Vědci získávali data v šesti vlnách v rámci dotazníkového šetření v období duben až září. Od dubna do září analyzovali vzorky z celkem 621 firem. Ukázalo se, že české podniky zaměstnávají uprchlíky z Ukrajiny především na nízko kvalifikovaných pozicích. Často jde o skladníky, operátory strojů nebo pomocné pracovní síly. Problémem u více kvalifikovaných a lépe odměňovaných pozic je zejména nízká znalost češtiny.
„Nejvýznamnější překážkou v zaměstnávání uprchlíků je znalost českého jazyka. Tato překážka je důležitější u kvalifikovanějších profesí. Firmy se také obávají možného návratu Ukrajinců do jejich domovské země. Kvalifikovanější pozice logicky vyžadují větší investice do zaškolování, které mohou být odchodem zcela zmařeny,“ uvedl Štěpán Mikula z vědecké skupiny SYRI, která se zabývá trhem práce.
Možný návrat na Ukrajinu je zvláště rizikovým faktorem, protože ho na rozdíl od snadno ověřitelných jazykových dovedností nemůže zaměstnavatel při přijímání uprchlíků nijak ovlivnit nebo otestovat.
Češi ve výhodě
Tuzemské podniky i tak upřednostňují české zaměstnance, protože získali požadovanou kvalifikaci v českém prostředí. Češi jsou oproti Ukrajincům ve výhodě, i pokud se ucházejí o pozice, které vyžadují vyšší kvalifikaci.
Proces jejího uznání je pro cizince dlouhodobě problematický, protože je pro ně nepřehledný a administrativně i časově náročný. Vědci ze SYRI upozornili, že takzvaný Lex Ukrajina, který nabyl účinnosti v březnu, zmírnil podmínky jen u některých profesí. Znamená to, že většina uprchlíků musí nadále splňovat standardní podmínky, i když nemají k dispozici potřebná osvědčení a další dokumenty.
„V některých segmentech našeho trhu práce je zaměstnanců stále nedostatek. Proto by bylo dobré vyjasnit status ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Pravidla by měla dát jasnou perspektivu možnosti získání trvalého pobytu. Ten by pracovníkům umožnil udržení současného statusu na trhu práce, motivoval by uprchlíky k investování do integrace a snižoval riziko jejich návratu na Ukrajinu,“ poznamenal Mikula.
Výzkumníci zároveň doporučili zvýšení dostupnosti jazykových kurzů. Právě nedostatečná znalost českého jazyka je ze strany firem nejčastěji zmiňovanou bariérou a je také podmínkou úspěšné sociální integrace.
Nižší kvalifikace
Jiný průzkum, který připravila společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, potvrdil, že ukrajinští uprchlíci sice pracují v Česku poměrně v hojné míře, ale zatím příliš nenacházejí uplatnění pro svou relativně vysokou pracovní kvalifikaci.
Dvě třetiny z pracujících si oproti své kvalifikaci pohoršily, více než 40 procent pak výrazně, když místo specializovaných pozic působí na nekvalifikovaných. Často tak Ukrajinci kvůli tomu pracují za malé odměny. Pouze pětina zaměstnaných uprchlíků tvrdí, že jim zdejší platy stačí na živobytí, aniž by potřebovali příjmy z Ukrajiny či podporu.
V uplatnění by jim pomohla lepší čeština, na kurzy ale chodí pouze třetina z nich. Situaci může zlepšit bezplatná výuka češtiny, uznávání kvalifikací a větší dostupnost předškolního vzdělávání. Jeho absence rodičům znemožňuje docházení do jazykových kurzů i do samotného zaměstnání.
Toto a některá další opatření by podle organizátorů průzkumu mohla zvýšit počet v Česku pracujících uprchlíků ze současných 41 procent. Také by to vedlo k vyššímu využití specializovaných profesí v tuzemské ekonomice a omezit tlak na růst mezd v oborech s nižší kvalifikací.
„Čeština a výuka jazyka se ukazuje jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro zaměstnávání uprchlíků na adekvátních pozicích. Potřebujeme proto výrazně posílit jazykové vzdělávání dospělých. To znamená podporovat bezplatnou výuku jazyka, zavést povinnost, aby zaměstnavatelé uvolňovali své zaměstnance na kurzy i během pracovní doby. Vidíme, že lidé, kteří navštěvují kurzy nebo se učí jinou formou, umí česky v průměru výrazně lépe,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Daniel Prokop.
