Míra volných pracovních míst ve třetím čtvrtletí v ČR poklesla v podnikatelské sféře na 5,7 procenta, zatímco před covidem nebyly výjimečné hodnoty nad úrovní sedmi procent.
Jde o číslo analogické míře nezaměstnanosti, jen v tomto případě se poměřuje počet volných míst k součtu obsazených a neobsazených pozic. Je to zajímavé nejenom pro mezinárodní srovnání, ale dává to obrázek o situaci v jednotlivých odvětvích.
Současná míra volných míst je i nadále velmi vysoká, byť už není v rámci celé EU nejvyšší. Nacházíme se na třetí příčce za Belgií a Rakouskem, které ovšem na rozdíl od ČR vykazují výrazně vyšší nezaměstnanost. Mají tedy dostatek volných míst, ale jejich struktura a zřejmě i štědrost sociálního systému nemotivuje k obsazování těchto pozic.
Asi nepřekvapí, že v našem případě je relativně nejvíce volných míst ve stavebnictví, kde se jejich míra pohybuje nad deseti procenty. V tržních službách dosahuje necelých šesti procent. V případě průmyslu jen 4,7 trhu práce, nicméně i tak jde o nejvyšší číslo v rámci EU.
Je skoro až s podivem, že navzdory útlumu ekonomiky, masívnímu přílivu uprchlíků z Ukrajiny, kteří se úspěšně zařadili na trh práce, nedochází k dramatickému poklesu poptávky po práci (volných míst, pozn. aut.), ani k výraznějšímu růstu nezaměstnanosti.
Samozřejmě je možné, že statistiky volných pozic mají své nedostatky, avšak i kdyby jich teoreticky i polovina byla zastaralých, jde pořád o velmi solidní čísla, která jsou do jisté míry zárukou hladkého přistání i v čase současné recese.
S prohlubujícím se poklesem ekonomiky lze předpokládat, že míra volných míst bude i nadále klesat, zatímco nezaměstnanost se bude zvyšovat. Vzhledem ke zkušenosti firem z předchozích krizí je však pravděpodobné, že budou při propouštění obezřetnější, protože získat kvalitní pracovníky na zpět je většinou mnohem těžší, než se jich z organizačních důvodů zbavovat.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
