podle Solární asociace instalováno víc elektráren, než za celý loňský rok. Celkem bylo v prvních šesti měsících v Česku připojeno 9 354 elektráren s celkovým výkonem 74,8 megawattů. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 jde téměř o dvousetprocentní nárůst.

Český solární průmysl je však stále z největší části odkázán na instalace na rodinných domech. Obnově zájmu o fotovoltaiku napomáhá i dobře nastavený program Nová zelená úsporám – domácnosti nemají problém získat dotaci, která jim výrazně sníží počáteční investici do vlastního zdroje energie.

Za první pololetí se o státní podporu přihlásilo 18 316 domácností, čtyřikrát více než za stejné období předchozího roku. Celkem bylo za první pololetí postaveno 8 500 elektráren na rodinných domech.

Krátká doba návratnosti přivádí ke dveřím solárních projektantů také firemní zákazníky. Velký je i zájem o firemní elektrárny z Národního plánu obnovy.

PSALI JSME:
Zájem domácností o střešní solární elektrárny láme rekordy

Provozovatelé skladovacích či výrobní hal, v nichž probíhá mnohdy energeticky náročná výroba, totiž zjišťují, že instalace solární elektrárny může firmám zaručit levnou a čistou energii v rámci několika měsíců. Od vyhlášení podpory letos na jaře bylo podáno 2 500 žádostí, z nichž Ministerstvo průmyslu a obchodu již 500 schválilo.

Velké solární parky

„Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu,“ konstatoval výkonný ředitel asociace Jan Krčmář, podle něhož by měl stát odstranit všechny bariéry, které stále brání rychlému rozvoji fotovoltaiky pro širokou veřejnost a český průmysl.

Zároveň Krčmář kritizoval, že se rozvoj solárních elektráren omezuje na střešní elektrárny. „Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázáni na drahou elektřinu?“ uvedl Krčmář.

Další dírou na trhu jsou podle něj velké průmyslové elektrárny. „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže tak celé zemi,“ poznamenal Krčmář.

PSALI JSME:
Česko zaplaví tisíce nových slunečních elektráren. Míří k nim miliardové dotace

Zavřít reklamu ×
  1. Zajímavý, tak lidi na tom asi nebudou tak špatně, když je furt co instalovat. Přitom za ty prachy to není jen tak pro někoho.. Ale když se dneska do toho ty peníze zas vrazí, tak je to za pár let při dnešních cenách elektřiny zpátky. Co panel vyrobí a neužije se doma, tak prodám za spot u bezdodavatele a za rok jsem na dobrý nule, když si dám faktury dohromady. Pořídit k tomu ještě tepelko a kombo bude kompletní.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.